Edgar Torronteras’ Extreme Biker

Žánr: závodní
Minimum:233 MHz, 32 MB RAM, 4 MB 3D grafická karta
3D: ano
Multiplayer: ano
Výrobce: Havas Interactive, Ltd.
Distributor:Sierra

Novým přírůstkem firmy Sierra na poli sportovně-závodních her je jejich nový – do „crazy“ stylu laděný Edgar Torronteras’ Extreme Biker. Pan Edgar je prý devatenáctiletý motocyklový kouzelník, který propůjčil této hře své jméno, v manuálu pozdravil celou svoji rodinu a nechal se natočit při několika parádičkách, které máte možnost shlédnout při úvodním intru hry a připravit se tak na to, co vás v této hře čeká.

Jedná se tedy o simulaci závodů terénních motocyklů, ale kromě samotného zdolávání náročných terénů je ve hře kladen důraz na všelijaké parádičky, kterými si hru zpestříte. Hra navíc tyto parádičky, které jsou rozděleny do tří skupin podle náročnosti, boduje a za získané body si můžete upgradovat svůj závodní stroj, abyste měli větší šanci prosadit se v dalších závodech. Hru je možné hrát jak samostatně proti počítačovým oponentům, tak i přes síť s partou dalších šílenců, což je – pokud takové lidi znáte – vždycky lepší kafe.

Pro divokou jízdu máte připraveno celkem 23 tratí plus tři bonusové, které se vám objeví až po zdolání těch předchozích. Kromě klasického blátivého terénu, typického pro motocross, budete moci závodit na sopečných vyvřelinách, silnicích a střechách měst, skládkách a dalších netradičních kolbištích, takže variabilita herního prostředí je velká a závislá na typu závodu, který si vyberete. Závodit můžete v několika herních stylech – motocross představuje klasickou jízdu na terénních motocyklech na drahách, kterým se říká „outdoor“, což znamená „venku ve zdevastované přírodě“. Další obdoba je supercross, což je něco podobného, pouze jste již omezeni hnutím Ochránců bláta a musíte pořádat své reje na ohraničených plochách krytých stadionů. Zřejmě vrcholem zábavy pak má být režim freestyle, kde jsou tratě speciálně upraveny tak, abyste měli co nejvíc příležitostí ukázat, co s takovým motocyklem dokážete. A to je to hlavní, o co tady jde: parádičky. Bez držení, bez šlapání, bez... Prostě čím méně končetinami ve vzduchu ovládáte svůj stroj, nebo čím krkolomnější prvek s motorkou ve vzduchu uděláte, tím víc voňavých dopisů od fanynek vám přijde poštou a tím víc bodů vám přidělí traťový rozhodčí. Jak jsem se již zmínil výš, jsou tyto akrobatické prvky rozděleny do skupin podle obtížnosti. K provedení každého prvku slouží některá z klávesových kombinací, které jsou popsány v manuálu hry. Obtížnost se projeví v tom, že je třeba udržet motorku i jezdce-kaskadéra pokud možno pohromadě a v pozici, která ho při doskoku udrží v sedle, což je se zvyšující se třídou obtížnosti složitější a složitější. Po počátečních pokusech zjistíte, že to není nic tak jednoduchého a že si to žádá patřičný cvik. Většina raných pokusů skončí absencí jezdce v sedle a následující sekvence vám většinou ukáže krkolomný mnohokotoul vašeho závodníka, kde úplně cítíte, jak se všechny kosti lámou a spolu s klouby při každém dalším nárazu získávají nové a nové stupně volnosti. Doufám, Edgare, že na tebe hoši ze Sierry nešli jako jejich kolegové v EA na fotbalisty a nechtěli věrnost těchto pohybů získat přímo z čidel, připojených k tvému tělu.

Abyste se do hry mohli postupně vžít a nebyli hned v úvodu odrazováni vyšší obtížností při ovládání stroje, máte možnost hru provozovat ve třech úrovních. V nejjednodušším režimu jde celkem snadno stroj ovládat, protože vám počítač pomáhá v těch krizových okamžicích, které ve vyšších obtížnostech už musíte odřídit ručně. Odměnou vám je to, že čím vyšší obtížnost hrajete, tím složitější a zároveň bodově hodnotnější akrobacii můžete se svým strojem podnikat. Ve hře je samozřejmě přítomen i turnaj, který tvoří syntézu všech herních stylů.

Hru můžete ještě modifikovat tím, že zapnete tzv. BAJA mód, při kterém nemáte ani tak za úkol udržet stroj na trati nebo vykrucovat Rittbergery, ale musíte se snažit dostat se jako první k barevně vyznačeným místům na mapě, ke kterým vás naviguje pomocná šipka na monitoru. Pojem „barevné místo na mapě“ jsem volně přeložil z manuálu, ale nevím, jestli to dostatečně vystihuje to, co ve skutečnosti uvidíte, když se přiblížíte k takovému místu. Jedná se o příšerně flekatý barevný sloupec, který vypadá velice odpudivě a asi nejvíc mně připomíná jaderný výbuch v autolakovně. Nicméně v jeho prospěch hovoří to, že je již z dálky dobře viditelný (tohle si prostě s ničím nespletete a o to jde ve hře především. Jezdci se tedy v této hře ženou za tímto barevným čímsi a ten, který do něj vjede jako první, nedostane lišej, ale bod. Čím víc bodů takto v závodě nasbíráte, tím lepší umístění vás čeká. Po projetí takovýmto kontrolním bodem se pak někde v prostoru vynoří další takový úkaz, nápovědná šipka namíří jeho směrem a vy pádíte vzhůru za dalšími body. Počet kontrolních bodů je volitelný, čímž si vlastně sami editujete délku závodu.

