Final Fantasy IX – Možná neexistujeme…

Je to právě několik minut, co moje obrazovka potemněla a já sedím s otevřenými ústy, marně lapám po dechu a zírám na černou plochu, na které svítí nápis The End. Snažím se srovnat si v hlavě myšlenky, které se tam bláznivě motají jedna přes druhou a zanikají pod nekonečnými vlnami intenzivních pocitů, jaké dokáže v člověku vyvolat jen ten nejhlubší zážitek.
Final Fantasy IX – Možná neexistujeme…
Žánr: RPG
Paměťová karta: 1 blok
Dual Shock: ano
Multiplayer: ano
Výrobce: Squaresoft
Distributor: Square Electronic Arts

Je to právě několik minut, co moje obrazovka potemněla a já sedím s otevřenými ústy, marně lapám po dechu a zírám na černou plochu, na které se rozzařuje nápis „The End – copyright 2000 Square“. Snažím se srovnat si v hlavě myšlenky, které se tam bláznivě motají jedna přes druhou a zanikají pod nekonečnými vlnami intenzivních pocitů, jaké dokáže v člověku vyvolat jen ten nejhlubší zážitek. Tak takové to tedy je. Firma a její hra, které udělaly před pěti lety naši milovanou konzoli tím, čím je, se s ní právě rozloučily. Poslední fantazie pro PlayStation je tady.

Hned v úvodu recenze chci podotknout, že to zřejmě nebude nijak zvlášť zábavné počteníčko. Tím chci říct, že ti lepší z nás, autorů recenzí, dokáži nejen efektivně rozebrat danou hru, ale zároveň i pobavit čtenáře různými vtipnými poznámkami a komentáři, které z obyčejného povídání o videohře udělají zábavný a čtivý slohový útvar. Na to já momentálně nemám ani pomyšlení. Co chci napsat, je výstraha pro všechny ty z vás, kteří z nějakého důvodu vložíte závěrečný díl třetí generace nejprodávanější herní ságy světa do té svojí šedé mašinky (nebo černo-modré, pokud už jste šťastnými majiteli PS 2). Chci vás varovat. Znáte jistě ty otřepané fráze z herních časopisů o tom, abyste zrušili všechny schůzky, nakoupili jídlo a pití…a tak dále, snad víte, co myslím. Většinou slouží jako upozornění, že hra, o které jde řeč, není nijak zvlášť krátká a dokáže vás opravdu strhnout.

Final Fantasy IXFinal Fantasy IX

Ve jménu zdravého rozumu vás prosím, nemyslete si něco podobného o Final Fantasy IX. Říct o ní, že vás strhne, je to samé, jako prohlásit o Plutu, že je hezkých pár hodin letu daleko. Abych vysvětlil, co mám na mysli, vrátím se k FF VII, která byla první hrou ze série, k níž jsem se dostal (tímto děkuji svému příteli Ondrovi, který mi vysvětlil, na jaký herní styl jsem celý svůj život čekal). Pokud jste sedmičku hráli, víte jistě, jak vás prvních pár hodin tahá po městě a nenásilně vás seznamuje s prostředím, pravidly, postavami a příběhem. Někde na konci tohoto seznamování, asi po sedmi hodinách hry, už v tom umíte chodit a celkem vás to baví. Pak teprve vypukne to pravé herní šílenství, protože postavy opustí město a začnou vyprávět příběh natolik strhující a originální, že non-stop zapomínáte mačkat tlačítka na ovladači, neboť si neuvědomujete, že nejste v kině.

Ne, vážně, zbytečná skromnost stranou, všichni psavci, kteří se zabývají hrami tady u nás v republice, vyslovili FF VII stejné, bezvýhradní uznání, takže nemá cenu něco si zapírat. Dokonce i Andrew, který strhal osmý díl FF jako dětinskou hříčku, o sedmém dílu napsal samou chválu, dal jí 10/10 a navíc si u ní i poplakal.

Final Fantasy IXFinal Fantasy IX

Tak, říkáte si, znamená to, že se na něco podobného můžeme těšit i v případě devítky?

Ne.

Devítka vás roztrhá na kusy už v první slabé hodince hry. Snad nikdy v životě jsem nehrál žádnou hru (nebo neviděl takový film – přiznejme si, že všechny hry od Square mají na hru poněkud přemrštěné scénáristické ambice), co by na vás takhle všechno vysypala hned na začátku, v takovém tempu a síle. Jak je to možné?

