Hráli jsme OlliOlli World. Překvapivě komplexní skejťácká arkáda

Série OlliOlli začala už v roce 2014, tehdy ještě na kapesní konzoli PlayStation Vita. Od té doby se první díl i jeho pokračování dostalo snad na všechny větší platformy. Nyní se ji její autoři pokouší posunout o pořádný kus dál. OlliOlli World sice vychází až příští měsíc, ale už teď jsem měl možnost si vyzkoušet značnou část hry a mohu se s vámi podělit o to, co jsem viděl v prvních třech herních zónách.

Největší změnu oproti předchůdcům poznáte na první pohled. Grafika se od pixelartu přesunula k více detailnímu stylu, i když je stále velmi jednoduchý. K celkovému nádechu OlliOlli World se ale bez problému hodí, takže jsem s ním neměl jediný problém. Design levelů i postav se povedl na výbornou. Celkově jsem si připadal, jako bych se dostal do naprosto klidného světa, kde opravdu každého táhne kupředu zlepšování se v jízdě na skejtu. Tomuto dojmu navíc hodně pomohla i vybraná hudba. Pokud vám něco říkají žánru jako lo-fi nebo chillhop, určitě vám sedne stejně dobře jako mně. Skladby si můžete sami přepínat, takže pokud si najdete jednu oblíbenou, nemusíte čekat, až na ni přijde řada.

OlliOlli World vlastně zase není o ničem jiném než o jízdě na skejtu. Na konec každého z levelů se dostanete poměrně jednoduše, ale stále jsem měl nutkání k tomu, abych svou jízdu zlepšil. Hratelnost má několik základních prvků, kterými vás zdejší postavy provedou v úvodním světě. Bez rychlosti se neobejdete. Jakmile přijdete o setrvačnost, nemusíte doskočit k další plošině a čeká vás návrat k záchytnému bodu nebo restart celého levelu.

I když se to na první pohled nemusí zdát, OlliOlli World je docela komplexní záležitost. Z počátku vám hra ukáže pouze základní triky a skákání, ale když nahlédnete do zdejšího souhrnu všech vychytávek, které vaše postavička dokáže, tak celé to koordinovat není úplně jednoduché. Vývojáři se nijak netají tím, že tuto hru dělali pro hraní na ovladači. I když vychází i na PC, tak s klávesnicí a myší nepochodíte. Bez ovladače se nedostanete ani do základního menu. To mi ale vůbec nevadilo a dává mi i smysl, proč je nutné mít ovladač. Triky z velké části totiž provádíte skrz analogové páčky a přenést všechna ta komba na klávesnici nebo myš by nebylo stoprocentně proveditelné.

Z počátku vás kromě odrážení a nabírání rychlosti hra naučí jen základní triky a grind. Nedává mi ale moc smysl, že tak zásadní věci jako otáčení se ve vzduchu nebo perfektní dopad na zem vám ukáže až v dalších světech. Dalo by se říct, že do půlky hry vlastně nevíte, co všechno vaše postava dokáže. Sice to všechno umí už od začátku, ale nepřijdete na to jinak než náhodným mačkáním tlačítek.

Na jednu stranu mi přijde zvláštní, že se některé věci učí tak pozdě. Na druhou stranu to ale dává další důvod k tomu, aby se hráč vrátil, k již splněným levelům. S novými triky totiž můžete svoje nejvyšší skóre navýšit klidně několikanásobně. Nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout je v celém levelu ani na chvíli vypadnou z kombat. Pak se vaše skóre vyšplhá i k milionům. Musíte ale vše provést perfektně. Stačí jeden předčasný skok nebo ztráta rychlosti a s body se můžete rozloučit.

Má smysl dělat co nejlepší triky a komba, protože za všechno sbíráte body a podle toho se umisťujete v celosvětovém žebříčku, a navíc můžete získat i různé odměny za splněné výzvy. V každém levelu na vás čekají trochu jiné úkoly a pokud je zvládnete, dostanete nějaký nový kousek do svého šatníku nebo fešnou úpravu svého skateboardu. Je docela znát, že si autoři dali záležet na tom, aby si každý hráči mohl zajezdit ve svém stylu. Oblečení pro vaši postavu je ve hře hromada a kdykoliv mezi závody si ho můžete měnit. Abyste dali dohromady kompletní sbírku, tak ale budete muset splnit i náročnější výzvy spojené i se sezónními ligami, kde s ostatními hráči soupeříte o nejlepší umístění podle bodů.

