Konec roku se blíží a hráčská komunita se stále těší z nových AAA titulů. Ne v každém případě to ale vyjde a v minulém měsíci jsme zaznamenali pár průšvihů, které se dostaly i mimo herní svět. Nebudeme ale listopad brát tak negativně. Přece jenom se v něm objevilo pár světlých chvil, které byste rozhodně neměli minout.
Call of Duty WWII
Fanoušci po tom volali dlouhá léta a tento rok je to už konečně tady. Ano, druhá světová zaznamenala návrat na pole FPS stříleček a nepřinesla ji zpět žádná jiná série, než Call of Duty, která tady vlastně začínala.




Nejprve se podíváme na kampaň. Po grafické stránce vypadá hra opravdu hezky. CoD WWII se sice neřadí mezi nejhezčí kousky, ale z tak starého enginu se jim opravdu daří kouzlit zázraky. Kampaň je značně efektní, ostatně, jak už bývá zvykem pro tuto sérii. Změnil se ale její nádech. Tady nejste žádný supervoják, který zachrání celý svět před zničením. Nacházíte se v roli řadového pěšáka, který se svojí jednotkou figuruje v předních liniích.
Část pro jednoho hráče opravdu překvapila, to se ale nedá říct o multiplayeru. Ten je takový, jak ho každý čekal. Rychlý, se spoustou různých zbraní, herních módu a hektické akce. Letos ale není úplně důvod nějak nové Call of Duty hanit. Právě naopak. Ale jak se říká, kdo chce psa bít, hůl si vždy najde. Můžete tak najít po internetech rozeseté různé nářky ohledně toho, že multiplayer je cenzurovaný, že hra je historicky nepřesná a podobné věci.
Lidi, kteří si na podobné věci stěžují by si měli uvědomit jednu důležitou věc. Je to jenom hra. To samé by si ale na druhou stranu měli uvědomit i ti, kteří se rozhodli hru cenzurovat. Pořád se sakra bavíme o hrách, u kterých se máme bavit, a ne v nich hledat kontroverzi, jak jen to jde. Bohužel se v posledních letech tento trend až nebezpečně rozrůstá, tak doufejme, že to tak nebude pokračovat i nadále.
Need for Speed: Payback
Ještě před oznámením nejnovějšího dílu závodní série Need for Speed s podtitulem Payback vývojáři hlásali, že nás čeká návrat ke staré dobré klasice a zároveň ve hře najdeme spoustu novinek. Možná to dobře zní na papíře, skutečnost se ale vybarvila trochu jinak. Z dobrého nápadu vznikl spíš jakýsi kočkopes, který nabízí od všeho trochu, ale jednotlivé části k sobě moc nesedí.




Už od prvního traileru muselo být každému jasné, že v novém Need for Speed bude hrát důležitou roli příběh. Když si ale trochu zavzpomínáte, zatím vždycky, když takhle sázeli na příběh, se to nějak pokazilo. Payback v tohle případě opět není výjimkou.
Need for Speed Payback je také jedna z těch diskutovanějších her, které za poslední měsíc vyšly. Je to kvůli jejímu agresivnímu systému mikrotranskakcí. O tom si ostatně povíme ještě u jednoho titulu. Kvůli tomu se na EA obecně snesla ještě větší kritika, než kdy předtím. Mě osobně mikrotransakce nijak extra žíly netrhají, pokud tedy nijak nenarušují můj zážitek ze hry. V opačném případě pro mě dotyčná hra jako by neexistovala.
Nové NfS je jen pro fanoušky, kterým tahle série opravdu chyběla. Sice má největší herní svět ze všech dílů, ale když se u hraní nebudete bavit, proč u takové hry tedy trávit čas? Navíc když se z vás vývojáři na každém rohu snaží vytáhnout další a další peníze. Ještěže tvůrci systém lehce překopali a není už tak těžké ve hře absolvovat postup dál.
Pokemon Ultra Sun and Ultra Moon
Jednou za čas neuškodí si dát nějakou tu hru na kapesní konzoli, tak proč ne rovnou Pokémony, kteří na Nintendu 3DS patří mezi nejoblíbenější série? Nejnovější díl je opět rozdělen na dvě verze, které nesou názvy Ultra sun a Ultra moon.




Podle názvu by mělo jít o rozšířenou verzi Pokemon Sun and Moon, jak už je u této série zvykem. Tentokrát je to ale trochu jinak. Vývojáři si totiž zamilovali nejnovější region jménem Alola a chtěli z jeho potenciálu vytáhnout maximum. Najdete tam tedy zcela nový příběh, tentokrát o dost temnější, než u Pokémonů bývá zvykem. Nesmíme zapomínat ani na nové legendární pokémony, kteří svojí silou mohou změnit celý svět.
Vývojáři Ultra Sun a Ultra Moon označují jako alternativní svět, který existuje vedle toho z původních Sun and Moon. Oba příběh se totiž odehrávají ve stejnou chvíli a figurují v nich stejné postavy. Jeho průběh se ale liší. Jinak se ale jedná o klasické pokémony v tom nejlepším střihu. Ať už jste nováčci či ostřílení trenéři, s novým dílem opět neuděláte chybu.
Star Wars Battlefront II
Dalo by se říct, že první Star Wars Battlefront byl jen takový test, jestli je o hru tohoto typu ještě stále zájem. Test to byl opravdu úspěšný a druhý díl už vypadal, že bude tou opravdu plnohodnotnou hrou, kterou všichni fanoušci sci-fi série Star Wars chtějí. Bohužel tady ale zase na scénu přichází EA a jejich nechutná politika, jak z hráče vytáhnout co nejvíc peněz.




Na hře jako takové není nic špatného. V první řadě vypadá opravdu dobře. Vývojáři z DICE mají ve Frostbite enginu už nějaké ty zkušenosti a na hře je to dost vidět. To platí jak o prostředí, tak o jednotlivých postavách. K vizuální stránce tak nelze mít výhrad.
Tentokrát jsme se dočkali i příběhové kampaně. I když nám EA slibovalo, že půjde o plnohodnotný příběh, tak to spíše vypadá jako krátká výplň pro uspokojení fanoušků. Než se děj pořádně rozjede, tak už je vlastně konec a nezbývá nic jiného, než si to dát znovu nebo zamířit do multiplayeru. Naštěstí příběh aspoň zabaví a naladí na tu správnou vlnu.
Kvůli multiplayeru si hra vysloužila mezi komunitou obrovské ohlasy nevole. Systém mikrotransakcí je v tomto případě opravdu nespravedlivý a výrazně zvýhodňuje platící hráče. Podle různých informací se odhaduje, že pokud si chcete vše odemknout jen hraním, zabere to tisíce hodin. Tohle se ale nelíbilo hlavně Disney, takže si na EA došláplo. Momentálně se tedy nacházíme ve stavu, kdy jsou ve Star Wars Battlefront 2 mikrotransakce zablokované a hra je o ždibec férovější, stále je tu ale ubíjející systém karet, na který je třeba se zvykat.
Battlefront 2 měl potenciál stát se kandidátem na FPS roku. Svoji pověst si ale dokázal zkazit tak rychle, že na něj většina hráčské komunity zanevřela. Tohle si rozhodně v EA za rámeček nedají.
Nioh Complete Edition
Ještě donedávna bylo hardcore RPG Nioh od studia Team Ninja exkluzivitou pro čtvrtý Playstation. To se ale v listopadu změnilo a hra vyšla i na PC a rovnou v kompletní edici. Mimo původní hru tam tedy najdete i všechny přídavky, které za celou dobu od vydání vyšly.