Final Fantasy IXFinal Fantasy IX

Na začátku série FF stálo několik úžasných lidí. Byl tu nadpřirozený spisovatelský talent, hudební a navíc… designérský. Ano, opravdu si myslím, že první díly série slavily svůj úspěch z velké míry díky nadlidským vizím pana Yoshitaky Amany, kterého bych klidně postavil na stejnou úroveň s H. R. Gigerem (tvůrce nadpřirozených obrazů a mimo jiné také filmového Vetřelce).

Pan Yoshitako Amana je zpátky a to, co mu technické dovednosti již zaběhnutých programátorů ze Square dovolily přivést k životu, vás odrovná. Ne, myslím to skutečně vážně. Final Fantasy IX je natolik výpravná, že ze sebe budete vyrážet nekonečný proud výkřiků ohromení, nehledě na hodinu a sousedy. Za celý svůj život jsem neviděl nic tak efektivního. Tak tedy…FF IX vypadá dobře, věřte mi.

Final Fantasy IXFinal Fantasy IX

Opět je tu renderované pozadí, polygonové postavy a také nová kvalitativní třída filmových animací, jichž je zase více, než posledně, jsou delší (a lepší, o hodně lepší…). Stejně, jako v posledních dvou velkých „věcích“ od Square, Parasite Eve II a Chrono Crossu, i zde je nesrovnatelně více rozpohybovaných detailů v pozadí oproti konkurenčním Rezident Evilům či třeba In Cold Blood. Jenže tentokrát je to všechno podřízeno takovému estetickém cítění a bezmezné výtvarnické fantazii, že jsem přestal o božství pana Amany pochybovat… ten člověk prostě nemůže být člověk. O tomhle asi nemá smysl psát…budete se muset přesvědčit na vlastní oči.

Jak už jsem psal, devítka vám to ochotně předvede už v úvodu. Při filmovém intru si uvědomíte několik věcí. Nobuo Uematsu na nás ještě pořád nevytáhl všechno. S orchestrem nám opět předvede, že je co překonávat. Square je ještě pořád jednoznačným králem, pokud jde o kvalitu animací. Dospělý, evropský styl FF VIII je zapomenut, vrací se hardcore manga. A tentokrát zapomeňte na hi-tech nesmysly, Final Fantasy IX je čistokrevná fantasy (to čtvrté CD je diskutabilní).

Do Alexandrie přilétá vzducholoď spolku Tantalus, aby zde sloužila jako jeviště pro nejromantičtější divadelní představení všech dob – „Chci být tvým kanárkem“. Tantalus je ovšem spolek organizovaných zlodějů a pravým cílem jejich návštěvy je únos princezny. Na představení se shodou okolností přichází podívat i Vivi, mladý černý mág, kterého považuji za nejlépe napsanou a vůbec provedenou postavu v historii videoher (ano, lepší, než Squall Leonhart a ano, lepší, než hlavní postava devítky). Únos nabírá patřičně dramatické otáčky a vybuchující vzducholoď se zřítí do zakletého lesa (ne Řáholce).

Někde tady si začnete uvědomovat, že tentokrát vás nečeká žádné složité seznamování s křížícími se zápletkami, ale jeden kompaktní příběh, jehož vyprávění je přehledné a který s každou novou událostí graduje. Možná taky začínáte mít obavy, abych vám nezkazil překvapení… nebojte se.

Povím jen tolik, že hrdinství není jen o tom, zachraňovat svět před jistou zkázou (ne, že by to tady chybělo a v závěru hry se umírá takovým způsobem, že jste to ve FF ještě neviděli). Realita nám může vyplnit mnoho snů, pokud jsme schopni pochopit skutečnosti takové, jaké jsou. Rozhodování může být mnohem jednodušší, pokud si uvědomíme, co chceme a jak těžké je být na všechno sami. Dilema nás může trápit pouze tehdy, pokud nejsme schopni věřit v cestu, kterou si zvolíme.

Final Fantasy IXFinal Fantasy IX

Na spoustě věcí ve skutečnosti nezáleží…a na těch několika zbývajících záleží o to více.

Pokud jste zmatení, pak věřte tomu, že myšlenky, jimiž se Final Fantasy IX zabývá, jsou natolik hluboké a zásadní, aby se vám prohrabaly hodnotami, jak se to doposud nepovedlo žádné hře, filmu, knize, ba ani člověku ve vašem životě. Mne osobně nejvíce dostala jedna konkrétní úvaha Viviho: „Jak vůbec dokážeš, že existuješ? Možná neexistujeme“. Pokud se domníváte, že šlo o výrok, vyplývající z nějaké fantastické skutečnosti související s magií… máte pravdu. Ale autoři se postarají o to, aby vám došlo to, co tím chtěli opravdu říct. Pokud proplouváte životem, aniž byste ho skutečně žili, naplno, pro sebe i pro ostatní, pak jako kdybyste nežili vůbec. Co po vás jednou zůstane v srdcích těch, koho máte rádi? Jaký je ten nejsilnější, nejopravdovější důkaz vaší existence? Nu, pokud jde o mne, je tu recenze, kterou jsem napsal… ale bez legrace, nádherná pohádka FF IX před vámi otevře takové filozofické hlubiny, že na tento zážitek nikdy nezapomenete.

