Dvojrecenze: Demigod - Skoro božská řezanice

Zapomeňte na budování základen, zapomeňte vlastně i na trénování jednotek. A pokud vám na mysl vytanula příběhová kampaň či nedej bože pojem tutoriál, s klidným svědomím oboje vymažte z mozkových závitů.

Demigod z toho nenabízí nic, představuje totiž spíš akčně strategický ekvivalent pro řekněme Counter-Strike. Hlavní doménou hry jsou multiplayerová klání, a to až do takové fáze, že zde osamělý hráč najde zábavu pouze skrze jednoduché skirmish bitvy a turnaje.

Demigod představuje akčně strategický ekvivalent Counter-Strike

Zarážející je už zmiňovaná absence tutoriálu či tipů, což je v dnešní době vedení za ručičku až vysloveně obskurní. Ne že by Demigod představoval herní ekvivalent počítání diferenciálních rovnic, ale některé souvislosti bez nakouknutí do manuálu neprohlédnete.

OMG, RTS a RPG za USD

Nicméně hlavní pravidla jsou po dvou až třech hrách průzračná jak křišťál. Základem všeho jsou různě rozlehlé arény, ve kterých proti sobě stojí až deset hráčů rozdělených do dvou týmů. Každá strana na začátku ovládá jednu citadelu chráněnou několika věžemi, pár portálů, z nichž v pravidelných intervalech vybíhají pěšáci řízení AI, jeden obchod a několik vlajek. Na zbytku arény najdete rozházeny neutrální vlajky a případně další obchod s relikviemi.A dál už je to triviálně prosté: jednotlivé strany se snaží dosáhnout vítězství dle zvoleného módu: zničit nepřátelskou citadelu nebo pevnůstky, zabírat vlajky či v klasickém duchu team deathmatch zmasakrovat co nejvíce protivníků.

Velký rozdíl oproti klasickým strategiím představuje i poměrně nízký počet vámi ovládaných jednotek. A to „nízký“ je ještě nadnesené, protože často ovládáte pouze jednu, takzvaného poloboha (demigod). Hra jich nabízí celkem osm a jejich variabilita je jedním z nejsilnějších prvků hry. Najdete tu jak klasického mága metajícího ohnivé koule, tak obrovského kamenného kolose, jenž si na svém těle staví různé útočné věžičky; do boje se můžete zapojit i se sniperem či trnovou královnou, která dlouhými šlahouny bičuje nepřátelské šiky.

Část z hrdinů si dokáže do bitvy povolat jednotky, jež ovládáte v duchu RTS, zbytek vsází na svoji sílu. Polobohové jako jediní mohou levelovat a zároveň mají košatý strom dovedností, které můžete zlepšovat vaší strategii na míru. Protože i když pravidla jsou jednoduchá, hra samotná je nesmírně komplexní. Na jednoduchou akční podstatu se totiž nabaluje velká vrstva možností, jak dosáhnout vítězství. Jsou tu obchody, kde nakupujete vybavení pro vašeho demigoda, jenže zároveň je tu i samotná citadela a ta se dá též za peníze zlepšovat.

Chyba lávky

Jakým směrem se vydáte? Investujete do lepšího brnění pro hrdinu, nebo raději nakoupíte jednorázové uzdravovací lektvary? Anebo místo toho navýšíte účinnost obranných věží citadely? Záleží jen na vás, ale musíte se umět rychle rozhodovat, protože vás protivník rozhodně vydechnout nenechá. Stejně tak je důležité umět správně kooperovat při bitvách větších než 1 na 1. Nemůžete být najednou všude, a přitom se prakticky neustále něco děje hned na několika místech arény.

Demigod naprosto exceluje coby intenzivní a hlavně neskonale zábavná strategie s rychlým rázem, ale zároveň i bohatou nabídkou možností, jak hrát. Bohužel propadá v tom základním, stabilitě online multiplayerové hry. Časté výpadky a dlouhé doby při hledání protihráčů představují hlavní problémy. Tvůrci sice neustále pracují na odstranění chyb, ale v okamžiku, kdy se hra prodává, je na to docela pozdě. Takhle si můžete připadat, jako když si koupíte nové naleštěné Ferrari, jež však jede jen na dva válce.