Elden Ring je bezesporu jedna z nejočekávanějších her současnosti a já jsem měl možnost se na ni podívat pár měsíců před vydáním. Jak se FromSoftware podařilo převést jejich charakteristickou hratelnost do otevřeného světa?
Sám nejsem velkým fanouškem her studia FromSoftware. Mé srdce v žánru hardcore RPG tíhne spíše k Nioh a když nepočítám Bloodborne, s Dark Souls jsem přišel do styku jen letmo. Šanci vyzkoušet si Elden Ring před vydáním jsem si ale ujít nenechal, protože myšlenka, se kterou tady vývojáři přicházejí, se mi velmi zamlouvá. V rámci uzavřeného network testu byla přístupná pouze úvodní oblast Limgrave, ale už to stačilo k tomu, abych si udělal představu o tom, jak bude zdejší otevřený svět vypadat.
Svět Elden Ringu bude bezesporu jednou z věcí, které se budou řešit nejvíce. Nedlouho po úvodu hry se přede mnou otevřeli pláně, po kterých si to vykračovalo dost nepřátel na to, abych řádně otestoval schopnosti svého Enchanted Knighta. V testu bylo na výběr z pěti předpřipravených postav, ale v plné hře samozřejmě bude při tvorbě postavy, které nikdo neřekne jinak než “Poskvrněný”, daleko více možností. Můj rytíř tedy měl kromě kopí také v rukávu pár magických triků.
Po těch pár hodinách hraní, které jsem u Elden Ringu strávil, můžu s klidem říct, že fanoušci ostatních her od FromSoftware se nemají čeho bát a budou se tady okamžitě cítit jako doma. Hratelnost v zásadě funguje stejně jako v Dark Souls nebo Bloodborne. Pár rozdílů by se ale přeci jen našlo. Elden Ring si vypůjčil plížení ze Sekira a k tomu přidává i možnost skákání, která průzkum světa značně ulehčuje a své využití poskakování najde i v boji. Když třeba nějaký obr švihne plnou silou do země, nemusíte spoléhat na perfektně načasovaný kotoul. Stačí zkrátka vyskočit.
Základy Elden Ringu jsou stejné i v ohledu vývoje postavy. Místo duší tady sbíráte runy, ale jejich funkce je naprosto stejná. Získáváte je za zabíjení nepřátel a pokud v boji padnete, musíte si pro ně na místo svého úmrtí zase dojít. Jestli ale umřete znovu během jejich získávání, jsou ztraceny navždy. Využijete je hlavně na levelování, ale jsou potřeba i k vylepšení výbavy nebo nakupování u obchodníků.
Průzkum ponurého Mezizemí
Teď už ale hurá do světa, což je za mě největší pozitivum Elden Ringu. Příjemně mě překvapilo nejen to, že z něj sálá ponurá atmosféra, ale také to, že je dost živý. Tomu přispívá i střídání dne a noci a dynamické počasí. Téměř na každém kroku narazíte na nějakou zajímavost a když už je zrovna klid, tak na obzoru se vždy najde nějaká zřícenina nebo pevnost, která jistě skrývá nějaký šťavnatý loot. Průzkum je v Elden Ringu stěžejní věcí a vývojáři ho alespoň v úvodu hry zvládají na jedničku.
Každou chvíli se budete zastavovat nejen kvůli boji s nepřítelem, ale také kvůli sběru surovin. Svět je posetý nejrůznějšími ingrediencemi a předměty, které můžete využít v craftingu. Snadno si tak vytvoříte předměty, které vám dají bonusové statistiky nebo pomohou v boji. Takto si můžete vyrobit třeba i šípy, což jistě potěší všechny vášnivé lukostřelce. Mě ale více zaujal crafting nového druhu elixíru. Kromě těch klasických, které předávají životy a manu, si můžete ještě namíchat z nalezených itemů jeden vlastní. Jeho efekt se může značně lišit dle použitých ingrediencí. Kromě léčení a navýšení staminy jsem také narazil na jednu, díky které měl elixír po vypití explodovat. To jsem ale raději nezkoušel, protože i bez toho jsem umíral více než dost.
Vůbec mi během hraní nepřišlo, že by mě vývojáři vedli za ruku. Pokud budete chtít co nejrychleji postupovat v příběhu, můžete následovat zlatavé paprsky ze Site of Grace, což je zdejší variace na ohniště z Dark Souls nebo lucerny z Bloodborne. Ty vás navedou správným směrem. Ochudíte se tak ale o spoustu zábavy a skrytých tajemství. Prostředí Elden Ringu je propletené jeskyněmi a podzemními chodbami, ve kterých vás častokrát čekají nepovinní bossové.
„Žádných 50 otazníčků jako v typické ubisoftí hře. Tady se zkrátka bez objevování na vlastní pěst neobejdete a mapa tak jen pomáhá s orientací.“
Žádných 50 otazníčků jako v typické ubisoftí hře. Tady se zkrátka bez objevování na vlastní pěst neobejdete a mapa tak jen pomáhá s orientací.Všímal jsem si, že někteří z fanoušků měli obavy kvůli tomu, že by mapa mohla požitek z objevování kazit. Přeci jen je to poprvé ve hře od FromSoftware, co mapu budete mít k dispozici. Ta je ale ze začátku úplně slepá. Žádných 50 otazníčků jako v typické ubisoftí hře. Tady se zkrátka bez objevování na vlastní pěst neobejdete a mapa tak jen pomáhá s orientací. Můžete si na ni maximálně označovat lokace a přesouvat se k Site of Grace. V Elden Ringu už neplatí, že na použití fast travelu musíte usednout k ohýnku. Můžete ho použít odkudkoliv kromě dungeonů a dalších specifických oblastí.
