Herní pohyblivé obrázky

Mám rád trailery, reklamní krátké filmy, amatérské montáže a tak dále. Považuji je za svého druhu jakési umění, protože je dost velký kumšt do stopáže obvykle měřené v sekundách, nacpat nějaké poselství. Samozřejmě většinou je to poselství něco ve smyslu „proboha kupte si naši hru, protože jinak nedostaneme výplaty a na zlaté padáky taky naše firma rozhodně nemá“, ale to mi nevadí.

Pokud trailer zaujme, jsem spokojený, protože povětšinou jde o to nejlepší, co hra může nabídnout (což je možná sama o sobě trochu alarmující myšlenka. Jak se stavět ke hře, která to nejlepší na sebe prozradila za tak krátkou dobu a na hráči pak je odehrát několik hodin nudy, přičemž on samo sebou doufá, že titul přeci jenom obsahuje něco překvapivého?).

postscriptum42.jpg

Ty nejlepší kousky

V průběhu času jsem narazil na několik velmi povedených videí, jež mne doslova přinutily jít do krámu a hru si koupit, bez ohledu na jakékoliv překážky. Final Fantasy VII bylo devastující zjevení své doby a ač jsem tenkrát neměl ani nejmenší tušení, jestli se mi JRPG žánr vůbec bude líbit (anžto jsem ještě nikdy žádnou takovou hru nehrál), vydání titulu jsem vyhlížel s netrpělivostí pětiletého dítěte, které čeká na Ježíška.

Metal Gear Solid 3 bych si koupil tak jako tak, ale Kojima jednoduše opět nezklamal, takže hráče skvěle navnadil, leč neprozradil skoro nic důležitého – velmi vzácné. Z novějších bych chtěl vyzdvihnout sérii videí k Deus Ex 3. Skvělá hudba, stylizace, fake-reklamní série, temné sci-fi na pozadí. Že si DX3 koupím, jsem měl předem jasno, ale každá další reklamní vlna mne dostávala do stále větší excitace. Jsem neskutečně šťastný, že tyto hry dodali, co slibovali a mnohem víc k tomu jako bonus.

postscriptum43.png

Kvalitní trailer je úžasná zbraň a dokáže vám prodat i věci, jež byste si rozhodně nikdy nekoupili. Mě se to například stalo u Red Dead Redemption. Ano, já vím, teď se někde v dáli zdvihá vlna nesouhlasu, brousí se vidle a zapalují pochodně, protože RDR je skvělý kus elektronické zábavy a stylový western k tomu. Ale já si prostě nemůžu pomoci – mě ta hra nebavila, nebaví a až se o ni někdy v budoucnu opět pokusím – bavit určitě nebude.

Jednoduše mi přestali chutnat sandboxy a než se někdo přeci jen ozve, co je RDR zač jsem měl jasno předem. Proč jsem si ji koupil? Jedno velmi dobře sestříhané video a bylo rozhodnuto. Morricone rulezz vážení. Normálně jsem soudnější, ale tomu nešlo odolat.

Ty nejhorší případy

Jenže pak tu jsou trailery, jež ukazují předem v celé nahotě, o čem vlastně ty jejich hry jsou – a není to hezký pohled. Obvykle to jsou videa ve stylu „předvádíme vám nějakou sakra-mega-úžasně-super-turbo-awsóóóm-kůůůl bouchačku, sedněte si na zadek“. Minulý a letošní ročník se nesl bohužel ve znamení dost profláklého luku.

Ten sice už dlouho v obvyklém arzenálu chyběl a rozhodně jde o skvělou zbraň – to beze sporu, leč najednou ho měla každá druhá hra (jako svého času hřebíkomety. Pamatujete?) a také se s ním musely všechny pochlubit. Výsledek? Nuda. Naposledy jsem takhle zachytil předvádění nové části arzenálu v Gears of War – konkrétně kuš…

postscriptum44.jpg

Mám plíživý pocit, že na místě by mělo být jakési rozpačité pokašlávání a nesmělá otázka „No tak tam máte kuš. A?“. Víte jak to myslím že? Člověk by asi neměl být moc ohromený z očividných faktů. Ve střílečkách jsou zbraně – no bóže, to je toho. Nemohli by ukázat něco opravdu zajímavého? Ve fotbalu zase panákové běhají obuti v kopačkách a taky se kolem toho nedělá cirkus. Je spravedlivé uznat, že jak zbraně, tak i ony kopačky jsou pro samotnou hru naprosto esenciální nutnost, ale věnovat jim speciální spoty? Bože proč?

postscriptum45.jpg

Celé mě to svádí ke kacířské myšlence. Drtivá většina reklamních spotů se zabývá margináliemi jen a pouze z toho důvodu, že PR kravaťáci prostě nemají co ukázat! Když zase použiji příklad Gears of War, nenapadá mne moc věcí, jež by měly ohromit staré fanoušky série (samozřejmě kromě faktu, že jde o NOVÝ díl série) a zaháčkovat hrou nedotčené panice, protože z toho co jsem zatím viděl je to úplně to samé co minule, jen to víc bouchá. Což není nic proti ničemu – leckomu to stačí.

