GC: Godfather 2 – Kmotr vás vidí

I když recenzentům to mohlo přijít jako soutěž hrušek a švestek, trpěl u nás původní Godfather poměrně nelichotivým srovnáním s Mafií. Je sice pravda, že obě hry si vzaly na mušku svých Thompsonů osvědčené mafiánské téma, ale tam veškerá podobnost končí. I když to asi nebude hlavní příčina, přistoupili tvůrci druhého dílu Kmotra k jasnějšímu odhalení role mafiánské rodiny a jejího vlivu ve městě, čímž všechna podobná srovnání hatí.

Na první pohled danou změnu poznáte přidáním dalšího pohledu do hry, ne z očí hlavního hrdiny, ale zobrazujícího celé město včetně mafiánsky významných podniků. Každý z nich pak nese barvu rodiny, která jej právě ovládá, stejně jako máte možnost sledovat přibližný počet strážců u něj. Na vás je pak rozhodnutí, zda se pokusíte poslat své nohsledy bez dozoru, kdy často proti přesile nemají šanci, nebo vtrhnete do daného místa sami. Stejně tak ale můžete nechat třeba skladiště zbraní v rukou protivníka, jen počítejte s tím, že boje s ním budou náročnější.

Ať už se jedná o muže a ženy zákona, nebo příslušníky cizí rodiny, všichni po vás pak půjdou jak slepice po flusu

Z donova pohledu, jak se dané zobrazení nazývá, můžete samozřejmě plynule přejít do volného pohybu po městě s vaším hrdinou. Je jím Dominico, který vede rodinu dona Corleone. Pokud znáte děj filmů, nebude pro vás přílišným překvapením, proč se změnilo vedení, ale ostatním raději nebudu prozrazovat docela zásadní příběhový zvrat. Na druhou stranu, ani sami vývojáři podle jejich slov zatím přesně netuší, jak se Dominico vůbec do děje dostal, prý vlastní příběh hodlají ještě dodělávat.

Je libo připéct

Ve hře samotné bude Dominico fungovat velmi podobně, jak tomu bylo v prvním díle. I když spoustu věcí lze zařídit při pohledu na město, stále je potřeba něco obstarat osobně. Třeba naverbování nových členů vaší rodiny se samo neudělá. I když širší rodinný kruh bude obsahovat desítky a stovky postradatelných pěšáků, vaše úderná skupina čítá pouhých sedm mužů a vás, z nichž se do auta vlezou vždy pouze čtyři. Tím pádem je jasný i počet lidí, co můžete s sebou tahat na mise. Každý z vašich nohsledů přitom má nějaké speciální dovednosti, jeden je nadanější technicky, jiný zase fyzicky.

Je pak jasné, že když potřebujete vyrazit dveře, nebo někoho umlčet, použijete siláka, zatímco technik zase skvěle dokáže odlákat pozornost dobře umístěným výbuchem, třeba nádrže se stlačeným plynem. Ovládání přitom vypadá na první pohled jednoduše, protože stačí ukázat na objekt a pomocník sám vyběhne. Problém může nastat, když chcete něco jiného, ale to už je asi osud. Přeci jen, nečekejte od Kmotra nějaké další Rainbow Six, nebo podobnou týmovou akci.

Rychlý únik z místa činu si nepředstavuji tak, že elegantně odkráčíte hlavním vchodem

Samozřejmě, že nejen vaši parťáci, ale i vy se zapojíte do bojů. Střelba je poměrně jasná, ale jakmile dojde na potyčky bez zbraní, lehce se změní systém. Na konzolích poměrně jednoduše ovládá jedna spoušť pravou ruku, druhá pak levou a jejich mačkáním  dosáhnete požadovaného efektu. Nepočítejte však s nějakým zacházením v rukavičkách, při snaze o převzetí podniku se občas hodí použít trochu drsnější prostředky. I když stále si nejsem jist, jestli opálení obličeje majitele o plotnu spadá do dané kategorie, nebo je to už čistá brutalita. A pokud se moc ukazujete podobným způsobem, tak brzy pro vás i policejní.

Kde to žije, tam je mafie

Už jste to slyšeli snad stokrát u různých her, že města budou žít vlastním životem, tady to bude aspoň z části pravda. Jakmile vtrhnete do podniku, můžete počítat s tím, že se za chvilku objeví nějaké posily. Ať už se jedná o muže a ženy zákona, nebo příslušníky cizí rodiny, všichni po vás pak půjdou jak slepice po flusu. Na rozdíl od drobného domácího ptactva se nerozutečou, když vystřelíte, takže byste si prý měli dávat pozor. I když, tvůrci asi budou muset na pár věcech zapracovat, rychlý únik z místa činu si nepředstavuji tak, že elegantně odkráčíte hlavním vchodem, kolem vás pobíhají policisté, ale nechají vás napočtvrté nastartovat a odjet.

Na druhou stranu je potřeba říci, že ve městě se samo od sebe děje dostatek věcí na to, aby to simulaci života připomínalo. Ostatní rodiny spolu válčí, klidně napadnou i vaše podniky a nikdy si nemůžete být jistí tím, co se chystají provést. Přitom vám ale vaše získaná místa často přinášejí bonusy i v akčních částech hry, třeba již zmíněné lepší zbraně díky jejich skladišti. Hodí se tedy o výnosné kluby a podobná zařízení nepřicházet, nebo se jejich znovuzískání díky ztraceným vylepšením může stát noční můrou.

Vždy prý však povede k úspěchu více cest, a když nezabere frontální přístup, stále zbývá třeba dobrý kamarád na místním soudě. Na vlastní oči jsem viděl státního návladního, jak po získání nějakých „stop z místa činu“ pro něj vesele znemožnil nepřátelskou rodinu a získání výnosného podniku bylo hned jednodušší. Nebo si pomůžete sami, proříznete díru v plotě a celou fabriku pročistíte potichu zezadu? Rozhodnutí už je na vás.

Alfa, Beta, gold

I když hra s sebou přinese hned trojici měst na ovládnutí, přijde mi, že rozhodně nehodlá z konzolí vymáčknout jejich plný výkon. Jako nejlepší přirovnání bych viděl poslední díl GTA, kdy grafika nebyla vyloženě škaredá, ale už jsem viděl i hezčí. Je pochopitelné, že mluvím o akčním modu, u donova pohledu snad není ani možné nic zkazit, jasně barevně poznáte podniky jednotlivých rodin a pseudo-3D mapa ani víc výkonu nepotřebuje.

Měl jsem možnost sledovat verzi, co ještě není ani beta, tvůrci říkali něco o třech měsících od začátku alfa testování, takže spousta věcí se ještě může změnit. Ostatně, hra má přijít na pulty až někdy v únoru příštího roku. Už teď ale mohu s klidným srdcem říci, že s Mafií ji opravdu nikdo srovnávat nebude.