GTA

Grand Theft Auto – zábava ostřejšího ražení

Když vyšla v roce 1997 hra Grand Theft Auto, asi jen tvůrci (možná ani ti ne) očekávali úspěch tohoto titulu. Čím by proboha mohla přilákat hráče takováto brutální slátanina, říkali si všichni ostatní vývojáři a zůstávali ledově klidní. Až čas však ukázal, že neměli pravdu a že hra GTA měla a má své kouzlo. Pojďme se dnes, prostřednictvím rubriky Muzeum, na ní znovu podívat…
Řekněme si popravdě – kolik z nás, ale i všech světových autorů, by při výrobě počítačové hry vsadilo na stejnou minci jako hoši z DMA při tvorbě hry GTA. Odpověď je snad jasná – téměř nikdo. To však nic nemění na tom, že to byla právě vývojářská společnost DMA, která s tímto nápadem slavila úspěch. Její hra Grand Theft Auto opravdu způsobila v roce 1997 „průvan“ – lze však také říci, že kromě chvály, sklidila i kritiku. Byla to totiž jedna z prvních her, která byla širokou masou odborníků kritizována pro svou přílišnou brutalitu. Je to možná špatné, ale mě právě v této hře brutalita nevadila a nevadí. Skoro bych řekl (ale, ono to tak určitě je), že bez ní by se hře nepodařilo získat takový úspěch. A jak se ta brutalita projevuje? Za vše snad výčet možností, které vám GTA nabízí - můžete si vychutnat všechny slasti o jakých se vám snilo – vykrádat auta či banky, zabíjet, prostě se nechat unést svou kontroverznější částí fantazie.

Grand Theft AutoGrand Theft Auto

Grand Theft AutoGrand Theft Auto

Probudil jsem se. Zamračený, ale přesto zajímavý den jsem očekával už po uvaření čaje – místo cukru jsem si do něj nasypal sůl. Jdu jak obvykle na malou procházku vykouřit několik cigárek, ale najednou mi volá nějakej maník, ani nevím, kde vzal moje číslo: “Hele Trevisi, mám pro tebe dobrej job. Není to sice nic legálního, ale určitě tě to bude zajímat.” Zprvu jsem nevěřil, že jsem ho neposlal rovnou do háje, ale to není nic proti mému pozdějšímu rozhodnutí – jdu do toho.

Myšlenka hry je jednoduchá. Ocitáte se v kůži mladého chlapíka. Nemáte peníze, nemáte zbraně, máte hlad a špatnou pověst. Vyzkoušeli jste už desítky a desítky různých zaměstnání, ale ze všech vás už vyhodili a tak nezbývá než se vydat jinou cestou – tentokrát ovšem nelegální. V GTA se tedy stáváte gangsterem – prachsprostým vrahem a hulvátem.

Dostavil jsem se na smluvené místo. Čeká tu na mě auťák. Beru ho a v tu ránu znovu zvoní telefon. Kdo by to tak asi mohl být – no jo, zase ten maník. Začal žvatlat cosi o nějakejch pravidlech, že se budem kontaktovat přes městský telefony a ještě cosi. Ok, kšeft začíná…

Přes svůj „brutální kabát“ je však Grand Theft Auto především hra o kradení aut, jak to už koneckonců hlásá její název. Auto hraje opravdu v GTA hlavní a výsadní roli. Bez něj nemůžete, i kdyby jste se rozkrájeli, plnit všechny mise a náplň celé hry. A jak ho získat? Jednoduše, po městě jich jezdí přece tak mnoho, tak proč si jedno jen tak ze srandy neukradnout. Samotné auto však není ve hře to nejdůležitější. Je sice pěkné prohánět se městem, ale to by hráče asi moc dlouho nebavilo (i když věřte – později se to jeví jako jediná zábava), proto je hlavní náplní celého času stráveného u hry jediné – plnit nejrůznější úkoly.