Nioh se hodně srovnává se hrami od studia From Software, ale jejich jedinou společnou věcí je snad jen to, že jsou zatraceně těžké. Jinak se od sebe hodně liší. Třeba v soubojovém systému najdeme hned několik odlišností. Tou nejdůležitější je možnost výběru postoje. Můžete si vybrat ze tří, přičemž se přizpůsobují podle toho, jakou zbraň zrovna používáte. Změnou postoje se pak mění rychlost a síla úroků. S tímhle můžete taktizovat například při boji s více nepřáteli, kdy postoje přepínáte "za běhu".
Příběh se odehrává ve feudálním Japonsku, a v hlavní roli figuruje bělovlasý samuraj William. Tato postava je inspirovaná skutečnou osobou jménem William Adams, který jako první doplul z Anglie až do Japonska. Byl to také on, kdo se do jisté míry zasloužil o otevření Japonska okolnímu světu. Tady ale návaznost na skutečnost končí. Démoni, jaké najdete tady, byste nechtěli potkat ani ve své nejhorší noční můře.
Pokud máte rádi výzvy a trochu těch šíleností ze země vycházejícího slunce, Nioh vás nezklame. Ostatně, pracovalo se na něm více než 10 let a za tu dobu se na něm vystřídala docela velká jména herního průmyslu.
Doom a TES V: Skyrim na Switch
Na Switchi že nevycházejí velké hry? Že tam nevycházejí tituly třetích stran? No, tak to se v listopadu změnilo, protože přichází Bethesda s jejich náloží rovnou dvou hitovek. Snad je ani netřeba představovat. Ve svém žánru jsou obě hry považovány za klasiku. Hry jako Doom a Skyrim v dnešní době přece zná každý.




Teď si svoje oblíbené hry můžete vzít třeba na cestu vlakem nebo zkrátka někam, kde nemáte jinou možnost, jak se zabavit. Možná si řeknete, že desátá verze Skyrimu už je přece nuda, ale v kapesním provedení dostává zcela nové kouzlo. Stejně tak Doom. Hry neztratily nic ze své zábavnosti a Skyrim i po šesti letech patří mezi nejlepší fantasy RPG současnosti.

Doom je pak svižný a krvavý tak, jak má být. Jen už tolik nelahodí oku, ale to se na menším displaji tabletu zase tolik nepozná, a navíc u takových her přeci jde především o tu čirou radost z akce. Pokud podobně jako Doom bude na Switch vypadat i Wolfenstein, nemáme s tím žádný problém, právě naopak. Už dříve jsme si mohli na kapesních konzolích zahrát velké hry, ale se Switchem je to jiné. Teď si na cestách zahrajete hry, které najdete i na konkurenčních domácích konzolích.
L.A. Noire Remastered
Když už jsme u toho Switche, proč tam ještě chvíli nezůstat? Svojí troškou do mlýna přispěl i Rockstar s velmi dobrou detektivní adventurou jménem L.A. Noire v remasterované edici. Tentokrát se to ale netýká jen konzole od Nintenda. Vylepšená verze vyšla i na Playstation 4 a Xbox One.




Vžijete se do role detektiva Cole Phelpse, který vyšetřuje řadu vražd ve městě andělů, Los Angeles. Phelps touží po vyšší hodnosti. Aby jí dosáhl, musí vyřešit sérii žhářských útoků a brutální vraždy, jejichž počet je v této době nejvyšší za celou historii města.
Hra měla úspěch hlavně díky zajímavé detektivní hratelnosti a mimo jiné také díky vzhledu. Vývojáři totiž používali pro snímání obličejů zbrusu novou technologii, která ani dnes nenašla svého nástupce. Můžete se sami při hraní remasteru přesvědčit. Rozhovory a vyšetřování samotné je díky tomu daleko uvěřitelnější.
V L.A. Noire také hraje důležitou roli atmosféra. Příběh se odehrává ve 40. letech minulého století, takže z něj můžete cítit i lehký nádech Mafie. Tady ale stojíte na druhé straně barikády a místo toho, abyste vy způsobovali nehody a přidělávali policii práci, se s tím vším musíte vypořádat.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Vyzkoušet za 1 Kč
Nebo samostatné Živě Premium