Games Convention 2008 – zápisky z místa činu

Německá herní výstava letos nabídla mnohem víc než její předchozí ročníky. Projděte si s námi den za dnem včetně pohledu z několika úhlů redakce.
Seznam kapitol
  1. Úterý, den první – odjezd, družení redakcí a historky z podsvětí
  2. Středa, den druhý – slet novinářů, první konference a potrava pro uši
  3. Čtvrtek, den třetí – GC v plném proudu, ve víru davu a herní pravěk
  4. Pátek, den čtvrtý – lov Hidea Kojimy a „nej-“ výstavy

Letošní sedmý ročník herní výstavy Games Convention definitivně potvrdil roli akce nejen coby největší hráčské události v Evropě, ale rovněž pasoval exhibici na světový unikát. Konkurenční E3 se sice konala již před měsícem, ale jelikož byl vstup omezen pouze na novináře a odbornou veřejnost, byla akce zcela separována od veřejné herní obce. A o tu zde jde především!

Číst o hrách si lze po celý rok, ovšem výstavy jako Games Convention jsou tím prostředníkem, který dovolí natěšenému hráči konečně na vlastní kůži vyzkoušet tituly jako Mirror’s Edge, Tomb Raider: Underworld, Starcraft a další. Právě proto se následující shrnutí pokusí přiblížit výstavu jak z pohledu novináře, který dění sledoval z obláčku veřejnosti nepřístupných pavilonů, tak herního nadšence, jehož kořeny v zetlelých duších redakční výpravy dokázala výstava probrat k životu silou defibrilátoru připojeného na jadernou elektrárnu.

Pohled novináře (alt. lovec senzací, patolízal mocných, dotěrná veš)

Jakmile tříčlenná výprava ve složení Karel Kališ, Petr Kolář a Michael Stern odrazila od brněnských břehů, následovalo vytýčení cílů. Předem domluvených schůzek s herními vývojáři bylo požehnaně, ale přesto mezi nimi chyběly výrazné tituly jako Fallout 3 a další – ty bylo nutné lokalizovat, s pomocí mapky výstaviště vytvořit plán útoku, rozdělit úkoly a začít oprašovat angličtinu (která se v případě Games Convention dala přínosně, leč barbarsky prokládat němčinou, takže ve výsledku mluva párkrát vypadala děsivěji než vánoční přání Arnolda Schwarzeneggera).

Palubní GPS byla zjevně nastavena na mód „Krásy českého venkova 2: Zapadlé vesnice a jednosměrky“

Nevýhoda malé redakce, která je navíc z české republiky a webového magazínu, je v nutnosti protlačit se na většinu uzavřených prezentací vlastními silami. V tomto ohledu hraje obrovskou roli lidský faktor – chce to narazit na vstřícnou osůbku, u které není dodatečné dohodnutí schůzky problém, zatímco u jiné (často u členů vývojářských a vydavatelských týmů otrávených cizím prostředím) lze rovnou odejít se svěšenými rameny. Zde je nutné vyzdvihnout vřelý přístup celého stánku Zaklínače, který byl tvořen z větší části Poláky, ale i Bethesda (Fallout 3) nebo Sega (Alpha Protocol, Stormrise a další) projevily nečekanou ochotu.

002.JPG003.JPG 

Jelikož bylo úterý vyhrazeno pro ubytování a aklimatizaci, jedinou herní akcí se stalo setkání českých herních redakcí na neformální schůzce s marketingovým manažerem Playstation pro ČR Andrejem Dulou. Konverzace s posádkou Bonuswebu a dalších nad korbelem německého piva podivné barvy byla mnohem uvolněnější, než napjaté virtuální vztahy, jež mnohdy dávají tušit, že studená válka ještě zdaleka neskončila.

Pohled herního nadšence (alt. geek, nerd, freak)

Jak nabít NDS nad reálnou kapacitu baterií, nezapomenout na cestu zabalit soundtrack k Final Fantasy, jak přinutit GPS, aby se na ni dal hrát alespoň Pong, a jak přežít ve třech v Lipsku s rezervovaným dvoulůžkovým pokojem? To byly otázky, které se honily pod vážnou tváří každého z nás. Bohužel jsme místo toho měli raději trénovat statistiky jako engineering, perception a orientation.

