Realtime strategie jsou věrnými stálicemi herního trhu. Od uvedení Dune 2 v roce 1993 nebylo měsíce, ve kterém by se neobjevila alespoň jedna nová RTS podobného ražení. A byla to právě Dune 2, která se jako jedna z prvních dočkala svého vlastního remaku - stalo se to v roce 1998 a nový titul dostal podmanivý název Dune 2000. Westwood Studios v něm chtěli ukázat, že prababička všech realtime strategií ještě zdaleka není mrtvá - a to se jim také povedlo.
Konkrétně to byl konec roku 1998, když Dune 2000 přišla na trh. Tedy právě to období, kdy se Westwoodi chystali uvést další svůj výtvor, totiž zbrusu nový Command & Conquer: Tiberian Sun, "skutečné" pokračování původní C&C ságy. I to byl jeden z důvodů. proč byla Dune 2000 právě tím, čím byla - remakem. Ničím víc a ničím míň. Obchodníci přeci nejsou natolik hloupí, aby v jednom období vydali dvě navzájem si konkurující hry. A tak přestože někteří hráči čekali příchod Dune 3, dočkali se nakonec sice vyššího čísla v názvu, avšak mnohem klasičtější hry (než byl kupříkladu poměrně extravagantní a inovativně laděný Tiberian Sun).
Dune 2000 přišla se všemi vymoženostmi, které tak citelně chyběly u původní Dune 2 - jenže v té době se o nich ještě zřejmě ani nikomu nesnilo, takže si dnes můžeme jen těžko stěžovat na neinvenčnost autorů, ba prívě naopak. Dune 2 byla ve své době natolik inovativní záležitost, že její koncept přežívá dodnes (ačkoliv je v poslední době zřetelný přechod ke komplexnějším realtime strategiím, které jsou obvykle prokreslené podmanivým příběhem). Ony vymoženosti remaku tedy spočívají ve dvou zásadních bodech:
- byla přidána hra pro více hráčů, tolik oblíbená součást všech dnešních RTS a potažmo vlastně všech žánrů
- samozřejmě se zcela změnil engine, na kterém hra běží, který umožňuje použít mnohem propracovanější grafiky a lepší ovládací prvky
Frank Herbert
Narodil se 8. října roku 1920 v Tacomě ve státě Washigton, USA. Živil se jako fotograf, kameraman, reportér, lovec ústřic, průvodce džunglí. Roku 1952 vyšla v magazínu Startling Stories jeho první povídka s názvém Hledáte něco? (Looking for Something). Roku 1963 se ve slavném SF magazínu Analog objevuje jeho (poměrně dlouhá) povídka Svět Duny, která byla díky obrovskému zájmu čtenářů následována Prorokem Duny. Protože obě tyto povídky vyvolaly nebývalý ohlas, rozhodl se Herbert je obě spojit do jedné a vydat jako román - a tak se roku 1965 na světlo světa klube Duna.
Knižní série Duna obsahuje tyto svazky:
Duna
Spasitel Duny
Děti Duny
Božský imperátor Duny
Kacíři Duny
Kapitula: Duna |
Ale ještě než začneme tyto body podrobně rozebírat, podívejme se na hru pro jednoho hráče. Singleplayer v Dune 2000 je totiž takřka na fous stejný, jako v Dune 2. Všechny mapy mají stejný reliéf jako oněch 27 map v Dune 2, mají také stejné zadání a stejný cíl. Markantnější rozdíl spočívá v tom, že jsou prokládány výbornými filmovými sekvencemi, které samozřejmě byly jen těžko tehdá v roce 1993 realizovatelné (přesto si však jistě mnozí z vás vzpomenou na - ve své době báječně provedené - animace). Westwoodi mají na tyto "briefingy" takříkajíc patent a nebyla by to hra od Westwood Studios, aby animace nebo filmové sekvence nebyly vyrobeny ve špičkové kvalitě (a jedná se skutečně o všechny hry jediný titul nevyjímaje, jen namátkou vybírám Command & Conqer a Red Alert, Tiberian Sun, Red Alert 2, ale také Blade Runner nebo Lands of Lore 1-3). Navíc se v těchto filmečcích objevují i poměrně kvalitní herci, v případě Dune 2000 je to například John Rhys Davies.
Příběh je totožný s příběhem Dune 2 a je asi víceméně zbytečné ho opakovat, protože se už dnes jedná o skutečně všeobecně známou zápletku. Takže jenom stručně - daleká budoucnost lidstva, kdy vesmíru oficiálně vládnou tři velkorody v čele s imperátorem (Shaddam IV.). Fakticky ale vesmíru vládne koření, nesmírně cenná látka, vyskytující se na jediné planetě ve vesmíru - ano, na Duně (někdy také zvané Arrakis). Imperátor je velký intrikán a tak se rozhodne, že tři velkorody vyhubí pomocí jejich vlastních zbraní - dovolí jim bojovat o Arrakis. Na jejím povrchu se tedy utkají šlechetní Atreidové, zrůdní Harkonnenové a plaší Ordosové (ti jsou mimochodem výplodem fantasie designérů u Westwood Studios, v původním románu od Franka Herberta - viz. rámeček - takovýto rod není). Právě přítomnost tří stran byla také jednou z originálních deviz původní Dune 2 a je tomu tak i u Dune 2000.
