Golden Sun: Dark Dawn – červánky utopené v krvi (recenze)

Děti jsou často zlobivé a impulzivní, občas ale dokáží velké věci. Své o tom ostatně vědí i hlavní hrdinové hry Golden Sun: poté, co Tyrell zničí létající stroj svého otce a ostatní děti jej za doprovodu rodičů zachrání, nečeká je všechny nic menšího, než cesta pro nové pírko obřího ptáka. Jak už to ale v RPG bývá, žádné putování není snadné a z nevinného úkolu se vyvine epický quest za záchranou světa. A pokud jej dostanou do ruky Japonci, rozhodně si ho neodbydete za dnes již obvyklých deset hodin: připravte si jich minimálně pětadvacet.

Dobrou polovinu času pak strávíte v neuvěřitelně zábavném kolotoči různých podzemních kobek a řešení hádanek za pomoci magie – hra v těchto chvílích citlivě vybočuje ze zaběhnutého stereotypu RPG a nabízí o něco akčnější pojetí.

Hra v těchto chvílích citlivě vybočuje ze zaběhnutého stereotypu RPG a nabízí o něco akčnější pojetí

Nelekejte se, nedočkáte se žádných nepříjemných překvapení v podobě mačkání tlačítek v určitém časovém intervalu, ale pouhé nutnosti zapojit mozek spolu s manuální šikovností.

Nejede gondola? Co takhle podpálit ohýnek malým fireballem? Potřebujete přeskákat po plošinkách? Seběhněte o patro níž a s pomocí schopnosti Move vyřešte jednoduchý puzzle... V takovýchto chvílích se skoro dere na jazyk jméno ne nepodobné zaklínadlu: Zelda. A zní jako rajská hudba, no ne? Po chvíli euforického snění vás ale čeká kruté probuzení – RPG se totiž ozývá s tahovým zpracováním soubojů. A to se brzy naučíte proklínat.

Achilovy boje s protivníky

Základní premisa je přitom úžasná: Alchymie je spojení čtyř živlů. Postavy z party jsou logicky kouzelníky a každá z nich jeden z těchto živlů ovládá. Tomu odpovídají jak statistiky, tak různé druhy kouzel a další serepetičky – vybavení, předurčenost k různým úlohám atd. atd. To by však bylo všechno fajn, jasné a až moc fádní. Proto do hry vstupují Djinni – bytosti stvořené elementy. Tyto potvůrky se pak opět dělí na různé druhy podle živlů a mají různé speciální schopnosti. A teď přijde to nejlepší – můžete je svým adeptům libovolně rozdělit a pokusit se tak vytvořit zcela nová povolání.

Jenže tu je i pár ale. Ať už v průběhu hry zkoušíte, jak chcete, postupem času dojdete k závěru, že ty nejsilnější postavy získáte pouhým přiřazením Djinnů stejného druhu k příslušnému kouzelníkovi. Navzdory snaze o inovaci tak se tak ze soubojů stane pouhé stereotypní klikání. Když k tomu ještě přičtete fakt, že je většina soubojů (mimo těch s bossy, jež nějaké to zapojení mozku vyžadují) trapně jednoduchá, dojde vám, že je něco špatně. Při množství soubojů, kterými hra ruší i při řešení hádanek, je to dokonce moc špatné.

Navzdory snaze o inovaci tak se tak ze soubojů stane pouhé stereotypní klikání

A úplně nejvíc špatné to je ve chvíli, kdy si uvědomíte, že souboji s klidem strávíte dalších 40 % herní doby, přičemž zbylých deset procent tvoří neuvěřitelně a zbytečně ukecané příběhové rozhovory. Celkový dojem pak zachraňuje aspoň skvělá grafika a povedená hudba, ale všechno se rozhodně vyléčit nepodaří. I proto je Golden Sun jako celek extrémně zvláštní hra.

Na první pohled zaujme poměrně povedeným příběhem, naláká na zajímavé mechanismy a skvělé nápady, aby je v další chvíli potopil ne až tak povedenou realizací. Postavy jsou totiž až příliš upovídané a to, co by se dalo říct na třech řádcích, musí okecávat na třiceti; zajímavé hádanky ruší zbytečné a náhodně generované souboje, jejichž potenciál zase potápí příliš nízká obtížnost a nulová motivace k experimentování s různými třídami postav. Ve výsledku tak jde bohužel jen o lehce nadprůměrnou hru, která sice zabaví, ale rozhodně nenadchne.