Frank Herbert´s Dune: legenda znovu ožívá

Francouzští Cryo Interactive, kteří nám před více než desítkou let přinesli první hru s motivem Duny se tentokráte vracejí s titulem Frank Herbert´s Dune, 3D akční adventurou, která snad má i navázat na úspěch slavné pramáti. Povedlo se jí to? Předem musím předeslat, že nikoliv, dokonce ani zdaleka. Proč? To se dozvíte v této recenzi.
Platforma: PC
Typ hry: akční adventura
Multiplayer: ne
Minimální konfigurace: procesor 400 MHz, 64 MB RAM, 550 MB na HDD, 16MB grafická karta
Doporučená konfigurace: procesor 700 MHz, 128 MB RAM, 550 MB na HDD, 16MB grafická karta
Testovací konfigurace: Duron 700 MHz, 394 MB RAM, 550 MB na HDD, 16MB grafická karta
Výrobce hry: WideScreen Games (http://www.wsg.fr/)
Distributor hry: Cryo Interactive (http://www.cryo-interactive.com/)
Distribuce v Česku: Cenega (http://www.jrc.cz)

Francouzští Cryo Interactive, kteří nám před více než desítkou let přinesli první hru s motivem Duny se tentokráte vracejí s titulem Frank Herbert's Dune, 3D akční adventurou, která snad má i navázat na úspěch slavné pramáti. Povedlo se jí to? Předem musím předeslat, že nikoliv, dokonce ani zdaleka. Proč? To se dozvíte v této recenzi.

Velkolepé universum stvořené britským spisovatelem Frankem Herbertem se na virtuálních stránkách Doupěte objevuje nepřetržitě v menších či rozsáhlejších zmínkách již po několik let. Vzpomínka na Dunu 2 nedá spát asi nikomu, Emperor: Battle for Dune je kvalitním reprezentantem současných realtime strategií. Duna byla v roce 1984 i zfilmována, režie stejnojmenného kontroverzního filmu se ujal (neméně kontroverzní) David Lynch. V nedávné době byla také dokončena kvalitní třídílná televizní minisérie, která poměrně dosti dobře (narozdíl od filmu) zasvěcuje do světa Duny i ty, kteří se zatím nesetkali s knižní podobou. Film i minisérie u nás již byly uvedeny, všem příznivcům science fiction žánru je mohu jen doporučit.

Frank Herberts DuneFrank Herberts Dune

První kniha šestidílné ságy (nepočítaje v to ještě tři další díly, vydané nově synem Franka Herberta), podle které je FHD poměrně věrohodně "zosnována", se odehrává v dalekém roce 10 191, kdy již lidstvo ovládá poměrně velkou část vesmíru. Politické uspořádání budoucnosti je však stále poněkud archaické - celému vesmíru totiž vládne Císař, v tomto případě Shaddam IV., kterému jsou podřízeny jednotlivé rody a velkorody. Dva největší, nejsilnější a nejmocnější velkorody jsou Harkonennové (ti "zlí") a Atreidové (ti "hodní"). Ordosové, které znají všichni, kteří hráli Dune 2, zde samozřejmě chybí - byli totiž výmyslem designérů Westwood Stuidos, kterým se dvě strany zdály málo. Celá Duna se vlastně točí kolem jediného artiklu, jímž je koření neboli melanž, které se vyskytuje pouze na jediné planetě celého vesmíru, tedy na Duně (jinak také zvané Arrakis). Její svět je natolik specifický, že i sám Frank Herbert raději připojil na konec své knihy rozsáhlý výkladový slovník pojmů. Ty nejdůležitější z nich můžete najít v okolních informačních rámečcích.

Slovníček základních pojmů

Písečný červ - jinak také zvaný Šaj-hulúd, "stařešina pouště". Dorůstají obrovských rozměrů (v hluboké poušti byli spatřeni jedinci s až 400m). Voda pro ně představuje jed. Má se za to, že většina písku na Arrakisu je důsledek činnosti písečných červů.
Tlouk - krátký kůl opatřený na jednom konci odklápěcí destičkou s pružinou. Účel: tlouk se zarazí do písku a spustí se "tlučení", aby se přivolal šaj-hulúd.
Bene Gesserit - starověká škola pro duševní a tělesný výcvik hlavně pro studenty ženského pohlaví, založena poté, co za Služebnického džíhádu byly zničeny takzvané myslící stroje a roboti.
Fremeni - příslušníci svobodných kmenů na Arrakisu, obyvatelé pouště, pozůstalí potomci původních obyvatel, přistěhovalců.

