ELEX: Gothic v postapokalyptickém světě (recenze)

Dodnes mě žádná hra tak nenadchla jako Gothic, následně Gothic 2 a první Risen. Studio Piranha Bytes dokázalo v roce 2001 vytvořit úžasné RPG, které sice má své chyby, ale dokázalo vytvořit silnou komunitu fanoušků. Tajemství je v tom, že i když dostává Piranha Bytes v mnoha ohledech od konkurence na frak, vkládá do svých her úžasný příběh, výjimečnou atmosféru a hlavně různé speciální prvky, které se jen tak někde nevidí.

Kdybych měl německé studio Piranha Bytes nějak popsat, má skvělé začátky, ale postupně kvalita sérií upadá. Gothic 1 a 2 byly úžasné, trojka byla ještě dobrá, ale už to nebylo ono... a pak je tu Gothic 4, kterému mnozí fanoušci říkají radši jen Arcania (nutno doplnit, že Gothic 4 nebyl vyvíjen Piranha Bytes, ale studiem Spellbound Entertainment). Risen je na tom podobně, první díl byl úchvatný, ale dvojka a trojka už tolik neohromily. Z tohoto důvodu jsem byl na ELEX velmi zvědavý, jelikož je to potenciální první díl nové série.

Svět určen globální katastrofou

Na rozdíl od Gothic a Risen není ELEX založený na magii a bozích. Vše je představeno tak, že by to třeba i mohlo fungovat. Dějištěm se nyní stane planeta Magalan, na které se nacházela prosperující civilizace, která však byla zničena pádem komety. Mimo zkázy však přinesla kometa nový prvek zvaný elex, který má v sobě ukrytou ohromnou sílu.

Hra se odehrává poté, co na planetu Magalan dopadne meteorit, což pochopitelně ovlivní celý svět

Různé metody použití elexu daly vzniku několika frakcím. Dominantní jsou takzvaní Albs, kteří dokáží do svého těla vpravit elex a tím získat nadpřirozené schopnosti. Právě Albs symbolizují ve hře hlavní zlo jakožto nelítostná a destruktivní síla bojující s každým v Magalanu. Vy jste tentokrát bývalý albský důstojník, kterého se jeho druhové pokusili bezúspěšně zavraždit. Nyní chcete zejména odhalit a odstranit ty, kteří stojí za tímto pokusem.

Talent vývojářů na příběh a atmosféru se v ELEX rozhodně projevil. Nejosobitější je rozdílnost jednotlivých frakcí, které představují vize vývojářů, jak by postapokalyptický svět mohl fungovat. Pochopitelně tu jsou tací, kteří spojují tuto tragédii s bohem a ve hře navíc využívají elex pro výrobu lepších technologií, aby se ubránili proti Albs – říkají si Clerics.

Velkým kladem hry jsou tři rozdílné frakce s odlišnou filozofií a herním stylem

Pak jsou tu tací, kteří obviňují technologii a jsou rozhodnuti jí zavrhnout pod hrozbou tvrdých trestů. V době plazmových pušek a raketometů preferují luky a meče a elex využívají pouze k magii. Říkají si Berserkers a na rozdíl od Cleric se chtějí Albs ubránit v roli středověké fantasy civilizace.

Zatímco předchozí frakce mají svůj řád, nechybí zde ani anarchisté, takzvaní Outlaws. Skoro jak v Mad Maxovi obývají poušť a ruiny zničené civilizace prohledávají s vidinou bohatství. Pevnou ruku nad nimi drží pouze bohatší a mocnější lidé, kteří jsou jediným zdrojem řádu v chaotické a anarchistické společnosti. Outlaws myslí hlavně na zisk, což je pro ně motivací k získávání elexu... ve hře se dokonce elexem platí takzvanými elexity.

Chytré ale neohrabané

ELEX se věrně drží cesty, kterou stanovil Gothic a zakládá si na tom, že se k jedné frakci přidáte a po zbytek hry budete její součástí. Ruku v ruce s tím vás doprovází mnoho různých úkolů, které jsou často chytře promyšlené a dobře sepsané. Je sice pravdou, že ukazatel na mapě trochu kazí dobrý dojem jako v Gothic, kdy bez naslouchání a zkoumání mapy svůj cíl ani nenajdete, ale bez ukazatele se hry asi dnes ani neobejdou. Úkoly mají dokonce různá řešení, která navíc dokáží ovlivnit další vývoj ve světě, což je velmi pěkné.

