PC

Duke Nukem 1 aneb úsvit radioaktivního šílenství

Duke Nukem je nejspíše neobsazovanější figurka herního pódia. Jeho vizáž a styl je nezaměnitelný symbol. Objevil se v kasovních trhácích, propadech, vytvořil kult. Zahrál si na všech platformách, v mnoha žánrech a spousta scénářů je ještě před ním. Jeho sláva se dá rovnat s herci velkých formátů i Hollywoodské čtvrti. Křivka jeho popularity strmě stoupá a jen těžko kdo ji zastaví. Nestárne, nezemře. Jaký byl však jeho debut? Duke Nukem: Poprvé.
Zapadlá ulička pokrytá mlhou kdesi na okraji Hollywoodu. Béčkové kino se starým neonem a unavenými automaty, které se snaží oddalovat blížící se krach. V zadních ulici přeběhne hejno krys a mizí v roji poházených popelnic. Ze střechy nervózně kape voda a rozráží tak monotónní vrčení promítačky linoucí se z vnitřku budovy. Klid před bouří. V tom do harmonie kalifornského podvečera zazní silný výbuch a úpění zničených motorů. Následuje vzrušené chrochtání prasat, zvýšený šelest pohybu a opět silný výbuch. Vidím kusy červeného letounu padající k zemi jako slzy neštěstí a slyším policejní sirény stále výrazněji rozrážející zvuky města. Pigcopové se radují z dobrého zásahu a opět zabírají své pozice. Vše se zdá být u konce, mířím zpátky k zadnímu východu. Najednou se však ozvalo něco, co jsem nikdy předtím neslyšel. Zvuk podobný svistu podzemky, ale tentokrát mi naháněl strach. Než sem si to stačil přebrat, rozrazila se na protější budově větrací šachta a tam na konci ulice se objevila cizí postava jako ruka Boží. Nikdo od nás to určitě nebude, protože Liztrop se kterým jsem ještě včera hrál karty teď pomalu krvácí na chodníku slávy. Napadá mě, že mutovat zrovna policii na naši stranu nebyl právě ten nejlepší nápad. V nastalém chaosu se snažím uklidnit a zaostřit onoho vetřelce. Pomalu rozeznávám blonďatého ježka, černé brýle a zatraceně rychlé pohyby. To poznání na mě leze jako infarkt. Tohohle chlápka já už přece znám!

A ještě aby ne. V Duke Nukem 3D to nebylo poprvé, kdy se postava Duka objevila na našich monitorech. Otcem jeho jména je Todd Replogle a premiéra tohoto „Supermana“ počítačových her se připisuje roku 1991, kdy tehdy již 4 roky stará firma Apogee vydává titul Duke Nukem 1. Jednalo se o klasickou 2D plošinovku, ovšem po čertech dobře provedenou.

Postava Duke Nukema jako taková je ztvárněním nejtypičtějšího a nejžádanějšího hrdiny přelomu let osmdesátých a devadesátých. Vysoký urostlý Američan, ocelové svaly, čistě blonďaté vlasy, ostré rysy obličeje s černými brýlemi a k tomu všemu agent CIA. Protivníkem se mu v tomto prvním díle staví šílený Dr. Proton, který ve svém podzemí léta sestrojoval armádu tzv. Techbotů a trpělivě do nich kopíroval program s jediným úkolem: zničit svět. Rozehrává tak spolu s Dukem nádherně černobílý až pohádkový zápas, kde neumírají lidé, nýbrž jen kypí skládka železa, kde pohádkový svět střídá pozadí amerického města a kde všichni sedí doma, zatímco vy zachraňuje princeznu zeměkouli. Jako správný agent, který si chce zasloužit svůj plat se pouštíme za Dr. Protonem i na vesmírnou stanici, abychom se ve třetí epizodě opět ocitli na zdevastované Zemi a do třetice tu s Dr. Protonem svedli svůj finálový zápas.