Frank Herberts DuneFrank Herberts Dune

Hlavní zápletka hry, stejně jako knihy, spočívá v tom, že Císař se obává vzrůstající moci Atreidů, a tak jim předá moc nad jediným zdrojem koření, nad Arrakis. Ví, že se to jejím dosavadním vládcům, krutým Harkonennům, nebude líbit, a že se budou snažit svou moc získat zpět. Tak chce Císař podnítit přímou roztržku mezi těmito dvěma rody a být "tím třetím", který se z povzdálí tichounce směje - a přitom nabývá zpět ztracené moci. Jeho plány zpočátku vycházejí - Arrakén, sídlo planetární vlády, je Harkonneny násilně získáno zpět. Vévoda Leto Atreides je zabit, jeho syn Paul a družka Jessica jsou zajati. Harkonnenové je chtějí zavézt do pouště daleko od Arrakénu, aby tam zhynuli žízní (voda je na Duně nejcennější látkou hned po koření) nebo ve chřtánu písečného červa (viz. slovníček). Lady Jessica je však bývalou Ctihodnou matku Bene Gesseritu (opět musím odkázat na slovníček, vysvětlování těchto pojmů na tomto místě by mohlo být poněkud matoucí) a dokáže tak využívat Hlas, kterým docílí toho, že jejich letadlo havaruje. Sic uprostřed pouště, ale aspoň už kolem sebe nemají dotěrné Harkonneny. A tady konečně začínáte hrát. Jste Paul Atreides, později zvaný Paul Muad'Dib.

Světlé stránky hryTemné stránky hry
  • drží se věrně původní předlohy
  • hudba
  • umělá inteligence
  • je to Duna
  • obtížnost
  • nemožnost ukládání
  • nemožnost přeskakovat opakující se animace, proslovy postav
  • technické provedení

První mise začíná u trosek zříceného letadla, ke kterému musíte doběhnout a sebrat tam Tlouk (viz. slovníček). Následuje hledání fremenského síče. Už tady jsem se poprvé dosti zarmoutil. Po chvíli vás totiž i přes nedaleko umístěný tlouk dohoní gigantický šaj-hulúd, písečný červ, a vy mu samozřejmě musíte utéct. Na to by ještě nebylo nic moc divného. Jenže! Právě ve chvíli, kdy se v dáli majestátně vydere na povrch, kamera se zafixuje před postavu Paula. A není jiné možnosti, než běžet směrem "k sobě", tedy jakoby ven z monitoru. Už jste na to přišli? Ano, nevidíte kam běžíte! A to ve spojení s rozsáhlými plochami koření, které vás značně zpomaluje, pokud se jím začnete brodit, znamená velmi rychlou smrt pod masou šaj-hulúdova hadovitého těla. Jistěže onou plání existuje prošlapaná "cestička", na které koření není nebo se tam vyskytuje jen v malé míře, ale jak ji chcete najít, když vidíte pouze postavu Paula a kamera se nehýbe? Prostě běžíte po světlých plochách (koření je tmavé) a čekáte, až šlápnete vedle... hned ze začátku byla pro mě takováhle "tvrďárna" docela překvapující. Už si ani nevzpomínám kolikrát jsem si to zopakoval, ale rozhodně mnohokrát. Stejně jako většinu dalších misí, ale to předbíhám.

Frank Herberts DuneFrank Herberts Dune

Když se konečně po dlouhých útrapách dostanete do fremenské základny, naleznete tam opět mnoho známých tváří z knihy - Stilgar, Chani, a další. Zde také dostanete první úkoly, ve kterých budou figurovat Harkonnenové, na které má Paul z pochopitelných důvodů nezměřitelnou zlobu. I proto se na ně již vydává ozbrojen - krispelem (rituálním fremenským nožem vyráběným ze zubu šaj-hulúda) a projektilovou pistolí. Jak zacházet s oběma těmito nástroji se můžete ještě před začátkem vlastní hry naučit v tréninkové misi, odehrávající se ještě v atreidském paláci. Tam se také naučíte některé speciální pohyby jako pohled za roh, plížení podél zdí či speciální skoky. Už při tréninku mne poněkud zmátl fakt, že jsem si ho musel několikrát zopakovat - nešlo jej totiž uložit. Dobrá říkal jsem si, je to trénink a naučit se to musím. Ó jak jsem se mýlil.