O kolika hrách můžete tohle prohlásit?

Pro případ, že vás snad trápí angličtina, budete se muset spokojit s úžasně výpravným, fantaskním válečným filmem, který ve vás probudí úctu před draky, rytíři a říší fantazie vůbec. Nicméně bych snad měl podotknout, že kvůli FF se vyplatí se anglicky naučit…

Ale pojďme už pomalu k věci. Boje zůstaly pseudorealtimové, takže nic nového. Opět můžete přivolávat nadpřirozené bytosti, nicméně tentokrát vás scéna jejich nástupu čeká jen jednou, napoprvé. Takže už žádné zdlouhavé vyvolávání božských pomocníků. Job systém, o kterém se tolik namluvilo, funguje v praxi tak, že každá postava má určité povolání, se kterým nic nenaděláte a pokud ho nebudete rozvíjet, v podstatě postavu odepíšete. Pro vysvětlení, jestliže je někdo specialista na bílou, uzdravovací magii, nemá smysl ho učit ničivá kouzla. Ani s mečem mu to moc nepůjde. Každou postavu můžete učit různým schopnostem (učí se je nošením určitého předmětu – náramku, brnění, zbraně). Až se postava schopnost naučí, můžete jí věc odebrat a přesto schopnost nadále využívat (tímto způsobem naučíte postavy například regeneraci nebo obranným protiútokům). V osmičce se tyto schopnosti učili Guardiani.

Final Fantasy IXFinal Fantasy IX

K obchodům s doplněním, zbraněmi a noclehárnám navíc přibyly obchody pro syntézu zbraní, což není nic jiného, než centra pro skládání nových, vámi kombinovaných zbraní.

Ke klasickému hernímu stylu FF (pobíhat po mapě, povídat si s postavami, objevovat lokace, sbírat poklady, sem tam vyřešit drobné puzzle nebo minihru pro zpestření a hlavně postupovat po hlavní vypravěčské linii) přibyly tzv. „Active Time Events“, tedy realtimové události, které se odehrávají na jiných místech, než se právě nacházíte, ve stejnou dobu. Pokud k něčemu takovému dochází a je to důležité, hra vás upozorní a po stisknutí tlačítka si můžete vybrat, kam se chcete přenést a kterou událost chcete sledovat. Tahle novinka bude zřejmě sympatická těm, koho nebaví rozvláčný příběh, jenž k FF neodmyslitelně patří. Mohou prostě hrát rychle dál a nemusí se příběhem zabývat (jistě, také je možné si v restauraci obědvat specialitu mistra kuchaře a pak odejít, když ji před vás postaví na stůl).

Jinak příběh, tentokrát mnohem přehlednější, je rozdělen do kapitol podle lokací, které navštívíte (a jež se vám představí v úvodu hry). O co půjde? O armádu černých mágů, o hlavního hrdinu prvního dílu Final Fantasy série, o tři sirotky s nejasnými vzpomínkami na cosi nadpřirozeného, o dva bratry – světla a stínu, o armádu bílých draků, o souboj mezi Bahamutem a druhým nejsilnějším bohem, o přátelství, nenávist, lásku, zradu… a především víru.

Ti z vás, kdo věří v budoucnost série Final Fantasy a fantazie jako takové, budou odměněni splněním všech snů o tom největším dobrodružství, jaké si kdy nedovedli představit.

Rád bych také napsal o hudbě, která váš zážitek umocní… ale musím se na tomto místě rozčílit, neboť hudba je opět na mizerné technické úrovni, která geniální melodie pana Uematsua sráží kus za soundtrack z Chrono Crossu. Ještě štěstí, že u filmů hraje orchestr a že závěrečné finále (nejdelší, jaké kdy hra měla) je tím nejsilnějším hudebním (nejen) zážitkem, o kterém vím.