Palubní GPS byla zjevně nastavena na mód „Krásy českého venkova 2: Zapadlé vesnice a jednosměrky“, at ak nás čile sváděla ze silnic na jejich výmoly poseté parafráze, aby nás po pár kilometrové objížďce navedla na stejnou trasu jen o pár stovek metrů dál. Rovněž herní úkol „Otočte se do protisměru“ čišel invencí a adrenalinem, nicméně po jeho pátém absolvování již začínal lézt na nervy, nehledě že za něj již nepřibývaly ani zkušenosti.

Silným zážitkem se stalo zaparkování auta v centru Lipska těsně před večerním setkáním redakcí. Když se hodnotila architektura hospůdky s vysokými stropy a zavěšenými lustry v kontextu možného provádění akrobatických kousků jako v Princi z Persie, ani by nás nenapadlo, jak dynamický a perzistentní svět tam venku je. Odkojeni statickými úrovněmi, byli jsme při návratu k podzemnímu parkovišti konsternování spuštěnými vraty, které nereagovaly na jakoukoliv akční klávesu.

Svět se změnil, v okolí nebyla živá duše, dveře celé budovy, která se ukázala být jakousi soukromou klinikou, odmítaly povolit a po několika narážkách na Dr. House nebo užitečnosti raketometu přišla na přetřes úvaha, jak realistické jsou RPG, když dovolují hráčům přečkat do rána pouhým stisknutím tlačítka „rest“. V tom se zdánlivě odnikud materializoval muž – možná to bylo pivem, ale v tu chvíli mu nebylo možné říkat jinak Harvei Keitel coby The Wolf alias čistič z Pulp Fiction. Jediný abstinující hrdina Petr Kolář se odvážil reagovat zoufalou prosbou „Can you help us?“ Dvě písmena „Ja“ ještě nikdy nedokázala znít tak úlevně.

Očima Petra Koláře:

Rychlý pohled na mapu napovídá, že do Lipska nás čeká pět stovek kilometrů převážně po dálnicích. Za pět hodin máme být na večeři se Sony, čas vzpomenout si na nějaké řidičské triky. Jen ten soundtrack z Need For Speed jsem si nechal doma. Sakra, tahle vesnice na mapě je Praha, stojíme v koloně na spojce a čas plynule mizí v nenávratnu. Po pár kilometrech na okreskách se konečně dostáváme do Německa na jeho proslulé dálnice bez omezení rychlosti. První cedule za hranicemi je omezení na 130 km/h, naštěstí se pak objevuje konec zákazu a ručička s rychlostí šplhá ke sto dvaceti. Mílím. Co dělají ti šneci v levém jízdním pruhu? A proč začalo pršet?

Zpočátku stačilo vypnout enviromental effects, pak ale déšť přešel v tropickou variantu a rychlost musela jít dolů. Na sto třicet nepotřebuju přece německou dálnici, ale nitro za deště nefunguje. Hmm, ještě prase na silnici, nebo co je to za značku. Zúžení pruhů, průjezd ve vysokých rychlostech mezi betonovým předělem a náklaďáky kolíbajícími se v pravém pruhu, spousta near miss, naštěstí se to obešlo bez trade paint. Lipsko nás vítá a připravuje další nezapomenutelné zážitky. Ale stihli jsme to.

 

Související články
  1. GC: EA se vrací ke kořenům
  2. GC: Sony v roce 2009 – víc videa, hudby a renesance PSP

Nejnovější komentáře


NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Foto režim Spider-Mana je úžasný. Podívejte se, co tvoří hráči ze světa

Foto režim Spider-Mana je úžasný. Podí…

Nejen, že je nový Spider-Man pro PS4 skvělou adaptací komiksu. Ještě přináší i boží foto režim.

13.  9.  2018 | | 8 N/A
K boji proti lootboxům se připojují další země, nechybí ani ČR

K boji proti lootboxům se připojují da…

20.  9.  2018 | | 26 N/A
F1 2018: věrohodné pálení pneumatik (recenze)

F1 2018: věrohodné pálení pneumatik (r…

Codemasters jsou mistři závodních her a letošní ročník formulí patří k tomu nejlepšímu. Skoro.

16.  9.  2018 | | 3 N/A
Za malý poměr hráček si může herní průmysl sám, říká Alžběta Trojanová

Za malý poměr hráček si může herní prů…

11.  9.  2018 | | 15 N/A
Žádost o ruku ve Spider-Manovi neklapla, pár se rozešel před vydáním

Žádost o ruku ve Spider-Manovi neklapl…

Fanoušek poprosil Insomniac o možnost požádat přítelkyni o ruku velmi originálním způsobem. Vývojář vyhověl a nevědomky vytvořil jeden z nejsmutnějších easter eggů.

12.  9.  2018 | | 3 N/A