Knižní série Duna obsahuje tyto svazky

Duna
Spasitel Duny
Děti Duny
Božský imperátor Duny
Kacíři Duny
Kapitula: Duna

Více…

Druhá mise spočívá v infiltraci Harkonnenského harvesteru (vozidlo těžící koření). I proplížil jsem se mezi skalami, krispelem podřezal některé hlídky a "vzal" si jejich vodu (na levé straně dole máte dva proužkové indikátory - zeleně životy, modře vodu; stiskem Backspace můžete svou vodu přeměnit na životy). Postřílel jsem zbytek vojáků, dostal se dovnitř harvesteru, splnil první část úkolu, a co se nestane, došly mi náboje. Pustil jsem se tedy do partičky vojáků krispelem. Ach, to byla chyba, obrovská chyba! Jít totiž proti vojákům vyzbrojeným puškami s pouhým nožem, to vůbec není chytré a v naprosté většině případů se to nevyplácí (až později, po návštěvě své sestry Alie, budete moci využívat Hlas a tak se většiny hlídek zbavit tímto naopak ultra-snadným způsobem). Nu co si budeme povídat, prostě jsem zemřel. Trpké, avšak poučné. Začínám tedy znovu. A! Tady se přede mnou zjevuje celá pravda - hra totiž neumožňuje libovolné ukládání pozicí a sama se ukládá na předem určených, obvykle značně "roztahaných" místech. To znamená, že jednotlivé mise si, nejen díky poměrně vysoké obtížnosti, budete opakovat třeba i téměř celé, a to rozhodně nejednou (některé desetkrát i vícekrát).

Frank Herbert

Narodil se 8. října roku 1920 v Tacomě ve státě Washigton, USA. Živil se jako fotograf, kameraman, reportér, lovec ústřic, průvodce džunglí. Roku 1952 vyšla v magazínu Startling Stories jeho první povídka s názvém Hledáte něco? (Looking for Something). Roku 1963 se ve slavném SF magazínu Analog objevuje jeho (poměrně dlouhá) povídka Svět Duny, která byla díky obrovskému zájmu čtenářů následována Prorokem Duny. Protože obě tyto povídky vyvolaly nebývalý ohlas, rozhodl se Herbert je obě spojit do jedné a vydat jako román - a tak se roku 1965 na světlo světa klube Duna. Více...

Frank Herberts DuneFrank Herberts Dune

Grafika Duny je, oproti mému nadšenému očekávaní, naprosto průměrná, místy možná i lehce podprůměrná. Nejkrásnější na celé hře mi vlastně připadl úvodní obrázek ;). Ani první zjevení písečného červa není k zahození, a vlastně celý červ je grafickou lahůdkou, to ano, ale to je skutečně asi tak všechno, co zde vybočuje z průměru. Svět Duny nabízí nepřeberné množství možností a míst, kde se mohli grafici, ba co grafici, grafičtí mágové, společnosti Cryo, dostatečně vyřádit (vzpomeňme v knize velkolepě popisovaný Arrakén, písečné bouře, a vlastně i pouhé přestřelky). Jenže, bohužel, toho nevyužili. Modely postav mají sklon k japonskému stylu (zejména mi tak připadal samotný Paul), efekty zbraní jsou minimální (a navíc jich není na výběr ani nijak velké množství). Všechny animace včetně intra jsou vyvedeny v 3D enginu hry. Zvukové efekty jsou více než sporadické, o synchronizaci pohybu rtů a řeči se příliš mluvit nedá. Ještě, že nechybějí titulky, to už by byl vrchol. Asi jedinou světlou stránkou technického provedení je velmi atmosférická hudba, provázející vás již od prvopočátků. Ta však vůbec není dílem samotných autorů hry - je totiž převzata z televizní minisérie. Člověk by čekal, že když už je hra založena na fascinujícím světě Duny a na jejím příběhu, blýskne se alespoň dokonalým a dechberoucím provedením. O tom se ale v tomto případě nedá vůbec mluvit.

Z těch světlejších stránek hry je nutno vyzdvihnout variabilitu misí, které spočívají například v již zmíněné infiltraci Harkonnenského harvesteru, nadále se podíváte do pašeráckého tábora a nakonec opět vítězoslavně stanete na půdě Arrakénu. Jenže i tady je menší zádrhel - hra se snaží přehnanou obtížností vykoupit svou krátkost. Když si totiž odmyslíte ony hodiny strávené několikerým opakováním jednotlivých misí, vyjde vám, že byste FHD mohli dohrát třeba i za tři hodiny, možná méně. A to je skutečně málo. Frank Herbert's Dune je z mého pohledu zcela průměrná akční adventura zasazená do atraktivního, však naprosto nevyužitého, světa planety Arrakis.

Úplně na závěr mám pro ty hráče, kteří se přeci jen rozhodnou tuto hru vyzkoušet, několik tipů:

  • vždy šetřete municí a snažte se většinu strážných podřezat krispelem
  • šetřete také vlastní vodou, používejte Backspace až když budete mít opravdu minimum životů
  • nevyužívejte speciální pohyb "pohled za roh", který se naučíte v tréninkové misi, i tak vás totiž může hlídka, pokud je k vám natočena čelem, spatřit; raději využívejte nedokonalosti 3D enginu a postavte se tak, abyste viděli za roh a přitom nebyli spatřeni.
Grafika: 6/10
Zvuky: 5/10
Hudba: 9/10
Hratelnost: 6/10
Nemastné a neslané, zbytečně obtížné... tak snad příště.
Celkové hodnocení: 6/10
Diskuze (4) Další článek: Icy Tower – až na vrchol

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , ,