Gods: Bohové z dávných časů

Jen si vzpomeňte. Jaké to tenkrát bylo mít takhle těžký a obrovský kus plechu na obličeji. Jaké to bylo lézt po žebříkách, utíkat, skákat a bojovat? Co to bylo za pocit, bát se o svůj vlastní život, abychom se potom už nikdy víc bát nemuseli? Jaká byla cesta k nesmrtelnosti? Já myslím, že to všechno bylo moc fajn.
Gods: Bohové z dávných časů
Jen si vzpomeňte. Jaké to tenkrát bylo mít takhle těžký a obrovský kus plechu na obličeji. Jaké to bylo lézt po žebříkách, utíkat, skákat a bojovat? Co to bylo za pocit, bát se o svůj vlastní život, abychom se potom už nikdy víc bát nemuseli? Jaká byla cesta k nesmrtelnosti? Já myslím, že to všechno bylo moc fajn.

Víra je nepředstavitelně mocná věc. Nedá se potěžkat, vyčíslit, vyfotit ani nakreslit a přesto je silnější než cokoliv, co mohou jakkoliv zaznamenat naše smysly. Je neviditelná, o to však účinnější a věčná. Ať už má svoji náplň jakoukoliv, od víry sama v sebe až po vyznávání těch nejbizardnějších skřítků, táhne člověka takovou silou, že ji sotva co dokáže zabrzdit. Tolik slov si pro ni lidstvo vymyslelo a stejně je stále nepopsatelný fenomén. Zaslepenost, naděje, strach; záleží jen na tom, čemu věříte. Čemu věříte a věřit chcete. Necháte se táhnout do výšin za ideály, nebo propadnete její chladné moci a zmrznete v zajetí paranoie? Přetáhnuto do extrémních výšin, vybavíme si poselství Matrixu a vliv vašich myšlenek na absolutně, absolutně cokoliv. A je to vůbec extrémní? Co je extrémní pro toho, kdo věří? Je hezké něčemu věřit, nechat se tím opíjet, nechat si nasadit loutkové provázky táhnoucí se z nekonečna přímo na vaše končetiny, necítit nohy na zemi a odevzdat svou duši s očima dokořán.

GodsGods

GodsGods

A přesně o tom byly Gods. Zatímco u ostatních her váš cíl byl až nechutně „pozemský“ a tím pádem I směšný a nedůležitý, jako vyhrávání trofejí, vydělávání peněz, záchrana světa, nebo naopak jeho dobytí, Gods.exe otevřelo jednu velkou, nádherně starodávnou knihu v líbivém a drahém vázání o cestě bojovníka za vidinou nadpozemskosti. Knihu naivní, dojemnou a hlavně úchvatně zábavnou. Pojďme tedy přelétnout alespoň její hřbet.

Hru Gods pro nás vykouzlila v roce 1991 britská společnost Bitmap Brothers (Chaos Engine, Speedball, Z.) Jak je dle okolních obrázků patrné jedná se o plošinovku, zboží v této době snad I přebytkové. Pro ilustraci těch největších megahitů snad udám, že tento rok se dostala do své druhé poloviny série Commandera Keena, poprvé si zasakrovala legenda CIA Duke Nukem a hopsalo se dobře I s kyjem v ruce a Prehistorikem. Jak víte, všechny zmíněné tituly jsou perly, avšak Gods se se svým leskem vůbec neztrácel. I tato hra totiž byla jakási jiná. Aby můj první odstavec padl na úrodnou půdu, je třeba alespoň trochu nastínit příběh. Hra je totiž zasazena do antického Řecka a vypráví příběh prozatím „obyčejného“ bojovníka, který je na pokraji své cestě k bájné slávě. Musí čelit zlobě v jeho městě, musí ho vyčistit od démonů a stvůr. Pokud se mu tento nelehký úkol podaří, přijmou ho Bohové mezi sebe a on získá věčnou nesmrtelnost. Dejme tomu, že to není až zas tak zvláštní. Působivé je, když ze začne hrát a celá pointa hry se vám vsakuje pod kůži. Mluvil-li jsem o démonech a stvůrách, záměrně jsem nepoužil slovo nepřítel. Na mne totiž tak nepůsobily. Jejich podoby jakoby totiž vypadly z oka všem těm antickým sochám a sousoším, strážcům chrámů, tajemným postavám, bájným tvorům a majestátným chrličům. Přestože vás nikterak nešetří, člověk z nich nemá vyloženě nepřátelský pocit, jako když vám někdo chce něco vzít. Spíše plní funkci nezbytných překážek na cestě za vaší dokonalostí, jakoby je seslali sami Bozi. Pochopitelně, že to každý může vnímat jinak, ale nemohl jsem tento můj silný dojem z mládí neventilovat :) Grafika je totiž věc, která tuto hru proslavila. Prohlédněte si obrázky a uznejte, že na rok 1991 je tohle zatraceně dobrá práce a to nejen kvalitativním zpracováním, ale I nápady a jemnými drobnostmi, viz. výše zmiňovaní protivníci. Celý svět v Gods si zachovává svou důstojnou integritu a neutíká k pestrým rozházeným obrazům comixových hopsaček. Další skvostná věc, co vám tato hra může nabídnouti, se line z vašich reproduktorů. Hudba sice při samotné hře mlčí, ale ústřední melodie, sugestivně prezentovaná v úvodní sekvenci se jen tak neslyší. V té době frčelo od počítače k počítači spousta video-hudebních dem ve stylu Future Crew a podobně a vzpomínám si, že jsem si právě Gods držel hodně dlouhou dobu I po dohrání právě kvůli jeho hitovnímu úvodu, který se po hudební stránce s těmito skvělými demy dal bez problému srovnávat. Samotný systém hraní tak trochu odpovídal celé koncepci hry, která se držela trošku dál od „pouhé“ rychloskočné plošinovky, a tak si hráč musel párkrát I namáhat hlavu a pokud to nepomohlo, tak alespoň zlostí zatřískat do klávesnice.