Ideou kvalitního traileru by mělo být, ukázat alespoň náznak něčeho co konkurence zaručeně nemá, něčeho naprosto úžasného, nebo alespoň fakt zajímavého, kolem čehož by se mohla točit samotná hratelnost. Spousta her má místo toho jakýsi generický sled rychle nastříhaných výbuchů a akce, přičemž nejenom že takto v sto dvaceti sekundách je obvykle vyžblebtnuto to nejzajímavější z celého titulu (dost blbý, když se to všechno vejde jen do dvou minut co?), ale navíc konečný výsledek v recenzích a uživatelských hodnoceních kolísá okolo šestky -sedmičky… Nevím jak vy, ale já v tom vidím jakýsi ne příliš hezký vztah.

postscriptum46.jpg

Jsou samozřejmě hry, u kterých se s trailerem moc chytrého vymyslet asi nedá. U Gran Turisma, nebo Formulí se budou vždy předvádět auta a jediné s čím se asi tak dá laborovat je nějaký ten střih a použitá hudba (já vždy baštil, když tam dali jako podkres nějakou klasiku a pomalý střih, abych si mohl vychutnat tu krásu automobilu, případně tratí okolo. Braindeath techno dub-step styl a epileptický střih je pro někoho úplně jiného než jsem já), protože tady je hlavní ukázat grafiku. Takové hry jsou vcelku z obliga, alespoň do té doby, než se do nich povede nějak inteligentně naroubovat příběh, aniž by se tím zabila hlavní nosná myšlenka žánru. Ale ostatní kousky? Mají ty nějakou výmluvu? Dost pochybuji.

postscriptum47.jpg

Ty skryté poklady

Pak tu ale máte ještě jeden docela problematický segment her. Jde totiž o kousky, které stojí na tak exotické myšlence, nebo hratelnosti, že ani ten nechytřejší režisér prostě není schopen do reklamního spotu onu věc nějak srozumitelně propašovat. Myslím tím takový ten druh hry, jež se tváří maximálně nenápadně, ale který dokáže přinutit člověka, aby u ní strávil půl dne a pak s blaženým úsměvem odpadl, protože v ní našel něco skrytého, nezachytitelného, ale zatraceně úžasného. Říkejte tomu třeba duše, mě je to jedno.

Pak už samozřejmě nezbude nic jiného, než v rámci vyhozených peněz za reklamu, ukázat zákazníkovi alespoň NĚCO, protože ho potřebujete neustále krmit, aby si náhodou nekoupil kousek od konkurence. To pak ukázku s novou ultracool wafen kuší během naprosto chaotické a nepřehledné akce chápu… až na to, že tohle asi nebude ten případ.

postscriptum48.jpg

Jak moc mám trailery rád, tak málo mne jich bohužel doopravdy zaujme. Možná to je oním „okoráváním“, kdy člověk jaksi už za ta léta viděl příliš mnoho a jen tak něco ho nepřekvapí. Nebo to je ještě horší možností, že jednak ona zkušenost stále platí, ale nikoliv ve vztahu přímo k traileru, ale zprostředkovaně k samotným hrám, jež mají být jimi představovány. Člověk kouká na spot a to co mu vypadne po propasírování hustým filtrem cynismu je něco jako „aha, jo, tohle jsme tu už měli a byla to kravina – takže nezájem“, protože ví, že obecná kvalita produkce je hluboko pod očekáváním a takových slibů už viděl nepočítaně.

Jednoduše skrze zajímavost videa už tak nějak od oka odhadne, jak moc zajímavá bude samotná hra, přičemž platí úměra, že čím mlhavější a generičtější je snímek, tím průměrnější je pak titul. Vrcholem cynismu pak je, když se ve většině případů dokonale strefí.

postscriptum49.jpg

Bohužel jako u všeho, i tohle je v lidských rukách. Výsledkem špatně uchopené snahy o komunikaci se zákazníkem může být naprosto tupý trailer, co člověka spíše odradí, jež ale geniálně maskuje skvělou a zábavnou hru. Jenže tohle asi není účelem takového reklamního videa že? To by pak člověk vraždil, když po letech narazí v bazaru na nějakou vykopávku a až v onom okamžiku mu dojde, že si celá ta léta nechtíc upíral nějaký poklad. To je teprve na facku.

Diskuze (3) Další článek: 20 výtečných minut z hraní RPG Shadowrun Returns

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , ,