Ghost of Tsushima konečně vyšlo na PS4 a je to nářez. Hrdinský příběh o boji samurajů proti Mongolům je založen na skutečné historické události, ale hra to přeci jen bere dost volně. Jak to bylo doopravdy?
Historie je plná příběhů, kdy málo hrdinů bojovalo proti velké přesile. A velmi často se to řadí k rozhodujícím okamžikům dějin. V evropské historii mluvíme například o bitvě u Thermopyl, obraně Brna a obraně Vídně.
V japonských dějinách je to neskutečná výhra proti mongolským invazím. Japonci se byli schopni ubránit invazi vojsk mocného Kublaj-chána, který vládl jedné z nejmocnějších a největších říší v historii. Vlastně není divu, že se na to herní vývojáři konečně zaměřili.
Situace před invazí
Řekněme si nejdříve o situaci před válkou. Agresorem byla mongolská říše, kterou vedl slavný Kublaj-chán, vnuk ještě mnohem slavnějšího Čingischána. Ačkoli už Čingischánova říše byla obrovská, Kublaj-chán ji ještě rozšiřoval. Vládl Mongolsku, Korei, většině Číny, ale také části Evropy. Svou úlohu v tom měla kvalitní armáda, známá zejména svou jízdou, ale její sílu upevňovala dobrá organizace, kvalitní výcvik, střelný prach a samozřejmě také velké množství zkušeností.
Ilustrace Kublaj-chána
Japonsko si procházelo historickým obdobím Kamakura, které spojujeme zejména s nástupem samurajů, rozvojem feudalismu, získáním větší popularity budhismu a vznikem šógunátu, který znamenal, že císař byl v podstatě jen figurkou a pravou moc měl v rukou šógun. Japonsko se v této době nebránilo prosazovat nějakou zahraniční politiku. Ta však šla trochu do křížku s mongolskými zájmy.
Japonsko nejen zaplavovalo moře piráty, ale také obchodovalo dynastií Song, hlavním nepřítelem Kublaj-chána, která ovládala část jižní Číny, kterou chtěl Kublaj-chán dobýt. Postupně se ale začalo Japonsko víc izolovat právě s příchodem budhismu. Dobytí Japonska by pro Kublaj-chána byla ve výsledku slušná politická výhra, která by měla i symbolický charakter a přivedla by ho „zpátky mezi své“.
První invaze
Kublaj-chán vyslal Japonsku posla s dopisem v roce 1266, kdy s menší drzostí dával Japonsku najevo, aby se dobrovolně stalo součástí mongolské říše. Japonci to odmítli a nadále odmítali přijmout další mongolské vyslance. Tohle ticho jen víc rozčílilo Kublaj-chána, který se rozhodl k uskutečnění invaze.
Plán invaze podle Youtube kanálu Invicta
Přípravy začaly již v roce 1268 a jelikož Mongolové neměli moc zkušenosti s námořnictvím, musela jim pomoci dnešní Korea, která zároveň musela armádě dodat zásoby. Vyvolalo to takovou nevoli, že v Korei dokonce vypuklo povstání, které však bylo rychle potlačeno. Japonsko to však varovalo před připravovanou invazí a dalo mu to čas na přípravu obrany. Japonská armáda byla převelena do Kjúšú, které bylo nejpravděpodobnějším místem mongolského útoku
V roce 1274 začala první invaze Mongolů do Japonska. Velikost armády je nejistá, ale odhaduje se, že to bylo kolem 15 tisíc Mongolů, Číňanů, Kitanů a Džürčenů, 6 až 8 tisíc Korejců, s dalšími 7 tisíci korejských námořníků na 300 válečných lodích a dalších až 500 menších lodích. Velká armáda pro útok, ale nedostatečná pro trvalou okupaci území velikosti Japonska.
Ilustrace bitvy o Tsushimu
Jako první padl ostrov Cušima (Tsushima). Odvaha samurajů zaslouženě motivovala Sucker Punch Productions k vytvoření akčního titulu Ghost of Tsushima, ale ve skutečnosti neměli proti mongolské armádě moc šanci. Stejný osud potkal také ostrov Iki.
Problémem japonské armády byly vedle menšího množství můžu také nedostatečné zkušenosti s bojem se zahraničními armádami. Kvůli izolaci si Japonci vytvořili vlastní systém boje založený na duelech, což bylo méně efektivní než komplexní formace mongolské armády.
První bitva o přístav Hakata
Hlavní bitva první invaze se uskutečnila v přístavu Hakata v Kjúšú. Přesná síla japonské armády není jistá, ale odhaduje se, že to bylo kolem 3,5 tisíce mužů. Japonci byli přečíslení a navíc neměli tolik bojových zkušeností s různými druhy nepřátel jako právě Mongolové.
Plán bitvy o přístav Hakata
Archeologické nálezy dokládají, že Mongolové dokonce použili bomby, aby se probili skrz japonskou obranu. To se jim místy povedlo a schytalo to například město Hakata. Odvaha japonských vojáků však byla tak velká, že se jim nepřátelskou armádu podařilo zahnat zpět do jejich lodí.
Japonské útoky způsobily nějaké ztráty v mongolské armádě, ale nebyly zásadní. O to se postarala matka příroda. Závěrečnou událostí invaze byla obrovská bouře (dle jiných pramenů hurikán), který zničil značnou část mongolské armády a přinutil zbytek se stáhnout zpátky na své území.
Druhá invaze
Navzdory velkým ztrátám bylo mongolské impérium dost velké na to, aby se nejednalo o zásadní ekonomický problém. Psychologická újma byla mnohem větší a poškodila obraz neporazitelného mongolského impéria. Když navíc Japonci popravili Kublaj-chánovy posly v roce 1275, bylo celkem jasné, že dojde k další invazi. A na tu se Kublaj-chán připraví víc.