GodsGods

GodsGods

Jediné, co by se dalo Gods vytknout (a dělám to nerad) je pohyblivost hlavního hrdiny. Místy (hlavně tedy, pokud jsem se nemohl vyhrabat z místa) mi přišlo, že je svalovec jakoby z kamene či ze zpomaleného záběru a párkrát jsem dokonce dostával dojem, že už je ten opravdu nejvyšší čas, abych ho k té nesmrtelnosti dovedl, nebo mi tu po cestě zkolabuje. Bylo to samozřejmě ovlivněno atletickým Princem Perským, kterýžto byl jiná štika a já ho měl ještě v živé paměti. Všechno je však o zvyku a ani tady to zas tak zlé nebylo.

Počítám, že hru Gods hodně lidí zná, jelikož svým designem byla dosti výrazná a v důsledku tedy nezapomenutelná. Začalo se hrát a člověk psal velkolepý hrdinský epos a učil svého virtuálního hrdinu jak být statečný, moudrý a trpělivý. Moc rád uvěřil tomuto poeticky staromódnímu příběhu a nechal se tím vytáhnout na hranice svých možností, své zručnosti, chytrosti a trpělivosti, nechal se rád vytáhnout až na samý konec hry. Vím, že jsme tam nezískali nesmrtelnost, ale pochopili jsme, že tato hra ano.

GodsGods

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Hráč Soulcaliburu VI zaskočil internet ještěrem s gigantickým přirozením

Hráč Soulcaliburu VI zaskočil internet…

Kreativita některých lidí při editaci vlastních postav nezná mezí. U Soulcaliburu se to ale trošku zvrhlo.

20.  10.  2018 | | 2 N/A
Je potřeba mít hardware nové generace, říká Sony o Playstation 5

Je potřeba mít hardware nové generace,…

Společnost Sony potvrdila, že již pracuje na další generaci herního hardwaru.

10.  10.  2018 | | 24 N/A
Sony dnes startuje program odměn pro členy PS Plus

Sony dnes startuje program odměn pro č…

Ten rozšiřuje řadu výhod pro členy PS Plus o další skvělé slevy a nabídky od našich lokálních partnerů.

14.  10.  2018 |
7 tipů na bláznivé hry, které překvapí i zabaví

7 tipů na bláznivé hry, které překvapí…

Což takhle dát si oddych? Což takhle zahrát si něco trochu méně seriózního?

10.  10.  2018 | | 2 N/A
10 tipů na skvělé deskovky, které můžete hrát o samotě

10 tipů na skvělé deskovky, které může…

Co dělat v případě, že máte chuť zahrát si nějakou deskovku, ale zrovna nemáte po ruce žádné kamarády? Směle se můžete pustit do některé z her, které obsahují solitérní mód. A že se nejedná jen takovou z nouze ctnost, ale plnohodnotnou zábavu!

22.  10.  2018 | | 5 N/A