Samotný herní svět je docela zajímavý, každopádně grafika je velmi zaostalá

Bohužel se to nedá říct o hratelnosti. V ní vývojáři z Piranha Bytes asi nikdy moc nevynikali, přesto mě však styl Gothic 2 a Risen oslovil. Zde je však herní styl strašně neohrabaný. S postavou se sice můžete krýt a používat různé typy útoků, každopádně vaše postava se často ani vůbec netrefí a jako shnilá třešnička na dortu je zde kontraproduktivní výdrž (omezení, kdy vaše postava nemůže bojovat, pokud je při boji moc unavená), která rychle dochází a znemožňuje vám promýšlet zajímavější strategie.

Bojový styl je přitom docela náročný. Bude trvat dlouho, než budete moci vůbec po světě normálně chodit. Vývojáři vám sice na pomoc umožní vzít si doprovod, který má zajímavou osobnost a doprovází ho vedlejší úkoly, ale brzy nebude proti nepřátelům stačit. Měl jsem pocit, že jediným způsobem, jak ve hře uspět, je porušit všechna její pravidla. Nejednou jsem úkol splnil tak, že jsem potřebnou věc rychle popadl a zmizel před agresivními nepřáteli. Jindy jsou chodil neustále do postele, jelikož spánek obnovuje životy. Na druhou stranu se časem stává hra naopak snadnou ve chvíli, kdy začnete používat silnější střelné zbraně.

Hra je hlavně zpočátku velmi náročná a zároveň má neohrabanou hratelnost

Přitom hra má samotné prvky RPG promyšlené dobře a můžete se všelijak vylepšovat a kupovat různé vybavení. Holt nezáleží pouze na velikosti vašeho vybavení. Záleží také na tom, jak se s ním zachází. A hra vám neumožní s ním účinněji manipulovat. Musím však pochválit teleporty a jet-pack, které aspoň trochu usnadní jinak těžkopádný způsob cestování.

Největším kladem jsou úkoly, kteří jsou chytře promyšlené a mají mnohdy různá řešení

Kladem bojového systému jsou již zmíněné frakce. Jenomže ty nejsou vyrovnané. Luky a meče Berserkerů pochopitelně neporazí lasery a plazmové pušky Clericů. Koneckonců se vám ale odemkne nové vybavení a samozřejmě také rozličné úkoly. Nehledě na potenciální znovuhratelnost.

Cestopisy z mrtvého světa

Hra má ostatně celkem zajímavý svět. Někomu může připadat, že náhlý přechod z fantasy světa do zničených ruin může být rušivý, dle mého názoru to ale dotváří zajímavou atmosféru. Co když to takhle jednou dopadne s naší civilizací a naše domy budou jen zarostlými troskami v pustině? Trochu mi to připomínalo Adventure Time, kde se také v některých dílech míchaly zbytky lidských měst s fantasy světem. Elex je samozřejmě temnější a nesetkáte se tam s princeznou Žvýkačkou.

Přesto se mi nikdy nestalo, že bych se jen tak zastavil a užíval si výhled. Může za to zejména příšerná grafika. Hra opravdu nevypadá hezky a možná by vývojáři měli zapřemýšlet o změně enginu, jelikož Genome očividně už nestačí. Hra je neuhlazená, detaily obličejů jsou velmi slabé a celkově byste grafiku tipli možná spíš na minulou generaci konzolí. Tu a tam se bohužel setkáte i s technickými problémy.

Tím se ELEX vykresluje v docela jasný obraz. Je to hra, která vyniká klasickými nadčasovými věci – skvělou atmosférou, výbornými úkoly, zajímavým příběhem a koneckonců rovněž působivým herním světem. Ve všem ostatním ať mluvíme o hratelnosti nebo grafice však příšerně zaostává. A tím se bohužel ELEX řadí pouze do mírného nadprůměru. Pokud jste fanoušky, neměli byste ho rozhodně vynechat, ale spíš bychom vám doporučili počkat na nějaké slevy.