Zajímalo by mě, zda se neuvažovalo, byť jen na okamžik, o časopisu naopak výběrovém, s nevelkým nákladem, ovšem přiměřeně drahém, určeném pro onu --"duchaplnější" a "dospělejší" část českého herního národa-- (jak se onehdy vyjádřil pan Gric)?. O časopisu zcela dospělém, oproštěném od tendencí přizpůsobit svůj styl prepubescentním pařánkům.
Prezentace nového časopisu je založena především na zdůrazňování nízké ceny. Ta nepřiláká hráče, kteří mají na hardware a hry svoje vlastní peníze a byli ochotni je do těchto věcí investovat. Ti mají i na časopis, který by byl sice dražší, ale o to fundovanější a autorsky i obsahově kvalitnější. Nejde o první číslo, ale o páté, osmé, desáté. Bylo by škoda používat kvalitní autory, které Doupě nesporně má, na podbízení se nedospělé, rodiči dotované většině.
Nebo jinak. Vydávám-li specializovaný časopis za cenu bagety, pak podle toho – ať chci, nebo nechci – prostě vypadá, nebo brzy vypadat bude.
Opravdu bych se rád mýlil, a přeju papírovému Doupěti jen to nejlepší. Těším se, že si i v novém tištěném Doupěti přečtu články od lidí, kteří jsou mi (i když je znám jen prostřednictvím toho, co na Doupěti píší) sympatičtí.
