Nejdřív to byli kačerové a myšky od Disneyho, pak žlutá zmutovaná prasátka Pokemoni ze země vycházejícího slunce a teď brýlatý kouzelníček Harry Potter. Proč se z prakticky neznámé knižní série stal rázem bezkonkurenční bestseller? Jaká je nová počítačová hra na její motivy?
Nejdřív to byli kačerové a myšky od Disneyho, pak žlutá zmutovaná prasátka Pokemoni ze země vycházejícího slunce a teď brýlatý kouzelníček Harry Potter. Proč se z prakticky neznámé knižní série stal rázem bezkonkurenční bestseller? Jaká je nová počítačová hra na její motivy?
Série spisovatelky J. K. Rowlingové o jedenáctiletém Harrym Potterovi, jemuž je nabídnuto studium na škole kouzelníků a čarodějů v Bradavicích, jeho přátelích, taktéž studentech na téže škole, zlodušských nepřátelích a jejich poutavých příbězích se za posledních několik týdnů těší takové mediální pozornosti, jako nikdy předtím. Přestože první harrypotterovská kniha spatřila světlo světa už před delší dobou, pravým bestsellerem mezi dětskými a obecně všemi literárními díly se stává až teď.
Je tomu tak především z jednoho prostého důvodu - premiéra nového filmu inspirovaného a de facto i kopírujícího původní první knihu edice (Harry Potter a kámen mudrců) je v Evropě, především té naší střední na spadnutí. A přestože se u nás, v Česku, dočkáme premiéry nového snímku režiséra Chrise Columbuse až v polovině února, majitel licence ke všemu s Harry Potterem jakkoli spojenému, společnost AOL Time Warner, už prostřednictvím svých širokých distribučních kanálků aktivně zaplavuje fetišem s brýlatým kouzelníčkem i naši malou zemičku. Přes všechna ta trička, kšiltovky, hrníčky a jiné zbytečnosti a chytáky na průměrného konzumenta dorazila do Čech konečně jak původní knižní edice tak počítačová hra, které český distributor ponechal originální název Harry Potter & The Philosopher's Stone a nepříliš chytře se tak do budoucna zbavil potenciálních zákazníků rekrutovaných z řad diváků česky pojmenovaného a kompletně jazykově lokalizovaného filmu.
 |  |
Počítačová hra na motivy knihy J. K. Rowlingové je prakticky pravověrnou akční adventurou. Mnoho aspektů (zvláště pak značná infantilnost obsahu) ji sice sklání spíš k žánru dětskému až naučnému, nicméně s ohledem na její přiměřenou propracovanost by mi bylo trochu trapné ji nepatřičně zařazovat někam mezi odpadlický edukativní software. Přesně v duchu původní knihy, z níž počítačová verze Harryho Pottera vychází, budete ve virtuálních Bradavicích zastupovat jedno ze čtyř specifických odvětví magie a v průběhu několika odlišných levelů také pilně studovat všechna adekvátní kouzla pomocí nichž posléze zajistíte svému magickému odvětví (či oboru, chcete-li) v rámci školy kozel a čar vítězství nad oněmi zbývajícími třemi.
Pointa jednoduchá jako facka, že? A právě na tom jak autorka celé idey, tak Electronic Arts, jakožto vydavatel hry, de facto stavějí. Svým zacílením na populaci mezi řekněme devátým a třináctým rokem věku se pravděpodobně trefili přímo do černého. Dětem v tomto věku totiž rodiče koupí prakticky cokoli, jen aby byly chvíli zticha, čehož potichoučku využívá majitel práv na značku Harryho Pottera, když do obchodů vysílá i jinak neprodejné zboží, které jde díky fotce hnědovlasého jedenáctiletého sympatického mladíka takřka "na dračku". Za premiérový víkend se například filmu Harry Potter a kámen mudrců, který je mimochodem prvním z řady těch, které se ještě na motivy knižní edice přípravují, podařilo vydělat přes devadesát milionů dolarů, což je na film tohoto typu rozhodně úctyhodný výkon. Velké ambice celé harrypotterovské mašinérie ostatně potvrzuje také to, že k natáčení filmu na jeho motivy byl původně přizvána i taková legenda jakou je bezesporu Steven Spielberg (který však nabídku odmítl - že by věděl proč?).
 |  |
Počítačová obdoba filmu si naproti tomu zjevně až tak vysoké cíle zdaleka neklade. Do obchodů byla vypuštěna bez významnějšího reklamního hype a její tuzemský distributor se ani neobtěžoval ji lokalizovat, což je u díla tohoto typu takřka kardinální problém. Ve směsici nečeských specifických spisovatelkou smyšlených pojmů se totiž mladší hráč může snadno ztrati. Pokud mu ovšem, jako pravděpodobně většině mladých pařánků, nebude stačit, že se jen v roli ambiciózního kouzelníčka proletí na koštěti, že si bude moci pogratulovat po zdárném vyřešení nenáročných herních kvízů a hádanek nebo že ke konci třeba porazí i hlavního záporňáka, lorda Voldemorta.
Protože je hra primárně určena věkově i myšlenkově méně rozvinutému publiku, úplně v ní chybí jakékoli drsné násilí či něco podobného (stejně je tomu ostatně i v citované knižní předloze), a je tedy jistě ideální volbou pro všechny rodiče, kteří neradi vidí, když jejich dítě ovlivněné bezmyšlenkovitými 3d střílečkami mlátí svého sourozence tyčí do hlavy a v duchu si počítá inkasované fragy. Otázkou ovšem zůstává, proč Cenega, vědoma si zacílení hry na mladší generaci, nebyla schopna přinejmenším alespoň strohé dialogy lokalizovat do češtiny. Že by český trh byl pro ni opravdu tak nevýznamným?