Duke Nukem Forever - holky, chlast a sprosťárny (recenze)

Takřka na začátku prezident Dukovi říká, že je relikvie z jiné éry. Přesně to platí i pro samotnou hru. Ale každá starožitnost má nějakou cenu.
Seznam kapitol
  1. Akce, vtip a pestrost
  2. Teď začnou problémy

Zázraky se dějí! Tedy v omezené míře. Je zázrak, že Duke Nukem Forever po 15 letech vývoje/nevývoje vůbec vyšel. Samotná hra už tak zázračná není a popravdě, dá se tomu vůbec divit? Za patnáct let se toho totiž změnilo hodně, akční filmy s Arnoldem z devadesátých let jsou dávno passé, 3D je skutečně 3D (žádné spritové postavy), vystřídaly se tři generace konzolí, FPS se staly přímočařejšími a v neposlední řadě jsme se změnili i my samotní. Co vám přišlo zábavné a vtipné před patnácti lety nemusí být zábavné a vtipné teď a vice versa. Je potřeba zahodit nostalgické brýle a podívat se na DNF, co přináší teď.

 

Střílet jak o život

Duke Nukem Forever je stále střílečkou z prvního pohledu. Ovšem tak napůl zaseklou v čase. Samotné jádro, střílení, se vrací do doby zběsilého kropení tupých protivníků za doprovodu hyperaktivního pobíhání kolem cíle.

Žádné hledání slabého místa, žádné krytí, jen pěkně kroužit dokola a sázet mu to do ksichtu devastátorem, než padne na kolena

Velmi pěkně to dokládá hned první úroveň, reminiscence na závěr DN 3D, kde na fotbalovém hřišti masakrujete přerostlého mimozemského Kyklopa. Žádné hledání slabého místa, žádné krytí, jen pěkně kroužit dokola a sázet mu to do ksichtu devastátorem, než padne na kolena, případně nesmázne přídělem raket vás.

Duke Nukem Forever 01.jpg Duke Nukem Forever 98.jpg

A takhle zběsilé je střílení po většinu doby: hlavní je pohyb, kličkovat mezi projektily, vyhýbat se nabíhajícím prasopolicajtům a střílet a střílet… Do toho nastupuje výdobytek moderních FPS – automatické doplňování zdraví.

TIP: Článek Historie značky Duke Nukem

Kde v současných hrách má tento styl léčení tendence nechat vás přesouvat se z krytu do krytu a odstřelovat protivníky z povzdáli přes mířidla, v Dukovi slouží jen čistě k dobití zdraví, pokud se přes vás těch nepřátelských projektilů přecedilo přeci jen až trochu moc. Jakmile ukazatel zdraví dostatečně nakyne, šup zpátky do vřavy kličkovat.

Hail to the king

Tupé? Únavné? Po pravdě občas i ano, nicméně základní stupeň zábavnosti nechybí a hlavně, Duke nabízí i spoustu zpestření. Marně přemýšlím, která z aktuálních stříleček je takhle osobitá. Možná tak Bulletstorm, ovšem i ten se drží v určitých mezích. Duke je prostě…svůj. Ani poslední hra nebyla tak „dukocentrická“, jako je Forever. Začínáte v Dukově kasinu v Las Vegas, po zdech všude malby hrdiny, plakáty s jeho muzikálem, ve sklepě vlastní televizní studio, v horních patrech muzeum a před dveřmi banda nadržených fanynek. Snaha udělat z Duka největšího hrdinu všech dobTM je tím správným způsobem roztomile nablblá a dokáže vyloudit na tváři úsměv.

VIDEO: 4432 'Duke Nukem Forever Launch Trailer'

V Duke Nukem 3D muselo stačit těch pár hlášek a animovaných sekvencí na konci epizod, aby Duke vypadal „cool“ , ve Forever je těch příležitostí daleko víc, od hlášek NPC postav po, řekněme, gesta hlavního hrdiny. Bude vám to připadat vtipné? To záleží. Pobaví vás představa, jak Duke v pádu ukazuje „fakáč“ zničené mimozemské lodi? Zasmějete se při parodii seřvání zvukaře Christianem Balem? Zakřeníte se u scény, kdy Duke na schodech prokličkuje mezi padajícími barely, nahoře odpráskne prase, které je házelo a procedí: „hm, čekal jsem tu obří opici?“

Duke Nukem Forever 79.jpg Duke Nukem Forever 87.jpg

Pokud ano, humor a styl Duke Nukem Forever je přesně pro vás. Plácáte se do čela a vyvracíte oči v sloup? Duke pro vás nebude, protože tímhle „jednoduchým“ humorem je celá hra prosáklá. 

Malý, ale náš

Jak jsem zmínil trochu výš, akce v Dukovi je občas až únavně tupá, ale tvůrcům slouží ke cti to, že se ji snaží často nabourat. Ať už v podobě čistě nebojových úrovní, jako je například ta adventurní ve strip clubu, či možností řídit vozidla, případně skákačkovými (na FPS se naskáčete nezvykle hodně) úrovněmi.

I když je celá hra zasazená do Las Vegas a kousku nevadské pouště, je fascinující, jak se mění prostředí i témata

I když je celá hra zasazená do Las Vegas a kousku nevadské pouště, je fascinující, jak se mění prostředí i témata. Jednou to je pasáž jak vystřižená z vetřelčího filmu, jindy si tvůrci brali inspiraci z westernu. Dalo by se vybrat pár dalších výborných konkrétních případů, ale proč vás ochuzovat o překvapení. Určité zklamání představovala až zbytečně utahaná a temná poslední čtvrtina hry.

Duke Nukem Forever 10.jpg Duke Nukem Forever 62.jpg

Samotný design úrovní je striktně lineární, i když některé místnosti občas vyvolávají pocit, že netušíte, co dál. Cestu vpřed čas od času zvolňují jednoduché (totálně primitivní) hádanky, jako například zatížení jeřábu pár sudy, aby se zvedlo rameno a vy mohli přeběhnout na druhou stranu.

Dostupné pro: PC, X360, PS3
Žánr: Akce | Oldschool FPS
Výrobce: Gearbox | Webové stránky hry
Začátek prodeje: 10. června 2011
  • Smysl pro humor
  • Pestrost úrovní
  • Spousta nápadů
  • Slušná herní doba
  • Zběsilá akce...
  • ...místy však poněkud tupá
  • Recyklace zbraní i protivníků
  • Mizerná grafika a toporné animace
  • Slabá AI
  • Podivná fyzika
  • Celková "rozbitost"
Související články
  1. Kinematograf: Duke Nukem bez cenzury
  2. Bulletstorm - zabíjejte kreativně (recenze)
  3. Preview: Duke Nukem Forever – exhumace jednoho blonďáka
  4. Profil vývojáře: 3D Realms Entertainment – zbožňovaní i odsuzovaní veteráni herního průmyslu