Herní série se vyvíjí, a ne vždy k naší oblibě. A když se to nelíbí talentovaným vývojářům, mohou zkusit vytvořit hru, která se podívá zpět do zlatých časů. Zkusili jsme demo Songs of Conquest a rozhodně jsme na plnou hru zvědaví.
Dříve měli lidé jiný vkus a je tedy pochopitelné, že když vychází nové hry, budou jiné. Bohužel tím nevyhnutelně dojde i k tomu, že série se změní tak, že nám nové díly už nesedí a nepřináší ten zážitek, co jsme chtěli dřív. Své o tom ví i vývojáři z Lavapotion, kteří nám nejen že umožnili exkluzivně v rámci České republiky vyzkoušet demoverzi jejich chystané hry Songs of Conquest, ale také se s námi setkali a o hře se trochu rozpovídali.
Setkal se s námi Magnus Alm, který se na oficiálních stránkách uvádí jako „Rogue designer“. Je rozený geek, což dokázal také svou malovací sadou na figurky Warhammer. Jeho předchozí práce s geekovstvím však moc nesouvisely. Byl to spíše byznysmen, kterému se po rocích dřiny podařilo nashromáždit dostatek peněz a zkušeností, aby se vrhl do tvorby hry svých snů.
Ve světě hrdinů
Na hře je nadšení rozhodně vidět a hned po zapnutí na vás dýchá retro fantasy atmosféra. Songs of Conquest čerpá inspiraci ze všeličeho, přesto na nás ze třech misí kampaně příběh jen vykouknul. Hra nebude černobílá a ačkoli hlavní hrdinka bojuje za své království a utká se také s nemrtvými, všechny své odpůrce likviduje bez milosti.
Příběh nebude černobílý a i odvážná hrdinka vraždí všechny odpůrce
Magnus mi ostatně sám potvrdil, že jejich cílem je mít temnější fantasy, kde nebude jasně definovaný padouch a zlá strana. Rovněž přiznal, že kampaň je brána zejména dlouhý tutoriál. Ze třech misí mohu říct, že dokáže být místy zdlouhavější, ale funguje. Postupně se naučíte chodit postavou po mapě, zacházet se surovinami a bojovat.
Hra nebude černobílá a ačkoli hlavní hrdinka bojuje za své království a utká se také s nemrtvými, všechny své odpůrce likviduje bez milosti
Hratelnost neobsahuje něco, co by znalce Heroes of Might and Magic vyloženě překvapilo. S hrdinou prozkoumáte mapu ve stylu tahových strategiích, kdy máte za každé kolo omezenou vzdálenost pohybu. Při tomto průzkumu můžete sbírat zbraně, poklady či zabírat budovy, a hlavně útočit na nepřátele. Průzkumem získá hrdina zkušenosti, kdy vám nové levely odemknou vylepšení statistik či zvýšení počtu jednotek. Důležité je také vybavení a lepší zbroj. Zbraně se výrazně podepisují na síle armády.
Slávu poznáš v boji
Boj si zakládá na jednoduchých principech. Před bojem určíte, na jakých pozicích se vojáci ocitnou v bitvě. Na herní mapě máte jednotky a s těmi po kolech hýbete. Pořadí je předem stanovené, takže musíte pečlivě promyslet, co by jednotky měly udělat, aby došlo k souhře. Jednotky se samozřejmě liší. Hlavní je rozdíl třídy, zda se jedná o pěchotu (dobrá obrana), jízdu (velká rychlost) nebo střelce či mágy a speciální jednotky.
Boje jsou jednoduché a tím se stávají návykovými
Různých menších rozdílů je hodně, ve hře se naštěstí snadno vyznáte a platí, že v jednoduchosti je síla. Brzy poznáte, že někteří střelci ubírají víc, ale jedno kolo musí nabíjet. Některé jednotky nemají tak velkou odolnost, ale hodně uberou. Hodně jednotek má navíc speciální schopnost jako trubadúři, kteří posílí jednotky. Kombinace velkého množství schopností a snadné přehlednosti funguje skvěle, hru rychle pochopíte a zbývá se v ní zlepšit.
Ve hře se snadno vyznáte a platí, že v jednoduchosti je síla.
Důležitý je také terén. Vyvýšená políčka vám dávají strategickou výhodu, neprůchodná políčka lze zase využít na obranu střelců. A posledním důležitým prvkem je magie. Kouzel je ve hře celá knížka a najdete tam jak posilující, tak útočná zaklínadla. Já si jich popravě oblíbil jen pár, nicméně jsem je začal střídat bohatě.
