Halo 5 Guardians: s Master Chiefem až na věky (recenze)

Halo je kultovní herní záležitostí. Patří totiž mezi jedny z těch vůbec nejúspěšnějších značek na trhu. Série jako taková vznikla v dílnách vývojářského studia Bungie, jejichž poslední příspěvkem do univerza bylo Halo: Reach v roce 2010. Štafetu přebrali lidé z Microsoftu a 343 Industries, kteří se poprvé zapsali do světa Halo v roce 2009 hrou Halo: Waypoint, posléze Halo: Combat Evolved Anniversary a následně plnohodnotným pokračováním Halo 4.

Minulý rok jsme se dočkali reedice kompletní série v podobě Halo: The Master Chief Collection, která si i u nás vysloužila slušnou známku. A jelikož herní rok bez Halo by nebyl pro fanoušky Halo herním rokem, letos dorazilo veleočekávané pokračování Halo 5: Guardians, které do služeb znovu povolává nejen Master Chiefa a jeho kolegy, avšak i jinou spartanskou jednotku pod vedením Jamesona Locka. 

Dvojí příběh, jedna hratelnost

Střet těchto dvou jednotek a společné hledání Cortany, Master Chiefovy spřízněné duše, jejíž osud byl v Halo 4 vyobrazen dosti nejasně, je pohonnou hmotou dějové linky. Ta je servírována prostřednictvím parádních cut-scén, filmových in-game animací, zajímavých dialogů a především skrze poctivou výpravu, která Halo 5 dodává na epičnosti a mohutnosti.

Kampaň sestává ze dvou prolínajících se a navzájem propojených částí – jednou hrajete za Locka, podruhé za Chiefa. Singleplayerová část má díky tomu příjemnou dynamiku a krásně odsýpá. Příběh samotný přitáhne a jelikož disponuje spoustou zajímavých a výrazných postav, jen tak vás nepustí. V téhle oblasti 343 Industries rozhodně chválíme! Nechválíme je však za absenci kooperativního režimu ve splitscreenu, který k Halo sérii naprosto neodmyslitelně patřil už řadu let. Příběhovou část si tak tentokráte ve čtyřech zahrajete pouze přes internet. A byť je to zábava, je to rozhodně i škoda.

Hratelnost samotná je ale nejspíš to, co vás nakonec bude zajímat asi úplně nejvíce. Ta totiž byla vždy hlavní devizou a chloubou série. Guardians v těchto šlépějích samozřejmě pokračují, a tak se můžete těšit na vyladěné ovládání, skvělé a originální zbraně a zdatné a zákeřné AI protivníky se spoustou možností likvidace. Halo 5 Guardians ale přináší oproti předchůdcům dvě velké změny. Ta první je zřejmá hned na první pohled – jedná se o Spartan Abilities, které nahradily předchozí Armor Abilities.

O co jde? Opět o speciální schopnosti sparťanů. Tentokrát však nejsou omezeny na jejich sběr, nýbrž jsou integrovány a připraveny k použití v jakýkoliv okamžik. Je jich celkem sedm – skluz během sprintu, útok během sprintu, útok ze vzduchu, možnost zoomovat s jakoukoliv zbraní, rychlé přeskakování a další. Boj je tak mnohem pestřejší a živější. A to jde ruku v ruce s novinkou, která na první pohled tak úplně patrná není.

Na mysli teď máme důraz na level design. Jednotlivé úseky jsou totiž propracované daleko důmyslněji než kdykoliv předtím. Na nepřátele se většinou můžete vrhnout shora, ze stran, napřímo, potichu zezadu a tak dále. Můžete čapnout kulomet a prostřílet se na druhou stranu nebo chvilku pátrat, vyhledat sniperský kout, odstřelovačskou pušku a likvidovat Covenanty jednoho po druhém pěkně z dálky. Je jen na vás, jakou cestou se vydáte. Hraní je navíc dost často zpestřováno misemi s různými – ať už pozemními či vzdušnými – dopravními prostředky, takže o zábavu bude postaráno.

Zvlášť musíme vypíchnout také nepřátele, jejichž rozmanitost v Guardians nezná mezí. AI je v naprosté většině střetů skvělá a překvapující, v některých případech nám ale i zamrzla tak, že vyloženě čekala na to, až k ní dojdete, ukážete se jí a pak ji v klidu sprovodíte ze světa. Nesmírně nás ale bavilo složení nepřátel a jejich rozmanité styly boje – některé je třeba likvidovat kousek po kousku (třeba po jednotlivých částech brnění) a sem tam se setkáte i s jakýmisi bossy, na něž platí jen specifická strategie. Zvláště teleportující se Prometheani patří mezi opravdu zábavné nepřátele.