První job není ani tak moc složitej. Musím dojet na smluvený místo, vzít tam náklaďák s trhavinou, odvést ho před městskou policejní stanici a pak se jen kochat pohledem na plápolající budovu, plnou hořících policajtů. Žádnej problém –ten se dostavil až po třech blocích. Nejsem zrovna ňákej dobrej řidič a tak jsem si svůj auťák rozmlátil téměř okamžitě. Nevadí, okolo jich jezdí spousta. Vběh jsem do silnice a zastavil nějakýho borečka. Nechtěl věřit svým uším, když jsem mu říkal, že si tenhle auťák beru, tak ať z něj rychle vypadne. Odmítl a dostal do držky. Dojel jsem k náklaďáku. Pěknej, zachovalej a hlavně nenápadnej. Na boku nápis – mléko – jo, tak to bude v pohodě. Cestu za policajtama jsem vzal opatrně, přece jenom první job. Po chvíli jsem se dočkal slibovaného – krásné plápolající policejní stanice.

Prakticky stejných, ale i zcela odlišných úkolů je ve hře kolem dvouset – slušné číslíčko na slušnou dobu hraní. Na každého čekají nejrůznější typy úkolů, od vraždy taxikáře až po sabotáž opravny aut. Všechny mise se odehrávají ve slunné Americe, přesněji v několika jejích městěch. Pro postup právě do dalšího města musí každý hráč dosáhnout určitého počtu misí/bodů – nevím, jestli se nepletu, ale v prvním městě je toto číslo okolo 11 dokončených misí.

První obchod za sebou – šéfíci jsou spokojeni a já se svou odměnou taky – přece jenom deset táců nevydělám zas tak často :). Druhej obchod – mám zajet pro připravený auto (rozumějte - bez značky, bez papírů) a vyzvednout dalšího pracanta, kterej právě vykradl banku. Cesta k němu celkem v pohodě, až na několik obvyklejch policejních hlídek nic zvláštního. Boreček se měl k světu – potkal jsem ho zdrhajícího před bankovní stráží. Naskočil do auta a zařval cosi, že ho mám zavíst někam do severní čtvrti. Ok, mě je to celkem jedno. To jsem ještě netušil, že jeden z bankovních úředníků si všiml mýho auťáku a hned to vykecal poldům. Během několika chvil jsem měl v patách celou městskou hlídku. Beru to přes ty nejmenší uličky, aby mě nemohli najít, ale marně. Naštěstí jsme už na místě. S autem vjíždíme do baráku – poldové utřeli…

V GTA to funguje jako v normálním světě. Máte-li zabít nějakého jiného človíčka, můžete si být jisti, že pokud se vám to povede, nezůstane váš prohřešek jen tak bez povšimnutí. Policie je opravdu nemilosrdná a obelstít ji, je mnohdy opravdu těžké. Každý hráč této hry jistě ví, že se v GTA umírá poměrně často – nemluvím jen o nevinných občáncích, kteří jsou omylem přejeti na chodníku, mluvím o hlavní postavě hry – Trevisovi. V některých misích se prostě nevyhnete přestřelce s policejní hlídkou a pokud nejste hodně dobří střelci, umřete ještě dříve než se stačíte rozkoukat.

Grand Theft AutoGrand Theft Auto

Grand Theft AutoGrand Theft Auto

Graficky sice není Grand Theft Auto nijak excelující hra, ale právě grafická “jednoduchost” dodává celé hratelnosti ještě více na kráse. Pravdou je, že auta vidíte sice jen zvrchu, ale i přesto je zpracování GTA opravdu skvělé. To vše dotváří ještě realističnost většiny objektů ve hře. Jedná se především o samotná auta, která se různě ovládají, různě akcelerují, v závislosti na jejich typu a výkonu. Já například preferuji limuzínu – je sice velká a nemotorná, ale je to limuzína :)

GTA byla a je velice dobrá hra se skvělou myšlenkou a fantastickým zpracováním. I dnes, více než tři roky po jejím vydání je to stále pojmem a pojmem zůstane. Jisti si můžete být také tím, že bez ohledu na grafické zpracování by si i dnes odnesla, alespoň na našem serveru a v mojí recenzi :), vysoké ohodnocení.

P.S.: Pokud vám na hře vadí hlavně grafické zpracování, zapařte druhý díl GTA. Je skoro stejně zábavný a stále stejně ulítlý :).

Diskuze (7) Další článek: Příloha vydaní: Další obrázky z Emperor: Battle for Dune

Témata článku: , , , , , , , , , , ,