Jednotlivé rody neprodělaly v podstatě žádné změny, stejně vypadají budovy i jednotky, speciální nevyjímaje.Opět tedy potkáme oblíbený sonický tank či sabotéra (za Atreidy), Devastator tank a jadernou hlavici (Harkonnenové) i Deviator (Ordosové). Nezmizely ani užitečné transportní letouny (Carryall), které mohou převážet plné harvestery (ty teď vozí 700 kreditů) nebo poškozené jednotky z bitvy, ke znepříjemňování života protivníkovi opět můžete využívat také ornitoptéry. Objeví se také imperátorovi Sardaukaři, ultimátní bojovníci, kteří se však nedokáží vyrovnat pouštím lidem Fremenům, původním obyvatelům Duny (v podstatě je zde rozdělení Sardaukaři - zlí, Fremeni - dobří, ačkoliv nic není úplně jednoznačné). Kdo by se bál, že autoři zapomněli na jednu z exotických krás planety Arrakis, totiž gigantické písečné červy, může se oddychnout, ani ti zde nechybí a dokážou být velmi nepříjemní - požírají totiž jak cizí, tak vaše vlastní jednotky (častěji ty vlastní, ač to není ze statistického hlediska dokázáno;).
Seznam budov není ochuzen o klasický palác pro každý rod (právě díky němu získáte speciální zbraň, samozřejmě pokaždé jinou) nebo výzkumné centrum Iksanů, opět lze také nakupovat jednotky za zvýhodněnou cenu ve Starportu. Výraznou změnou prošly dělové a raketové věže - změnou týkající se jejich dostřelu, který se rapidně zmenšil a věže se tak staly v podstatě nepoužitelné. Ale co, vždycky je lepší mít obranu mobilní. Hlavní budovu a některé výrobní kapacity lze upgradovat, aby bylo možné vyrábět nové typy jednotek, opět je také možno stavět zeď. Relativním nováčkem ve světě Duny je inženýr, jenž dokáže obsadit budovu jediným "vběhnutím". Oblíbenou taktikou počítače samozřejmě je vyslat na vás partičku inženýrů, obsadit nějaké ty budovy a ihned je prodat. Taktika to není špatná a občas je dobré ji vyzkoušet i z vlastního "pohledu". Umělá inteligence obecně doznala jistého vylepšení, ale počítač je stále jenom počítač. Čili je to lepší nežli v Dune 2, ale žádný zázrak se nekoná. Velice nepříjemné je to v tom ohledu, že jednotky občas ve složitějším terénu nedokážou najít cestu - a to je hrubá chyba, která by dnes byla zcela neomluvitelná, před těmi čtyřmi lety se však stále ještě jednalo o přehlédnutelnou skutečnost (i když s přivřeným levým okem).
A teď už k novému enginu hry. Ten vychází z "motoru" pohánějícího původní Command & Conquer a Red Alert, byl však řádně vylepšen, aby lépe odpovídal dobovým standardům, které se už o nějaký ten kus posunuly. Zejména se jedná o vyšší rozlišení a šestnáctibitovou paletu barev, což dodává jak jednotkám a budovám, tak i mapě mnohem příjemnější vzhled. Pozadu nezůstávají ani efekty výbuchů, ohně či kouře (nu pomyslete, kdo by se nad něčím takovým pozastavoval u recenze na nějakou dnešní pářku - u nich je ta nejvyšší možná kvalita zobrazení jaksi automatickou samozřejmostí). Největší předností nového enginu ale zůstává vylepšené ovládání - konečně dovoluje označit více jednotek najednou. To byla dlouho a urputně vzpílaná krutost Dune 2, která to neumožňovala a hráči tak museli provádět útoky takříkajíc "jednu po jedné". Jenže obvykle to bylo tak, že když jste vyslali do bitvy poslední jednotku z řady, většina ostatních už byla v ohni nebo pomalu ale jistě začínala doutnat. Úspěšný útok tak byl skutečným uměním (a hlavně jste museli mít rychlou myš a ruku). Nově lze v Dune 2000 také vytvářet skupiny (pomocí klaves CTRL + číslo).
Technické provedení Dune 2000 bylo přesně takové, jaké byste to u hry od Westwood Studios čekali - tedy nad průměrem. Hudba byla výborná (jak tomu bylo již od dob Command & Conquer), některé melodie byly unikátní pro každý rod. Hlasový doprovod hry se také lišil podle toho, za kterou stranu jste hráli - Atreidy namluvil příjemně, ladně znějící ženský hlas, zatímco Harkonneny komentoval řádně drsný a nasupený hlas mužský. Co se týká zvuků, ty jsou o něco slabší, nakonec to všechno splyne v jeden nicneříkající blivajz - ale svůj účel plní.
Druhou zásadní inovací Dune 2000 je přítomnost multiplayeru, který tak citelně chyběl u původní Dune 2. Hru více hráčů v Dune 2000 je možno provozovat přes internet, LAN, modem či sériový port. Navíc je zde také k dispozici tzv. practise mód, což je obdoba skirmish módu z Red Alerta - můžete si zvolit který rod budete reprezentovat, vybrat si jednu z bohaté nabídky map (od těch nejmenších pro dva hráče až po ty největší pro šest hráčů), určit počet umělých protivníků a nastavit další atributy hry - pak už zbývá stisknout tlačítko Start a vrhnout se do bitvy. Ta se občas, zejména pokud máte rychlost hry nastavenou na maximum, může zvrhnout ve skutečné akční běsnění - proto je lepší držet rychlost hry někde mezi polovinou a třemi čtvrtinami (vhodné zejména pro méně zkušené hráče).
Dostáváme se k závěru, ve kterém nezbývá než shrnout fakta o tomto legendárním remaku jménem Dune 2000. Tak tedy - nečekejte nic, vůbec nic jiného než prostý remake. Žádné herní inovace nebo originální jednotky, ne. Dune 2000 měla být a do puntíku je předělávka staré klasiky do nového kabátu, který je pro nové mladé hráče asi mnohem lépe stravitelný, než původní archaická Dune 2, kterou už stejně na dnešních počítačích asi jen tak lehce nespustíte. Bohužel.
