Doom Eternal Ancient Gods: Part One - příliš mnoho démonů | Recenze

Rozhodně jsem si Doom Eternal užil. Byl jsem z něj nadšený už ve Varšavě, kam nás CENEGA pozvala na vyzkoušení preview verze a do zabíjení démonů jsem se ponořil i v plné verzi doma. Doom Eternal naštěstí nebyl odložen kvůli Covid-19 a svým brutálním způsobem nám pomohl na tu strašnou situaci ve světě zapomenout.

Doom Eternal: brutální pekelná genocida | Recenze

Nicméně má hodně chyb. V recenzi jsem kritizoval zejména systém hraní založený na nekonečném střídání arén, který vede k tomu, že hra je velmi monotónní. Nadšený jsem nebyl ani z nepřehledného příběhu, který až příliš sázel na čtení různých poznámek, aby herní svět dával nějaký smysl. Problémem nového DLC Ancient Gods je hlavně to, že všechny problémy byly umocněny.

Na svět se řítí nová hrozba

Rozhodně bych nenazýval Doom Eternal příběhovou hrou, každopádně dokázal úctyhodnou věc. Potvrdil, že Doom už není jen bezhlavá střílečka proti démonům, ale bohaté univerzum. Poznámek po světě sbíráte hodně a jejich přečtení utváří obraz velmi promyšleného světa, kde mají všichni démoni své místo a základny, po kterých se procházíte, mají nějaký účel.

Příběh vás asi moc nezaujme, ale DLC obohatí lore

Pokud jste to nečetli, ohromila vás hra minimálně atmosférou. Země se nachází v pekelných plamenech a vy ji musíte zachránit. Vynikající motivace pro to popadnout zbraně velké destrukce a všechny stvoření pekel vyhubit. A vlastně i předchozí díl v atmosféře vynikal a vašim cílem bylo přežít. V novém DLC jsem něco podobného postrádal.

Příběh opravdu stačí popsat jen ve zkratce. Překonali jste jednu hrozbu a nyní se musíte postavit nové. Místo heroického boje za záchranu světa se musíte spokojit s méně zajímavým bojem, který novou démonickou hrozbu odvrací. Stejně jako v původní hře jsem byl spíše zmatený a rozhodně bych příběh nenazval něčím, kvůli čemu si hru kupovat.

Lokace jsem zajímavé a je radost je prozkoumávat

Obecně atmosféra je jiná. Nyní nebudete na své létající základně sami a na její průzkum zapomeňte. Hra je přímočařejší, mise naplánuje vaše posádka a rovnou vás pošle do akce. Přičemž mise jsou celkem tři a zabere vám to kolem 6 hodin hraní.

Dal ses na vojnu, tak bojuj

Přístup DLC je drsný. Tvůrci očividně předpokládají, že jste si peklem již prošli a DLC je dělané pro ostřílené veterány. Hned na úplném začátku hry vás přivítá Mancubus s partou kumpánů a obtížnost se v úvodních minutách exponenciálně zvýší. Počítejte s tím, že umírat budete každých pár minut, zatímco démoni budou slavit v lázni z vašich slz.

Hratelnost je v základu zábavná, ale kvantita ji podráží nohy

Vyšší obtížnost vůbec nevadí. Je rozhodně pravda, že hrát tohle DLC po měsících pauzy od Dooma je dost brutální. Každopádně, novou výzvu hledáte, ne? Proč byste si to jinak kupovali? Hlavní problém nového DLC se nachází v tom, jakým směrem se snaží narůstající výzvu tlačit. Kvantita se nesmí přehnat a démoni po vás půjdou v až příliš velkých počtech.

Zatímco má představa o pravé doomovské zábavě spočívá v promyšlených úrovních a zajímavých démonech, nyní jsou tyto klady (ačkoli přítomné) zabity zápory. Promyšlených úrovní si moc nevšimnete, když jste zatlačováni do určitých částí a démoni vám přestanou připadat zajímaví, když jich na jednom místě zabijete několik stovek. Z hraní si vzpomínám hlavně na neustálé výbuchy, jelikož jsem neměl moc na výběr a jediným přijatelným herním stylem se stalo používat plošné zbraně.

Hra trpí přehnaným množstvím démonů, což působí repetitivně a nezajímavě

Přičemž noví nepřátelé zábavu pohřbili ještě hlouběji. Věže (a různé typy střílejících očí), které stráží část mapy, možná znějí jako něco zajímavého, co tu ještě nebylo. Bohužel v praxi vás spíše nutí se mnoha lokacím na mapě vyhýbat. Jejich zabití totiž chvíli trvá (musíte střelit do zranitelného místa v určitý okamžik) a na to není v obležení démony čas.

Nejhorší mi přišli duchové. Jejich funkcí je výrazné posilnění démona, a to na takové úrovni, že k jeho zabití bude třeba vystřílet tak pětkrát víc munice. Vede to k velmi nudné situaci, kdy jste nuceni střílet velmi dlouho a dále k potřebě štěstí. Když vstoupí do Impa, je lepší ho nezabíjet – ten moc škody nenadělá. Když ale vstoupí do Doom Huntera (obří démon s raketami a energetickým štítem), je to v podstatě předem prohraný boj. Ani jsem mu nebyl schopen sundat jeho štíty.

Zápory z původní hry DLC prohlubuje, což je obrovská škoda

Doom Eternal kvůli tomu má části, které jsem vyloženě nudné. A to je obrovská škoda. Herní systém je pořád stejně promyšlený a svižný, zbraní a jejich modifikací máte k dispozici hromadu. Přehnaná kvantita a odolnost nepřátel a snaha zvýšit obtížnost za každou cenu, do toho všeho ale hází vidle.

Krása prozkoumávat

Abych jen nekritizoval, level design je opět špička. Hru je radostí prozkoumávat, přičemž lokace nabídnou i nějakou specialitu. Zapamatujete si například boj v mlze nebo nebo ve vybuchující základně. To vše doplňuje výborný soundtrack. Tohle Doom prostě umí.

Ale jako celek mě DLC nebavilo. Považuji se za velkého fanouška Dooma a vím, co chci. Je zvláštní pocit ohodnotit jinak výbornou hru poměrně nízkou známkou, každopádně přervat mapu démony není zábavné. Je to repetitivní, nezajímavé a jen si říkáte, kdy konečně bude konec.