Sice se může zdát, že téma násilných her mohou řešit jen bulvární plátky a konzervativní rádoby vzdělanci, ale po tom, co se stalo v Německu (onen masakr ve školách) si tento problém vzali na paškál i redakce poměrně liberálních novin a celým Německem se řítí vlna protestů proti videohrám. Jedno zamyšlení na toto téma jsme již měli v ranní diskuzi, ale toto téma si vybral i N.Marko a myslím si, že by nebylo od věci postavit se na stranu hráčů a jak to je níže napsáno pokusit se ukázat i jinou stranu problému a poukázat, že existují prostředky, které pomáhají rodičům v nákupu videoher.
Datum registrace: 28.6. 2006 20:00
Počet příspěvků: 4 145
Podpis:
Ta neurotická snaha být normální nás přivádí k šílenství. -Solomon Short
To že jsi paranoidní neznamená, že nemáš pravdu.
Jsem pro aby se udržovaly nebezpečné zbraně mimo dosah bláznů. Můžeme začít třeba s psacími stroji. -Solomom Short
Historie nás učí, že lidé a národy se chovají rozumně, až když vyčerpají všechny ostatní možnosti.
Okolo tragédie v Německu se toho napsalo hodně. Sedmnáctiletý mladík vzal svému otci zbraň a postřílel patnáct lidí, načež se zabil. Jeho motivace zůstane tudíž nevyjasněná. Přesto se okamžitě objevila spousta fundovaných názorů, ať už od psychologů, tak i od prostého lidu na důvod jeho činů. Když se zjistilo, že krátkou dobu před oním činem hrál hru Far Cry 2, mělo mnoho lidí jasno - můžou za to násilné hry! Jeden řetězec dokonce zašel tak daleko, že zrušil jakékoliv prodeje násilných her a filmů (ostatně proti tomu nemůžu nic namítat, protože to je jejich obchod a není zákonné cesty, která by je nutila něco takového prodávat).
Co se mě týče, udivuje mě, že nikdo nesvaloval vinu na rodiče, učitele a sociální pracovníky, tady je totiž jasná posloupnost odpovědnosti za hříchy onoho mladíka.. Zaprvé rodiče: Kdo jiný než oni je odpovědný do věku osmnácti let za jeho chování? Stát? Výrobci videoher? Kdepak, pouze a jenom rodiče. Jeho otec sbíral zbraně a podle některých zpráv svého syna v tomto směru povzbuzoval, mít je dobře zabezpečené, nemusela by se tragédie vůbec stát.
Zadruhé učitelé: Jsou to dospělé osoby s vyšším vzděláním v práci s dětmi a mladistvími, navíc byli s oním mladíkem v denním kontaktu, proto si měli všimnout jistých výkyvů v jeho chování a upozornit rodiče (kteří selhali už předtím) nebo sociální pracovníky.
Zatřetí sociální pracovníci: Pokud nebyli upozorněni, jsou z obliga, ale jestli ano, pak mají v ruce pěkně horký brambor, protože právě oni jsou školeni na rozpoznávání příznaků vedoucích k takovýmto katastrofám.
Hra Far Cry 2 je podle PEGI (taková ta organizace udávající, od kterého věku je hra vhodná) doporučená od šestnáctého roku, sám jsem ji hrál a musím říct, že zase až tak brutální není (nebo mi ještě neruplo v hlavě a nevyvraždil jsem kolegy v práci), takže rating celkem souhlasí. Přesto se ozývá spousta názorů o absolutním zákazu her na území Německa a na celém světě ideálně. Je to svého způsobu velmi pokrytecké. Prokazatelných násilných činů zaviněných hrami je tak malé procento, že se blíží spíše nule - a to celosvětově. Když jsem byl malý chlapec, hráli jsme si s partou v blízkém lesíku na četníky a zloděje. Se svým plechovým samopalem jsem tehdy zastřelil tolik lidí, že by ze mě Wehrmacht měl opravdu radost. Dnes je jeden z členů té party stíhán za drobné krádeže a dluhy přes milion, jiný zase úspěšně pokračuje v kariéře narkomana. Nejsem si však vědom o jediné iniciativě ohledně snahy zakázat zákonem dětem hrát si podobné hry. Jiný příklad: Na svazích hor se po střetech dvou lyžařů každý rok zabije více lidí než u her za celé období jejich existence. A vida, zimní sporty jsou vesele provozovány dál.
Hraní her není o nic nebezpečnější než jiné činnosti. Když má někdo sklon k maniakálnímu chování tak si prostě nějaký spouštěč najde a je jedno co to může být. Já osobně propadám záchvatům zuřivosti v práci, když si mašina postaví hlavu a, začne střečkovat, takže je pro mě celkem úleva přijít domů a „zmasit“ pár Helganů, nebo to pěkně natřít někomu v Tekkenu, pro mě to je ventil. Hry to mají těžké v tom, že jsou prostě nové a starší generace se s nimi ještě nestačila sžít, což pokud se nestane nic hrozného jednou přijde. Takže klid a hlavně zachovat klidnou hlavu.