Před bitvou je možné upravit postavení svých jednotek
Boji zatím vyčítám hlavně to, že UI se musí ještě doladit. Neukazovalo, kam musím zajít, abych trefil nepřítele, a ne vždy jsem si byl jistý, zda jednotka například nabíjí. Zmínil jsem to i vývojářům a něco podobného je v plánu. Snad se to zlepší.
V některých bitvách máte jasnou převahu, je zde tedy možnost nechat hru rozhodnout automaticky
Pokud máte v boji jasnou převahu, můžete ho nechat vyřešit automaticky. Hra v tom má však trochu guláš a předvídání soubojů mi přišlo trochu ledabylé. Síla oponenta „Worthy“ znamená neporazitelný a pokud ve městě nemáte bojovníky (a brání se pouze s obránci), nemůže vyhrát. Ale opět, je to jen alfa a tohle zní jako jasný bug.
Pravá zábava je ve Skirmishi
Kampaň je na mechaniky omezující, aby to sedělo v příběhu. Tedy alespoň v případě dema. Bavilo mě to, ale pravá výzva čeká v režimu Skirmish, což jsou zkrátka jednotlivé zápasy. Dalo mi to vyzkoušet novou rasu, ale hlavně pořádně vyzkoušet stavění a obsazování měst.
Přetahování se soupeřem funguje skvěle a při hraní jsem se zapotil
Města fungují opět na jednoduchém principu. Stavíte budovy, které vám dají nějakou surovinu. Když město vylepšíte, můžete postavit více budov. Ve městech můžete verbovat jednotky, ale musíte na to mít budovu a ta nabídne jen omezené množství, například dva střelci za tah. To mi přišlo dost zajímavé a zaručí to, že silná ekonomika neznamená automaticky vítězství a dobrý stratég stále může vyhrát proti silnějšímu nepříteli. Města jinak nemají veřejný pořádek a náklady na údržbu, takže se o simulátor nejedná.
Ve městech můžete verbovat jednotky, ale musíte na to mít budovu a ta nabídne jen omezené množství, například dva střelci za tah
Ještě rychlejší je získávat suroviny průzkumem na mapě, kde také, zpravidla na vzdálenějších a vytíženějších místech, najdete suroviny, které město nemůže vyprodukovat. Na Skirmishi je zajímavý hlavně nátlak, aby se vaše ekonomika rozvíjela rychleji než ekonomika nepřítele a správně rozvrhnout, zda je lepší mít silnou armádu nebo víc slabších, zda je lepší vrhnout se do boje nebo vyčkávat.
Skirmish zatím trpí hlavně horší AI, ale to vývojáři mohou ještě opravit
Zajímavých situací ve Skirmishi vzniká hodně a hra je dost dynamická. Větší městečka se obsazují neustále, a o každý významnější bod se vedou líté boje. Zatím herní zážitek bohužel kazí horší AI. Ta se soustředí hlavně na obsazování a má slabší armády. Ty však rychle doženete a neustálé ničení armád AI nakonec srazí na kolena. Do té doby vás však spíše prudí a jakmile pro mě byla hra jasně vyhraná, stejně trvalo dlouho AI dohnat, protože neustále obsazovalo nová městečka.
Nadějná vyhlídka
Demo je vytvořeno z velmi předběžné verze hry, a je to bohužel místy hodně cítit. Vývojářům to rozhodně vyčítat nechci. Mají na vývoj čas, a navíc chtějí přidat také editor map, který se do hry opravdu hodí. Grafická stránka to podporuje a navíc, do oldschool her to prostě patří.
Technicky mi hra běžela dobře a vizuální styl se mi líbí. Připomíná mi to dětství, kdy jsem na podobných hrách ulítával a ačkoli soundtrack není nějak zvlášť výrazný, do hry zapadá. Zvuky bude třeba ještě doladit, vývojáři jsou naštěstí na správné cestě. Jen se bohužel nedočkáme dabingu, který mi v příběhu chybí.
Verdikt
Příjemná strategická adventura, která nejspíš nepřinese evoluci ani revoluci, příjemný zážitek však ano. Ve výsledku na mě Songs of Conquest působí tak, že si na nic nehraje a snaží se být tím, co vývojářům v dnešním herním světě chybí. A mně se to tak líbí.
