Final Fantasy XIII-2 - japonský RPG guláš (recenze)

příšerně mi v japonských hrách vadí dětské obličeje hrdinů. Copak jsou všichni Japonci pedofilové ? A nebo jsem jediný komu to vadí?

Rozhodně nejste sám. Značně dětinské obrazové pojetí je asi stěžejní důvod, proč jsem se zatím pustil do velice mála JRPG na PS2 (aby se nikdo nedivil mému desetiletému spoždění, hraji je přes PCSX2). JRPG, kde člověk nemá pocit, že se stará o partu kojenců, by se dala počítat na prstech jedné ruky (Shin Megami Tensei Digital Devil Saga, Rogue Galaxy, Shadow Hearts).

Nevim ale myslim si ze hry ktere jsou zalozeny na japonske vytvarne skole jsou castokrat herne i pribehove mnohem lepsi nez vytvory s superealnymi obliceji , kde jde vlastne jen o ty obliceje a neni tam moc co hrat a je to 100x opakovana nuda.
Hmm a pak je to taky tim ze sposuta zapadnich hracu se pri pohledu na detsky oblicej hrdiny jaksi neciti dospele , a je mu jaksi trapne kdyz mu takova hra okate podbizi ze si vlastne jen hraje a nedela nic zivotu prospesneho. Preci , s realne vypadajicim oblicejem , detailne provedenou maketou M 16 v ruce si kazdy musi pripadat dospele a vlastne zachranuje svet a neflaka se :D

My si ale s kolegou nestěžujeme na to, že by JRPG byly herně či příběhově a priori horší než WRPG (třebaže osobně považuji za nejlepší JRPG Anachronox). WRPG jsem dohrál sice více než JRPG, ale JRPG mají rozhodně něco do sebe, co u WRPG chybí (protože jsou z podstaty věci stavěná jinak). WRPG rozhodně nejsou obecně výtvory se superreálnými obličeji, kde není co hrát (mám samozřejmě staré klasiky typu Baldur, Fallout, Planescape, Gothic nebo vyloženě staré kusy typu EOB nebo DM a ne moderní TPS, maskovaná za RPG). Ale vzhledem k tomu, že je mi jaksi 30+, tak hraji raději za dospělý charakter než za někoho z mateřinky (a ještě šíleně dětinsky ztvárněného). A hry, kde se zachraňuje svět, jsou neskonale na jedno kopyto (proto je IMHO nejlepší RPG Planescape, kde k takovému příběhovému klišé nedochází). BTW Je dost s podivem, že v momentě, kdy v rámci anime existují legendy typu Ghost in the Shell nebo Vampire Hunter D Bloodlust, nám pořád tvůrci JRPG cpou echt hentai grafické ztvárnění postav jako z vlhkého snu totálního pedofila.

What the fuck? Dětské obličeje? :DDDD Tak já z japonskcýh RPG hraju jenom Final Fantasy, takže nemůžu posoudit jiné hry, ale vzhledem k tomu že tento komentář je vložen k článku o FFXII-2, tak se ozvat musím.
FF byla ocenená jako nejvíce reálná hra co se týče grafiky. A ty "dětské obličeje" jak tomu říkáte se vyskytují prakticky v každém díle, ale jen u jedné nebo dvou osob. V tomhle případě je to například Serah, hlavní hrdinka, ale prakticky to vždycky bývá nějaká postava která má působit roztomile, což si myslím že splňuje dokonale ^^
Ale jestli vám teda z této hry připadá dětský obličej lidé jako Lightning, Snow či spousta jiných postav, tak se bohužel nemůžu zbavit z mého hlediska dojmu, že by jste si měl zajít pro brýle. ^^

Hlavně by musel onen kmenový díl stát za to, poslední dobré FF byla X. X-II už byl nesmysl (ale ještě jsem to hrál, nějaké kouzlo tam ještě bylo). XII už měla nový bojový systém, který to (co se mne týče) totálně pohřbil a ikdyž grafika a příběh byly dobré, fakt nuda. XIII jsem s nadšením rozjel na Xboxu a vydržel jsem asi do půlky hry, ale jen, protože je to srdcovka. Kdyby vyslechly spousty hráčů a udělali remake FF VII, to by teprve byla pecka.
P.S. co se týká dětských xichtíků, to je slabost JRPG, taky mě to kolikrát odradí hrát za sopláka (s přibývajícím věkem stále víc, ale zase příběh a grafika celkově je někde jinde. Kdo se v tom trošku orientuje, ví, že japonci vyprodukují tuny RPGček, ale jen co by se za nehet vešlo je pro nás evropany hratelných:)