Máme tu březen 2002 a s ním situaci, o které jsme si ještě nedávno mohli nechat jen zdát. Na pulty českých obchodů dorazí hned dva specializované časopisy věnované PlayStation 2. Neoficiální PS2 magazín vydavatelství Omega zahájil svoji křížovou výpravu skrz peněženky fanoušků již minulý měsíc a nyní pokračuje v duchu úspěšné premiéry.
Když minulý měsíc vyšlo první číslo PSM2, způsobilo značný rozruch. Mimo jiné byl také důvodem omyl některých fanoušků (včetně mne), že se jedná o dlouho slibovaný projekt oficiálního českého PlayStation 2 magazínu. Ačkoliv tomu tak není, vysoká úroveň screenshotů, článků i témat dopomohla PSM2 k velmi výhodné startovní pozici, ačkoliv u něj nenajdete tolik diskutovaný DVD disk s ukázkami z her. Nadšení z prvního čísla PSM2 nejlépe dokládá rubrika dopisů v závěru březnového vydání, která je plná pozitivních reakcí českých PS2 hráčů, kteří na podobný časopis čekali jako na smilování více než rok.
Obálka druhého, březnového čísla PSM2 je snad ještě „západnější“ a profesionálnější, než tomu bylo u únorového. To neznamená, že by byla kdovíjak krásná nebo originální – znamená to, že je vyvedena v dokonale zkopírovaném stylu podobných periodik v zahraničí, bez nějakých zvláštních experimentů. Hned při uchopení PSM2 do ruky vás také potěší kvalita papíru, na kterém je stostránkový časopis vytištěn. Za 99,- Kč by to také nemělo být jinak.
Po zachované úvodní stránce s vysvětlením „proč jsme nejlepší“ následuje obsah a první článek, kterým není nic jiného než drobná upoutávka na hru The Thing, která vzbuzuje v mnoha lidech (včetně mne) veliké naděje. Rozhodně jde o ten nejnadějnější horor, který má herní svět momentálně před sebou (kromě remake Resident Evila pro GameCube – ale to je přece jen remake). Pak minete první z reklamních ceníků (všechny obsahují Metal Gear Solid 2 – bez něj by žádný obchod s hrami pro PS2 nemohl tento měsíc existovat) a ponoříte se do novinek. Obrázky k článku o Return To Castle Wolfenstein pro PS2 jsou očividně z PC verze (aniž by na to bylo v textu upozorněno). Po žebříčcích nejprodávanějších her v Evropě (GTA3, Max Payne, Wipeout Fusion), Japonsku (GT Concept) a ČR (Devil May Cry, GTA3, WRC) následuje přehledný seznam očekávaných titulů nejen pro rok 2002 s drobnými poznámkami k některým z nich a webovými adresami výrobců. Tato dvoustránka mi připadala obzvlášť povedená.
Preview Terminatora pro PS2 opět potvrzuje, že jde o hru s nejhůře vypadajícími screenshoty (přesto ale nemůže být špatná, prosím, ať se povede!), monstrózní článek o Deus Ex Conspiracy pak dokládá silnou pověst a velké naděje vkládané do konverze tohoto „svatého grálu PC“. Druhý Drakan také vypadá dobře (zvlášť jeho hrdinka), jen mne poněkud zarazila fotografie z redakce u něj. Abyste rozuměli, u některých preview najdete fotografie z redakce, ukazující redaktora při hraní daného titulu. Jde o vynikající způsob, jak čtenářům dokázat, že článek není založen na dojmech někoho jiného, ale na vlastním hraní (většinou novinářské) verze titulu. Jenže v případě některých her je fotografie pořízena tak, že není vidět na obrazovku – to pak svádí k myšlence, že právě tento článek není na opravdovém setkání se hrou založen.
Dalších několik stránek je věnováno druhému Starfighteru a Racerovi podle Epizody II Hvězdných válek. Příjemně se čte také o Final Fantasy XI, kterou si však stále nedovedu představit jako komerčně úspěšný titul v rámci naší zeměpisné polohy.
Recenze začínají pokračováním Gran Turisma nazvaném Concept, které mělo být původně datadiskem a tak toho zas tak moc nepřináší. Wipeout Fusion byl ohodnocen velmi podobně jako na Doupěti (76 ze 100) – recenze je však poněkud povedenější (ať žije sebekritika). Shadow Man 2 se údajně příliš nepovedl (mimochodem něco podobného napsal Edge o Final Fantasy X), zato Headhunter – odveta za MGS od Segy docela ano (mimochodem jde o nejlepší recenzi, kterou jsem na tento diskutovaný titul četl). State Of Emergency je silně rozporuplný titul plný brutality a několik dalších recenzí dokládá, že PSM2 umí patřičně odsoudit braky.
Mezi recenzemi na DVD filmy (které jistě mají v časopisu o PS2 své právoplatné místo) najdete například Final Fantasy: Esenci života (jen 83 bodů, no tohle) a Tomb Raidera. Následuje sekce tipů a triků a masivní návod na nalezení všech tajemství v James Bond: Agent Under Fire. Najdete zde také druhý díl návodu k GTA3. Tématický článek se zabývá existencí mizerných her, které nikdo nechtěl.
Rubrika dopisů je poněkud jednotvárná, až se člověku nechce věřit, že do redakce nedošla žádná smysluplná kritika, ale pouze pochvaly (že by byl PSM2 dokonalý časopis?). Poslední stránka pak slibuje především pořádný návod na MGS2 a exklusivní recenzi hry Stuntman.
Celkový dojem z druhého PSM2 je velmi dobrý. Časopis netrpí žádnými novorozeneckými neduhy, jako kdyby už tu byl delší dobu a kromě samolibé atmosféry, která naplňuje jeho stránky, mi na něm nic nevadí. Snad jen chybí nějaký ten trhák – vynikající a originální článek na přitažlivé téma – ale Metal Gear Solidy nevychází každý měsíc (bohužel). Přesto je číslo doslova nabito recenzemi a rozhodně vás na nějaký ten den příjemně zabaví. I hodnocení mi připadá směrodatné a většinou odpovídající – což má pro většinu běžných hráčů (kteří si musí hry pečlivě vybírat) velký význam. Jen tak dál.