Plán druhé invaze podle Youtube kanálu Invicta
Roku 1279 porazil Kublaj-chán říši Song, čímž ovládl celou Čínu, ale hlavně si uvolňuje zdroje a jednotky, které nyní může použít. Jelikož Korea byla ekonomicky zničená, měla být armáda z jižní Číny hlavní silou nové invaze. Japonci zase posilují své opevnění a staví 20 kilometrovou zeď kolem moře v přístavu Hakata. Roku 1281 je Kublaj-chán připraven znovu zaútočit. Dokonce zakládá nové ministerstvo se zaměřením na dobytí Japonska.
Ilustrace obranné zdi Japonců
Ačkoli středověké zdroje nejspíš dost přehánění, jednalo se rozhodně o majestátní armádu. Do boje mělo údajně jít až 140 tisíc mužů rozdělených do dvou flotil. Severní z Korei s 40 tisíci muži z Mongolska a severní Číny na 900 lodích a jižní flotilu s 60 až 100 tisíci muži na 3500 lodích z nově dobytých území jižní Činy. Ne všechno však byly lodě určené pro plavbu po moři a některé lodě se na podobné operace vůbec nehodily.
Druhá bitva o přístav Hakata
Ačkoli došlo k nějakým námořním potyčkám, opět se mělo rozhodnout pozemní bitvou, která se opět vedla o přístav Hakata. Navzdory početní převaze se japonská obrana ukazovala jako účinná a severní mongolská armáda, která se navíc nedokázala zcela vylodit, nebyla schopná překonat japonskou obranu.
Plán druhé bitvy o Hakata podle Youtube kanálu Kings and Generals
Jižní armáda měla v plánu se probojovat k severní, ale rovněž se setkala s neúspěchem. Většina vojáků jižní armády byla z nově dobyté jižní Číny a neměla tolik zkušeností ani motivace k boji. Mongolská armáda trpěla také svým mezinárodním zastoupením a jazykové bariéry a spory mezi mongolskými, čínskými a korejskými vůdci poškodily sílu vedení.
Ilustrace mongolské armády
Bitva se zasekla na jednom bodě. Mongolská armáda nebyla schopna prolomit obranu a ačkoli se Japonci úspěšně bránili, neměli dostatečnou sílu na protiútok. Zajímavostí je, že se Japonci pokusili o útok alespoň formou naloďování na mongolské lodě pomocí menších lodí a vražděním posádky a zapalováním mongolských lodí. Zásadní dopad to však nemělo.
Ilustrace potápějících se lodí
Mongolská armáda na tom nebyla dobře, morálka padala a začaly docházet zásoby. Rozhodující slovo však měla opět matka příroda. Obrovská bouře zničila více než polovinu jižní flotily a kolem třetiny severní flotily. Zbytek flotily, co přežil, se stáhl zpátky a Japonci byli schopni pobít zbývající jednotky na svém území.
Následky invaze
Mongolská říše utrpěla obrovské finanční i lidské ztráty. Kublaj-chán byl nucen vypořádávat se s finanční krizí a najal si finanční poradce, kteří však prosluli korupcí a špatnými rozhodnutími. Kublaj-chán údajně začal trpět depresemi a v zoufalství chtěl nařídit další invazi do Japonska, na kterou však již neměl dostatek zdrojů. Pokusil se dobýt Vietnam, Barmu a Jávu, vše však skončilo fiaskem. Zejména kvůli podnebí jižní Asie, kvůli kterému byla mongolská jízda v podstatě nepoužitelná.
Mongolská říše se začala rozpadat a po Kublaj-chánově smrti v roce 1294 je rozdělena na několik na sobě v podstatě nezávislých říší, které však v následujícím století zaniknou.
Kamikaze se stalo označením pro japonské sebevražedné útoky za druhé světové války
Japonsku se zvedla národní hrdost a odražení invaze mělo velký kulturní dopad. Nové vojenské zkušenosti daly vzniku slavnému meči katana. Bouře, které zničily mongolskou flotilu, nazývají Japonci jako kamikaze (božský vítr). Za druhé světové války jsou kamikaze označování nechvalně proslulé sebevražedné nálety.
V čem se hra mýlila?
Ghost of Tsushima se odehrává v době první invaze, kdy statečný samuraj Jin Sakai bojuje proti obří mongolské armádě. Od historie se to liší v první řadě tím, že hlavní postavy, Jin Sakai a jeho strýc Lord Shimura, nikdy neexistovaly. Samurajský klan Sakai sice existoval, ale až ve 14. století a nikdy ho nevedl muž jménem Jin. Klan Shimura je vymyšlený, ačkoli Shimura je celkem běžné příjmení v Japonsku.
Nejedná se o historicky přesnou hru, ale koupí litovat nebudete
Vymyšlený je dokonce Čingischánův vnuk Khotun Khan a invazi vedl sám Kublaj-chán. Samurajové na Tsushimě pak byli vedení Sukekuni Sō, který měl pod sebou kolem 80 samurajů a zemřel v boji.
V poslední řadě samurajové v 13. století rozhodně nebyli ti obrnění vojáci s katanou. Byli spíše učeni střelbě z luku (a aby to uměli i na koni) a ztvárnění ve hře odpovídá spíše 16. až 18. století. Navzdory nesrovnalostem se ale jedná o výtečnou hru, která příjemně prezentuje japonskou kulturu a historii a především láká nádhernou stylizací, kterou chválí i samotné Japonsko. Již brzy pro vás přichystáme také galerijní speciál, ve kterém se budete moci vizuálním pojetím hry osobně pokochat.
