Hráli jsme Diablo IV. S návratem do temnoty se Blizzardu blýská na lepší časy

O víkendu jsem měl možnost vyzkoušet si uzavřenou betu Diabla IV. Jak se líbila? Máme se na co těšit?

Blizzardu se poslední dobou příliš nedaří. Mobilní Diablo Immortal bylo přijato hráčskou komunitou slušně řečeno rozporuplně. Navíc se ve studiu, které bylo kdysi synonymem úspěchu, řeší i soudní spory s nespokojenými zaměstnanci. Pořádný hit by potřeboval jako sůl. A po víkendu stráveném v drsném světě Sanctuary se zdá, že se takový potenciální hit blíží.

Spuštění bety se neobešlo bez menších zádrhelů. Začalo o něco později a nevyhnul jsem se ani problémům s připojením k serverům. Nešlo ale o nic zásadního. Po necelé půlhodince od oficiálního startu jsem se již mohl pustit do hraní. Z pěti hratelných postav byly přístupné jen tři - barbar, kouzelník a zabiják. Zbylé dvě, druid a nekromancer, budou dostupné až v otevřené betě od 24. do 26. března.

Já si zvolil zabijáka, který se specializuje jak na útoky z dálky, tak na zákeřný boj s dvěma zbraněmi najednou. Při tvorbě postavy si můžete vybrat z široké škály možností, co se vzhledu a pohlaví týče. Statistiky nebo historické pozadí vašeho hrdiny je pevně dané, jak je tomu u této série zvykem. Dále si nastavíte úroveň obtížnosti. Já osobně si zvolil tu těžší, nejsem přeci žádný začátečník.

Snímek obrazovky (266).pngSnímek obrazovky (277).pngSnímek obrazovky (282).png

Co na první pohled překvapí, je temná a dost deprimující atmosféra. Obavy, že by Diablo IV sázelo spíše na barevnější prostředí jako trojka, mohu s klidem rozptýlit. Opak je pravdou, protože dle mého skromného názoru to vypadá na nejtemnější díl celé série.

Hlavní náplň hry se nijak výrazně od svých předchůdců nezměnila. Jde samozřejmě o kosení a mlácení hord démonických stvoření všech možných velikostí a tvarů. K tomu slouží nesčetné množství zbraní, kouzel a schopností, které postupně objevujete a odemykáte.

Vaše statistiky a vlastnosti jako síla, obratnost a inteligence jsou automaticky posilovány při dosažení nové úrovně. Rozdělit tak můžete jen bodíky v oblasti nových schopností a kouzel. Zde postupně odemykáte jak aktivní nové druhy útoků, tak i pasivní dovednosti. Možností je zde opravdu velká spousta a bodíků je málo. Každý udělený bod je tedy nutné dobře zvážit.

Snímek obrazovky (272).png

Důležitý je samozřejmě i loot. Na své cestě získáváte nepřeberné množství vybavení. Klasicky zde máme věci obyčejné, magické, unikátní a speciální. Povzbuzující je, že i k  mocným a vzácným kusům se dostanete poměrně záhy. Tvůrci si to nejlepší neschovávají do pozdějších fází hry. Na druhou stranu ale nelze říct, že z každé druhé příšery vypadne nový unikátní meč či část zbroje. Dle mého tvůrci v tomto směru loot dobře vybalancovali. Touha po nových věcech vás tak žene kupředu, ale zároveň nemáte pocit, že vše dostanete takřka zadarmo a bez námahy.

Popravdě, nějaké ty změny Diablo potřebovalo jako sůl. Osobně mám sérii moc rád. V prvním a druhém díle jsem strávil stovky hodin. Třetí díl mě bavil též, ale po jeho dohrání jsem se jen těžko nutil do dalšího hraní. U čtvrtého dílu ale nedostatek motivace zatím nehrozí. Zdejší svět je živoucí, rozlehlý, zaplněný postavami, nepřáteli a zajímavými lokacemi. O herní náplň zde není nouze. Můžete jít klasicky po hlavní dějové linii a zabavíte se u toho dosyta. Hra ale nabízí i nepřeberné množství vedlejších úkolů.

Snímek obrazovky (279).pngSnímek obrazovky (260).pngSnímek obrazovky (261).png

To ale stále není vše. Potulováním se po zdejších úrovních narážíte na různé události a výzvy náhodně roztroušené po mapě. Jednou tak potkáte karavanu, která je pod útokem pekelníků. Jinde zase překazíte jakýsi satanistický obřad nebo čelíte několika vlnám stále silnějších nepřátel. Nechybí ani množství různorodých kobek, které stojí za to prozkoumat. Nejen, že se zde nachází cennosti, také tím plníte výzvy, za což jste odměněni dalšími výhodami, získáváte renomé, upgrady pro vaše vybavení apod. Rozhodně tak nejde jen o chození sem tam a bezhlavé pobíjení monster. Tady se díky pestrosti nabízených aktivit nudit nestihnete. A to ani nemluvím o multiplayeru, který byl vždy nedílnou součástí znovuhratelnosti celé série.

