Grey Goo: čistá RTS (recenze)

Grey Goo se nám objevil víceméně jako hrom z čistého nebe a na první pohled originálně působící RTS si brala to nejlepší ze začátků tohoto žánru. Jak jsme ale po několikadenním testování zjistili, byla to také její největší slabina.

Hodní a zlí

Přitom vše začalo tak nevinně. Ošklivá rasa (Beta) se čtyřma rukama dělala experiment, který se pokazil, a na svoji planetu si přitáhli největší agresory známé v celém vesmíru – lidstvo. Začíná příběh se zápletkou, která jako by z oka vypadla z lecjakého anime. Proti tomu samozřejmě nic nemáme, příběh je dnes součástí většiny her, i když je předvídatelný jako reklama na vložky.

Nicméně, hra nabízí kampaň, kde se snaží nastolit příběhovou notu a vás tak víc vtáhnout do děje, abyste se co nejvíce ponořili do hry a zžili se s hlavními aktéry. Bohužel to moc nefunguje, postavy nejsou moc sympatické a vám je docela jedno, co se kde stane.

Co slouží k duhu jak příběhu, tak i hry, jsou filmečky, které uvozují každou novou mapu a jsou pěkně zpracované, krásně se na to dívá a všechno ještě podtrhuje hudba, která se dobře poslouchá a má říz. Příběhem ale není žádná RTS živa. To, co ji dělá unikátní oproti ostatním hrám je hratelnost.

Máme zde tři národy – Beta, Lidi, Sliz. První dva národy mají podobné složení budov a produkci jednotek. Sázejí převážně na mechy menší a střední třídy a vše korunují velkou mateřskou lodí, která vypouští menší atomovky a dokáže vyrábět jednotky za pochodu. Lidé disponují obdobným složením s robotickým monstrem na vrcholku řetězce.

Sliz dodává jinou alternativu v hratelnosti, kdy nemusí trapně stavět budovy, má jednu velkou pohyblivou placku, se kterou si vleze na zdroj surovin a čeká, než se rozroste. Následně od sebe kousek oddělí a z toho vzniknou jednotky, se kterými můžete útočit. Zatímco humanoidní rasy disponují silnějšími jednotkami, které se staví delší dobu, nanobotický sliz dává přednost heslu: „Nás mnógo!“.

A funguje to?

První mapky slouží jako tutoriál, kde vás seznamují s popisky budov a jednotek. Co nejdřív postavit a podobně. Bohužel je hra vedena v hrozně old-school stylu, tak je podobně veden i tutoriál, kdy vám sice řeknou, co máte postavit, ale kde, jak, to ti už nepovíme, hledej! Z jedné strany je to super a mnoha nostalgikům ukápne slza, hra by ale měla mít smysluplnou strukturu, aby člověk netápal.

Jakmile si zvyknete na rozhraní, zjistíte, že to zase tak složité není, dokonce oceníte funkci stavění jednotek přes klávesové zkratky. Kampaň Grey Goo se snaží být dynamická a mít všestranné mise, které nebudou nudit. Bohužel všechno je pokaždé na jedno brdo, kde se snažíte přežít prvotníkovy útoky a následně stavět a stavět a stavět jednotky, abyste se přehnali po mapě a zničili budovy nepříteli.

Tolik propírané taktické možnosti a old-school hratelnost vychází v tom, že je počítač opravdu agresivní protivník, který vás nenechá chvíli vydechnout, alespoň, než budete mít dostatek jednotek na jeho odražení, pak jeho výpady začnete ignorovat.

Taktické prvky jsou zde dva, první je schování se v lese, kde můžete přepadnout jednotky, nebo spíš přepadnou oni vás. A za druhé jsou to vyvýšená místa, odkud můžete odstřelovat jednotky, která vás nevidí. Většinou zde ale najdete jednotky nepřátel, jelikož na to jdou hezky agresivně.

A tak je to v podstatě v každé mapě. Stavíte základnu, odrazíte první útok, stavíte jednotky a smetete nepřítele. Čekal jsem trošku větší variabilitu. Když už vykrádají vykrádají designem i Starcraft, tak proč si nevzali to lepší z tamní kampaně? Nápaditost, filmovost, pestrost i přes podobnou šablonu na každé mapě.

Ničemu ani nepřidává technické zpracování, které mi během hraní spustilo třikrát modrou smrt a dá se označit za zcela průměrné. Je pěkné, že se tvůrci snažili vzít nejlepší principy z ostatních RTS her a udělat chutný mix, který vtáhne, ale tady se něco nepovedlo. Asi tak mocně, jako v úvodním filmečku mimozemským chudákům.

Graficky zastaralá hra s okopírovanými jednotkami a žádným zásadním inovativním zlepšením je vhodná opravdu pouze pro ty, kteří jsou všech ostatních strategií přežraní, ale pro ty ostatní, kteří si chtějí zahrát dobrou strategii je zde stále plno starších a lepších her.