K ohni nemusíte sedat ani kvůli doplnění elixírů. Pokud se vám podaří vybít skupinu nepřátel, tak se vám doplní určité množství, ale nemůžete jich nashromáždit víc, než je vaše aktuální maximum. Začínáte na 4 elixírech a jednom vlastnoručně namíchaném. Toto množství se postupem hrou bude navyšovat, ale nikdy ho nemůžete přesáhnout. Vzhledem k tomu, že touláním po světě strávíte dlouhé chvíle, se mi tato mechanika dost zamlouvá.
Jelikož má být zdejší svět velký, tak mi k duhu přišel i Torrent, což je stvoření, které vypadá jako kombinace krávy a koně. Tento statný oř si vás sám vybral a slouží velmi dobře. Jen to chce trochu cviku, než se na něm naučíte bojovat. Průzkum z jeho hřbetu je pohodlný nejen díky jeho rychlosti a možnosti sbírat předměty za běhu, ale také zvládá dvojitý skok, díky kterému se dostanete na jinak nedostupná místa. Ale dávejte si pozor na velké výšky. I když to z původní ukázky mohlo vypadat tak, že jak Torrent, tak vaše postava přežije jakýkoliv pád, je to trochu jinak. Oproti předchozím hrám si sice můžete dovolit spadnout z větší výšky, ale když skočíte do propasti, nečeká vás na jejím dně nic jiného než smrt.
Fanoušci Souls her se tedy budou cítit jako doma. Pro některé hráče to ale nemusí být úplně pozitivum. Pokud se vám třeba líbil rychlejší styl ze Sekira, tak v tomhle je Elden Ring trochu krokem zpět. FromSoftware očividně místo revoluce tentokrát vsadil na pozvolnou evoluci, ve které k již ověřeným mechanikám přidal pár novinek. Za mě můžu říct, že bych vůbec neměl problém s tím, kdyby se Elden Ring jmenoval Dark Souls 4. Podobá se totiž nejen hratelností, ale i estetikou. Design světa je naprosto parádní, a to se týká i samotných nepřátel v popředí s bossy. Některé z druhů sice můžete znát už z dřívějška, ale je vidět, že FromSoftwaru stále nedošly nápady. Kromě nepovinných bossů se mi do cesty v network testu postavil pouze jeden hlavní boss střežící cestu do stormveilského hradu, který můžete znát z promo materiálů hry. Na něj už jsem potřeboval trochu víc pokusů a doufám, že stejně dobře zpracovaní budou i další bossové, stejně jako doprovodná orchestrální hudba, která hrála během našeho litého souboje.
Nextgen se nekoná, ale problém to není
Vedle otevřeného světa se v souvislosti s Elden Ringem bude bezesporu hodně mluvit o další věci a tou je grafika. Tady zkrátka nextgen neočekávejte. Není se ani čemu divit. Elden Ring musí běžet i na staré generaci konzolí a vývojáři si nemohou dovolit, aby mezi jednotlivými verzemi byl propastný rozdíl. To, že se vývojáři drželi zpátky, mi přišlo hlavně při pohledu na vegetaci. Hrál jsem na PlayStationu 5 a tráva se stromy ani tady nevypadají při bližším pohledu nijak zázračně. Tráva navíc doskakuje docela blízko u postavy. I přes slabší grafiku se ale Elden Ring nemá za co stydět. Panoramata zdejšího světa vypadají nádherně a co ztrácí na detailním prostředí, dohání výborným designem.
Jinak jsem po technické stránce narazil jen na jeden problém. Tím byly občasné propady FPS, ale věřím, že to se ještě do vydání zvládne poladit. Byl jsem také dost šikovný na to, abych test trochu rozbil. Propadnutím pod textury a následným načtením hry jsem se dostal za mlhovou barieru, skrz kterou nemělo být možné projít. Ocitl jsem se tak v rozpracované oblasti, kde bylo několik neotexturovaných objektů a jedno NPC se zástupným textem místo dialogu. Moje putování v zakázané krajině ale netrvalo dlouho. Po otevření dveří, za kterými jsem očekával další dungeon, jsem okamžitě spadl do prázdnoty, protože za dveřmi zkrátka nic nebylo.
„Elden Ring nebude žádnou revolucí, ale postupnými evolučními kroky FromSoftware tvoří další výborné RPG.“
Závěrem si dáme menší shrnutí. Elden Ring nebude žádnou revolucí, ale postupnými evolučními kroky FromSoftware tvoří další výborné RPG, které zaujme fanoušky jejich předchozích her. Pokud ale očekáváte něco svěžího nebo odlišnějšího od jejich zaběhlé formule, což bylo například Sekiro, tak potom držte svoje očekávání na uzdě. Nové mechaniky jsou do Elden Ringu zapracované výborně a jsem velmi zvědavý, jestli na tom stejně dobře bude i zbytek hry. To se ale dozvíme až 25. února příštího roku, kdy Elden Ring vychází na PC, PS4, PS5, Xbox One a Xbox Series S|X.