Živý Halo svět

S propracovaností jednotlivých levelů a nepřátel souvisí propracovanost světa jako takového. Halo na Xbox One neskutečně ožívá. Na první pohled možná nepoznáte až tak výrazné grafický rozdíly, ten druhý vás ale utvrdí v opaku.

343 Industries si totiž se ztvárněním doopravdy pohráli, a tak vás prakticky každý pohled na virtuální svět bude ohromovat detailností, smyslem pro detail (třeba pozadí lokací vždy obklopují detaily v dálce, konstrukce jsou masivní a originální, všude poletují vesmírné lodě, v lesích naleznete zvířata, podíváte se do rozmanitých a roztodivných koutů světa Halo, budete žasnout nad mohutností staveb, netradiční architekturou, atd.) a velkolepost. Tu navíc dokonale podtrhuje výborná hudba Kazuma Jinnouchiho a ostatně skvělé ozvučení celkově. Styl, s jakým se do Halo 5 Guardians 343 pustili, je zkrátka velkolepý.

Když ale budeme sledovat grafiku samotnou pod drobnohledem, už tak nadšení být nemůžeme. Ano, prostředí je detailní a stylově nádherně ztvárněné, ale ani Halo 5 Guardians bohužel neminuly textury v nízkém rozlišení, pomalé zostřování či doskakování objektů, mizení stínů a v některých oblastech prolínání objektů.

Nedostatky ale vyvažuje naprosto skvělá atmosféra a okouzlující efekty, se kterými se budete setkávat prakticky na každém kroku – ať už je to mlha, reflektory svítící přímo do vašeho zorného pole či na popel se rozpadající nepřátelé. To je vždy radost pohledět! Zvlášť když vše běží úplně bez problémů v nádherných 60 snímcích za sekundu. Dost možná ale právě plynulost vybrala svou daň na zmiňované kvalitě vykreslování či na rozlišení některých textur. Nic to nemění na tom, že Halo 5 Guardians vypadá celkově naprosto skvěle. Budete-li se ale chtít v technické stránce šťourat, chyby rozhodně najdete.

Přepracovaný multiplayer

343 Industries v Guardians přepracovali i multiplayerovou, pro mnohé kultovní část. A to hned v několika ohledech. Zaprvé se do hry pro více hráčů vrací zbraně Forerunnerů z Halo 4, zadruhé jich stejně jako v singlu několik zcela nových přibylo (například nový model Hydra raketometu). Třetí a největší novinkou jsou samozřejmě tři nové herní módy: Breakout, v němž se utkají dva týmy sestávající z hráčů s jedním životem, Strongholds, kde skupiny soupeří o pevnosti, a Warzone, což je alternativa herního režimu třeba z Battlefield série, ve kterém živí spoluhráči spolupracují v plnění úkolů a bojují proti AI nepřátelům.

Multiplayer nyní disponuje bodovým systém Requisition System. Podle toho, jak si vedete, tak získáváte či ztrácíte body (tzv. REQ body), které pak uplatníte na nákup kosmetických, ale i hratelnost ovlivňujících vylepšení. Upgrady jsou však použitelné pouze ve Warzone. V Arena módu, což je režim klasického team deatmatche, jsou si všichni stále rovni. Balíky lze nakupovat i za reálné peníze. V základu Halo 5 Guardians obsahuje úctyhodných 21 map, přičemž dalších 18 nás jich čeká ještě ve formě volně stažitelných DLC. To zní lákavě, že?

Hra pro více hráčů je stále tím dobrým a známým Halo. Nové herní módy rozhodně funkci zábavného zpestření plní, nejzábavnější je ale stejně Guardians v hardcore formě, tedy v klasickém Arena módu. Během recenzování se v multiplayerové aréně pohybovali pouze recenzenti, takže sem tam byl problém nalézt hru, zvláště v ranních hodinách. To ale pomine vydáním hry. Matchmaking jinak fungoval dobře, stejně jako hra samotná, která běžela bez větších problémů.

         

    

Halo 5 Guardians je poctivou first-person střílečkou - v singleplayeru se jedná o epické putování s Master Chiefem a dalšími, okořeněné dvojakostí zajímavého příběhu a parádní atmosférou, v multiplayeru pak o klasickou hardcore akci, která vám vydrží další desítky hodin. V rámci žánru jde o naprostou špičku, mimo něj pak o titul, který byste si rozhodně neměli nechat ujít.