Duke Nukem 1Duke Nukem 1

To je však jen chutná omáčka velice dobře provedeného steaku. Nedá se říci, že by hra znamenala nějakou velkou revoluci v žánru, ale kombinovala v sobě několik velice dobrých prvků a originálních nápadů. Moc obvyklé tenkrát například nebylo namísto fázovaných obrazů použít scrollující prostředí do všech čtyřech směrů, což Dukovi dost přidávalo na tempu. Pozadí bylo provedeno velice důmyslně a je zde i velice dobrá iluze 3D prostoru. Hra byla rychlá, svižná a mohl ji hrát naprosto každý. Demo vám ukázalo jak na to, ve hře bylo spousta nápověd a vysvětlivek, zjednodušující vaši pouť. A jak jsem již výše zmínil, rodiče ke hře pustili i své nejmenší ratolesti, protože netekla krev.

Možná se to někomu z dnešní doby může zdát nezáživné a příliš dětské střílet jako cvok a nevidět ani kapku červené, ale Apogee moc dobře věděli, jak hru vrátit do žádaných pozicí a přiblížit ji reálnému světu. V pozadí například vidíte nelítostně zmasakrované město Shrapnel City a po celou dobu vaší cesty vás tu a tam provokuje samotný Dr.Proton, objevující se v obrazovkách na zdích a neustále připomínající o co tu jde, opakující hlášky jako vystřižené z filmů a připomínající, že na konci přece jen čeká maso. Navíc si živě pamatuji, jak jsem se kolem takovéto obrazovky donekonečna procházel a obdivoval, jak mě zlosyn nepřestával sledovat pohybem hlavy.

Stejnou úchvatnou vlastnost měli i kamery, nainstalované po úrovních, hlídaly každý váš pohyb a pokud vás to přestalo bavit, sundali jste je dolů a přerušili Protonovi show. Spolu s ostatními prvky vytvářejí i tyto kamery skvěle vymyšlené prostředí tolik pro Apogee a později 3D Realms typické. Ikony reálného prostředí smícháné podle možností a s ohledem na hratelnost tak, aby to prostě fungovalo. Nekopíruje přesně realitu a nenechá se tak omezovat v možnostech, naopak zase neutíká kamsi, s čím se hráč nemůže tak dobře identifikovat.

Duke Nukem 1Duke Nukem 1

K dispozici máme jednu zbraň, která však postupem času přibude na účinnosti. Levely si děláme průchozí pomocí různobarevných klíčů, či přístupových karet vypínající drtiče a podobně. Akční pocit ve vás vzbudí možnost ručkovat po střeše, dělat větší skoky, salta, či jiné specialitky animací Dukovi postavy. Úrovně nejsou fádní, dokonce ani nikterak podobné. Jdou po vás helikoptéry, cestujete v šase, pijete colu. Do toho se svezete na pásech, odpálíte pár raket a cítíte se opravdu fajn.

Pro doplnění: Hru možná uvidíte i pod názvem Duke Nukum. Navzdory všem dohadům se nejedná o nic jiného než o verzi 2.0, pro kterou byl název změněn, protože Apogee někde našly již existující jméno Duke Nukem. Jakmile se dozvěděli, že není registrováno, měla opět tato celebrita své staré jméno pěkně zpátky.

Ať s tím jménem, nebo úplně jiným, znamenala hra obrovský úspěch. Následovala doslova Dukemánie. Pokud jste nehráli žádnou hru s Dukem, věřte, že procento vaší herní absence je opravdu velké. Apogee (3D Realms) vynesl na absolutní špičku a dokonce je uveden jako člen jejich tvůrčího týmu. Není se čemu divit. Stejně jako k pop hudbě neodmyslitelně patří image, i oni by to bez něj měli složitější. Nyní se už na nás Dr. Proton netrpělivě chystá ve hře Duke Nukem Forever využívající nejmodernější technologie, ale tahle prvotina dokazuje, že Duke byl prostě vždycky frajer.

Diskuze (12) Další článek: Zkazky z Ultimy – příběh jedenáctý

Témata článku: , , , , , , , , , , ,