Možností úpravy postavy a skejtu je požehnaně

OlliOlli World má také příběh, ve kterém jste postaveni do role kandidáta na skejťáckého kouzelníka. Váš předchůdce hledá svého následovníka a vy musíte přesvědčit jeho i zdejší božstva, že na to máte.  A jak jinak to dokázat, než že perfektně zvládnete projít všechny části světa. Jak jsem již říkal, mohu mluvit pouze o prvních třech. Každá z nich je situovaná do jiného stylu. Z pouště a pláží se dostanete až ke strašidelnému lesu plnému duchů. Občas v nich můžete narazit i na odlišné levely, kde nejde jen o to doskákání do cíle. V jednom takovém se třeba předháníte s medvědem, kterého unáší vodní proud zdejší řeky. Postupně s každou novou oblastí se náročnost levelů zvyšuje a v těch pozdějších si už s prostým skákáním nevystačíte. Na některých tratích vám v cestě budou stát velké krystaly, k jejich rozbití na ně musíte skočit s chyceným skejtem. Pokud to neuděláte, tak se o ně rozplácnete jako moucha o sklo.

Vedle výběru levelů a možnost upravovat svoji postavičku v hlavním menu najdete také položku Masteries. To jsou další výzvy, které se vždy vážou ke každé části světa zvlášť. Jsou to záležitosti na delší dobu, takže určitě neočekávejte, že některou z nich splníte během procházení jediného levelu. Je jasně znát, že OlliOlli World chce udržet hráče všemožnými způsoby, ať už to jsou výzvy, překonávání ostatních nebo rozmanité levely. V tomhle případě mi vůbec nevadilo procházet některé levely vícekrát. Nejen proto, že jsem mohl navýšit svoje skóre, ale spousta levelů má vícero cest, kterými je můžete projet. Když už vás ale omrzí předpřipravené levely, tak si můžete vygenerovat další. Vývojáři vám v módu Gnarvana Portal poskládají další řadu levelů. Ty můžete následně i sdílet s ostatními hráči. Každý z nich má vlastní kód, podobně jako to funguje například s levely v Mario Makeru.

Po technické stránce to zvládli tvůrci na výbornou. I na mém stroji, který se herním opravdu nazvat nedá, běžel OlliOlli World naprosto bez problému. Jistě tomu do určité míry pomáhá i jednoduchá stylizace a celkově zpracování nenáročné na výkon, ale nijak to nevypadá, že by kvůli tomu vývojáři sahali k nějakým kompromisům. Na jeden problém jsem během hraní ale přeci jen narazil. V jednom z lesních levelů mi v jedné části pokaždé zbělala obrazovka a nemohl jsem pokračovat dál. Nepomohl ani restart levelu. Situaci jsem vyřešil tak, že když už jsem se konečně zase dostal k jízdě, tak v místě, kde jsem měl problém, stačilo negrindovat a klasicky přeskočit na další plošinu. Je to ale ojedinělá událost. V dalších desítkách levelů jsem na nic podobného nenarazil.

Jako odpočinková záležitost OlliOlli World po svém vydání určitě obstojí bez problému a uspokojí i hráče, kteří mají rádi výzvu a budou se účastnit zdejších lig a pokořovat rekordy v celosvětových žebříčcích. Jednoduché to ale zprvu nebude, protože hratelnost je se všemi jejími prvky dost komplexní a koordinovat prsty na ovladači dá při některých tricích zabrat. Za sebe musím říct, že mi OlliOlli World přijde vhodnější jako hra na Switch, než abych si s ní sedl k velké televizi nebo monitoru, ale to už je otázka osobní preference. Vzhledem ke stylu zpracování nevidím důvod, proč by neměl běžet dobře i na ostatních platformách. To ostatně budete moci vyzkoušet sami až OlliOlli World vyjde 8. února na PC, PS4, PS5, Xbox One, Xbox Series S|X a Nintendo Switch.