Pokud jste četli moji recenzi na Chrono Cross (nebo jej hráli, což je poněkud zábavnější), pak víte o skrytých obavách, zda se tak netrpělivě očekávaná FF IX dokáže vyrovnat tomuto šokujícímu dílu ze stejných autorských líhní. Odpověď je naštěstí kladná, nicméně jeden problém by tu byl. Arény i postavy v bojových sekvencích devítky jsou na stejné technické úrovni, jako v předchozím díle (nemluvím o designové stránce věci). To je oproti nadpozemsky hladkým a výpravným bojům z Chrono Crossu hodně málo…

Final Fantasy IXFinal Fantasy IX

…nicméně po ostatních stránkách je devítka opět novým stupněm kvality, která by snad měla k naší oblíbené sérii přitáhnout těch zbývajících třináct lidí, kteří ji ještě nehráli.

Pokud vás snad RPG hry baví (či pokud vás baví filmy, knihy nebo příběhy vůbec), vezměte prosím v potaz mé varování ze začátku recenze. Sám jsem se na FF IX vrhnul v době předvánočního šílenství ve svém hlavním pracovním poměru, v době, kdy mého dlouhosrstého psa začalo bavit chodit ven, v době, kdy o mě má přítelkyně stála. Považuji se za staršího člověka s dostatečným nadhledem a schopností nebýt na ničem závislý. Přesto jsem málem přišel o práci, přítelkyni i věrnost mého psa. Jediným důvodem, proč mé hraní FF IX neskončilo katastrofou byla skutečnost, že hrací doba je opět nějakých 30 hodin čistého hracího času.

Nic jsem tak díky FF IX neztratil, ale spoustu věcí získal.

Nevím, jak lépe vás pobídnout, abyste si pro ten poklad šli také. Pokud máte nějaký vztah k videohrám, měl by vás právě tenhle titul přesvědčit o tom, že tudy vede cesta kamsi, kam vás nikdo a nic jiného na světě nezavede.

Až budete ohromeni zírat na nejvýpravnější válečnou scénu všech dob (stovky draků proti letecké eskadře lidských vojáků – zapomeňte na letecké souboje ve Dni nezávislosti), smát se nad roztomilou nešikovností trpaslíka Viviho, polykat slzy nad smutným koncem nešťastné lásky a zoufalou vírou člověka, předurčenou k zklamání… tehdy přijdete na to, že příběh, jakým je Final Fantasy, devátý díl, tu doposud ještě nebyl.

Sága Final Fantasy tak opouští PlayStation a zůstávají za ní milióny vděčných fanoušků (a potěšený prezident společnosti Sony), kteří do budoucna vědí, kterou z nových konzol si zvolit (tu, pro kterou bude vydávat hry Squaresoft).

Pokud máte pocit, že vám něco v životě chybí, pak si devítku zahrajte.

Grafika: 10/10
Zvuky: 9/10
Hudba: 9/10
Hratelnost: 10/10
Od nynějška se totiž hráči videoher budou rozdělovat na dva tábory. Na ty, kdo hráli Final Fantasy IX – a na ty, kteří ji minuli.
Celkové hodnocení: 10/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Nejlepší hry pro PC, které si teď můžete zahrát nebo přát k Vánocům

Nejlepší hry pro PC, které si teď může…

Toto je deset her, které byste rozhodně neměli při hraní na počítači vynechat.

10.  11.  2018 | | 4 N/A
Hráči vyrazili na Divoký západ, nafotili nádherné snímky z herního hitu

Hráči vyrazili na Divoký západ, nafoti…

Red Dead Redemption 2 je stejně jako každá hra Rockstaru jako stvořená pro típání krásných pohlednic.

2.  11.  2018 |
Sid Meier

Sid Meier's Civilization: Nový úsvit -…

Jednou z očekávaných deskoherních novinek letošního podzimu byla bezpochyby nová Civilizace s přídomkem Nový úsvit. Jak se nástupce dnes už legendární Sid Meier´s Civilization povedl?Prozradíme vám, že v konkurenci strategických her se rozhodně neztratí, ale více už v naší recenzi.

4.  11.  2018 | | 1 N/A
Legendární WarCraft 3 se vrací. Byla oznámena předělávka Reforged

Legendární WarCraft 3 se vrací. Byla o…

Čtvrtý díl se bohužel nechystá, fanoušci Warcraftu ale dostali pěkný dárek od Blizzardu.

3.  11.  2018 | | 24 N/A
Hráči fotí v Battlefieldu 5: obrázky lákají do bitevní vřavy (galerie)

Hráči fotí v Battlefieldu 5: obrázky l…

Co si budeme povídat, Frostbite engine je prostě to nejlepší, co střílečky z pohledu první osoby v dnešní době mohou mít.

15.  11.  2018 | | 7 N/A