Samotný jezdec a jeho stroj jsou po grafické stránce ztvárněni vcelku slušně. Grafika okolního světa je na tom již trochu hůř, ale na druhé straně, když si vzpomenu na televizní záběry z motocrossu, tak vlastně převládající khaki textura klasického motokrosového prostředí poměrně věrně vystihuje špínu, která tomuto sportu dominuje. Stromy a další objekty, kterých také potkáte cestou spoustu a do řady z nich zaboříte helmu proklatě hluboko, jsou tvořeny sprity, což je technologie poněkud starší a škaredá, napomáhá však svižnějšímu běhu hry i ve vysokých rozlišeních. Celkově tedy grafika není nic moc, ale dívat se na ni dá.

A jsme u zvuků. Hra vám dovoluje závodit ve třech třídách, rozdělených podle kubatury na 125, 250 a 500 ccm. Každou třídu reprezentuje charakteristický zvuk, takže hned poznáte, na čem jedete. Tedy relativně. Já jsem v burácení motorů rozpoznal sovětský depilátor, příklepovou vrtačku a cirkulárku. Bezděky jsem si vzpomněl na svého ex-souseda, kutila, který bydlel vedle mě v paneláku a víkendy pravidelně trávil od pozdních nočních hodin, které on považoval již za den, se svou hobby soupravou. Zvuk se z počítače line takový, že již ve třetím kole závodu se vám chce rozletět hlava, a tak je asi lepší používat nižší hlasitost, pokud nechcete dopadnout jako pán, o kterém pojednává odstavec v manuálu nadepsaný „Epilepsy Warning.“ Abych vše uvedl na pravou míru – nejedná se ani tak o kvalitu zvuku, ale o jeho intenzitu. Narozdíl od přenosů v televizi, kde přece jen řev motorů je na pozadí, anebo živých závodů, kde je vám mezi průjezdy jednotlivých borců poskytnut čas na regeneraci, zde onen řev slyšíte nepřetržitě, dokud závod neskončí. Takže bacha. Hra se mě pokoušela přesvědčit, že podporuje i 3D zvuk. Po jeho zapnutí se mi ale začaly z reproduktorů linout zvuky jako z porouchaného tranzistoráku, takže jsem tuto volbu nakonec zrušil. Chyba samozřejmě může být v mém hardwaru a jeho ovladačích, ale nikde jinde problémy se zvukem nemám.Extreme Biker má v sobě zabudovaný i jednoduchý tutorial, který vám ozřejmí základní funkce, nastavení a cíle hry. Spolu s videosekvencí, která vám ukazuje co a jak dělat, vám ještě instruktorka povídá, co se od vás v příslušných situacích bude očekávat. Bohužel tato část hry působí dojmem, že byla ušita horkou nebo aspoň hodně teplou jehlou. Videosekvence jsou komprimované více, než je hezké, a instruktorčiny pokyny jsou namluveny zbytečně rychle, takže potřebný klid, který potřebujete k pochopení, zde nenacházíte.

Hra také umožňuje ukládání a prohlížení replayů z průběhu závodů včetně standardních operací k jejich přehrávání. Pro pohled je možno zvolit jednu ze tří předdefinovaných kamer, kterou můžete navíc dolaďovat zoomem.

Hra si zřejmě neklade za cíl představovat dokonalý simulátor krosových motocyklů, ale její zábavnost spočívá v parádičkách a pohodově-crazy jízdě v terénu. Nejedná se o žádnou davy hráčů očekávanou pecku, ale pokud jste alespoň trochu střelení stejným způsobem jako Edgar Torronteras a narozdíl od něj nemáte na to vydržovat si tým chirurgů a stájových mechaniků, kteří za něho pokaždé motorku umyjí, vyčistí, vyklepou, rozmontují, opraví, smontují, seštelují, proměří, zkontrolují, zaparkují, ..., pak si u hry užijete a nebudete litovat peněz do ní vložených. Jestliže navíc bydlíte v sousedství někoho, koho chcete akusticky deptat, najdete ve hře v tomto směru další přidanou hodnotu. Hra obsahuje i český manuál, který dostatečně popisuje vše, co byste pro její hraní mohli potřebovat, včetně popisu všech parádiček.

	Grafika: 3/5
	Zvuky: 3/5
	Hudba: 3/5
	Hratelnost: 3/5
Pro příznivce motokrosového šílenství a akrobacie, kterým nejde ani tak o přesnou simulaci jako spíše o pohodu a možnost se vybláznit, je to vcelku dobrá příležitost. Ostatní, kdo to s hraním myslí vážněji a potrpí si na kvalitu, se nic nestane, když o tento titul přijdou.
Celkové hodnocení: 3/5