 

„Hra je vyloženě prošpikována množstvím filmečků a ingame animací.“

 

Co mě překvapilo asi nejvíce, byl důraz na příběh. Ten zde není jen do počtu, ale je důležitou součástí hry. Děj nebyl nikdy u Diabla moc důležitý a často sloužil jen jako výplň mezi nekonečnými bitvami proti démonům. Zde to ale neplatí. Hra je vyloženě prošpikována množstvím filmečků a ingame animací. Nechybí ani různé zvraty, zrady či spojenectví. Je vidět, že na samotném scénáři si tvůrci dali dost záležet. Příběh mě bavil, chtěl jsem se dozvědět více, a to jsem si prošel jen část prvního z pěti aktů. Nečekal jsem ani morální nejednoznačnost toho, co se na obrazovce děje. Již nejde o černobílý souboj dobra (nebe a andělé) proti zlu (peklo a démoni). Každá frakce, každý zdejší hrdina i antihrdina, všichni mají nějakou svou skrytou agendu, své pozadí, své důvody k tomu, proč dělají to, co dělají a je tak těžké někoho šmahem odsoudit jakožto ničemu.

Souboje příliš zásadních změn nedoznaly. Obyčejné údery kombinujete s nejrůznějšími schopnostmi. Přibyl jen úskok, který přidává bojům i nový lehce taktický prvek. Bitky díky němu nejsou tak statické, jako bývaly. Je v nich víc akce, více dynamiky. Již nestačí mydlit příšery hlava nehlava a občas si popoběhnout mimo bojiště a doplnit léčivé lektvary, životy, případně manu. Větší soupeři hrozí i brutálními údery, které vás mohou složit, omráčit, a navíc ukousnou i pořádnou část vašeho zdraví. Před takovými ataky je radno právě uskakovat. To platí i pro různé vybuchující nepřátele či plošná kouzla.

Snímek obrazovky (288).png

Výjimkou není ani to, že se na vás sesype horda příšer najednou. Souboje pak jsou větší výzvou, zvláště na vyšší obtížnost. Musím přiznat, že jsem umíral častěji než v předchozích dílech. Na změny je potřeba si chvilku zvykat. Novinkou je i systém léčení. Lektvary doplňující zdraví můžete zpočátku nést pouze 4. Pokud nějaké vypotřebujete, nové získáte zabíjením nepřátel. U některých delších duelů s bossy je to ale stále dost omezené množství. Navíc z takových bojů mnohdy nelze utéct, takže zbývají jen dvě možnosti, vítězství nebo potupná smrt.

O výtvarném zpracování již něco padlo na začátku. Ale rád bych se u tohoto tématu ještě pozastavil, protože nezaměnitelná atmosféra zdejšího světa hodně přispívá k atraktivitě Diabla. Ve čtvrtém díle tvůrci opět posouvají meze. Lokace jsou temné, děsivé a působivé. Zdejší vesničky jsou plné bláta, polorozpadlých obydlí, žebráků a dalších trhanů. Jakožto kontrast pak působí honosné kostely a chrámy zasvěcené zdejším bohům. I kobky jsou správně různorodé, na cestách navštívíte stará sklepení, zdánlivě opuštěné jeskyně, hrady či pozapomenuté doly. Variací je zde nesčetně a všechny jsou propracované do nejmenšího detailu. Objevování nových a nových zákoutí i proto baví.

Snímek obrazovky (284).pngSnímek obrazovky (283).pngSnímek obrazovky (275).png

Výše řečené je doplněno velmi pěkným grafickým zpracováním. To nezaostává za konkurencí a nabízí nefalšovanou pastvu pro oči. Pozadu není ani hudební doprovod, který veterány ze zdejšího světa často potěší nostalgickými a chytlavými melodiemi připomínající díly minulé.

 

„Novinek Diablo IV nabízí celou řadu, ale jde spíše o vylepšení menší a dobře promyšlená, žádnou revoluci nečekejte.“

 

Jasně, stále šlo o verzi, která není dokonalá. Občas jsem se někde zasekl o neviditelnou bariéru. Nevyhnuly se mi ani propady ve snímkování. Trochu zvláštně působí i místní fauna. V mnoha lokacích zde pobíhají srnky či jeleni a další zvěř, a to přímo mezi skupinkami hrdlořezů a démonů. Což nepůsobí moc autenticky. Výhrady bych měl i k respawnu nepřátel. Občas je příliš rychlý a nejednou jsem byl svědkem toho, že se nepřátelé zhmotnili na mé obrazovce přímo ze vzduchu. Systém lektvarů by možná také zasluhoval nějakou tu změnu.

Snímek obrazovky (250).png

Sečteno a podtrženo, vypadá to, že až se 6. 6. 2023 brány pekelné otevřou dokořán, tak to bude ve velkém stylu. Novinek Diablo IV nabízí celou řadu, ale jde spíše o vylepšení menší a dobře promyšlená, žádnou revoluci nečekejte. Což je jen a jen dobře. Nezaměnitelného výtvarného stylu, temnoty, potoků krve a skřeků zmírajících bestií se i zde dočkáme měrou vrchovatou. No považte, co víc si přát?

Diskuze (7) Další článek: Projděte si Titanic v úžasné grafice. Nejslavnější loď historie můžete prozkoumat v bezplatném demu

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , ,