Hráli jsme sci-fi Disintegration: mechanická řezničina od tvůrců Halo

Při propagování hry se vývojáři pochopitelně pochlubili, že někteří z nich se podíleli na slavném Halo. Hra však nemá ve výsledku s Halo moc společného a jedná se spíše o oddychovou hru.

Jsem obrovský fanoušek Halo, což je jeden z nemalých důvodů, proč Disintegration vzbudilo mou pozornost. Pravdou však zůstává, že marketing je prostě obor podlý a svým způsobem i falešný. Propagujete krávy, ale prodáváte husy. Ve výsledku se vám ale ta husa může líbit taky.

Disintegration totiž nemá s Halo příliš společného. Místo chůze po zemi létáte na vznášedle, místo boje o samotě ovládáte jednotky a místo vesmírného dobrodružství s mimozemšťany bojujete proti lidem a bývalým lidem na planetě Zemi. O příběhu toho tedy stále příliš nevíme, ale beta, která proběhla minulý týden, nám umožnila vyzkoušet si multiplayer.

Vzhůru na kluzáky

Ve hře jste celou dobu v čemsi, co vývojáři nazvali Gravcycle a v praxi je to jistý kluzák. Ovládání je co nejjednodušší. Můžete létat za pohybu i plachtit na místě. Můžete udělat rychlý skluz. Můžete měnit svou výšku a podlétávat nebo nadlétávat překážky. Ale má to svá dost nepříjemná omezení. Výška, které můžete dosáhnout, je dost omezená. Vlastně jsem měl pocit, že opravdu mohu výš a hra mi to neumožnila.

Disintegration (7).jpgDisintegration (8).jpgDisintegration (9).jpg
Ve hře máte takzvaný Gravcycle. Je to vlastně jednoduchý kluzák přeplněný zbraněmi

Tím máte pocit, že se na mapě celkem zasekáváte. Což jen zhoršuje další omezení – mapy jsou celkem malé. Při střetech se pohybují všichni hráči v blízkých oblastech a celý prvek lítání vlastně nepůsobí až tak využitě. Spíše díky němu uhýbáte, zatímco do hráče střílíte celým arzenálem.

 

Ovládání je co nejjednodušší. Můžete létat za pohybu i plachtit na místě. Můžete udělat rychlý skluz. Můžete měnit svou výšku a podlétávat nebo nadlétávat překážky.

 

Zbraně nejsou nijak zvlášť výjimečné, ale formuje se díky nim jiný herní styl. Vy si vyberete jiný typ kluzáku, který vám dá přístup k rozdílným zbraním, speciálním schopnostem a jednotkám. Tím se určí, zda jste spíš sniper, útočník nebo, což je má nejoblíbenější možnost, šílenec s granáty a obrovskou raketou.

Jednotky herní styl až tak extrémně neovlivňují. Dáváte jim pouze rozkazy, kam mají jít a zda mají použít speciální schopnost (která se celkem dlouho nabíjí). Jednotky nejsou moc chytré ani nějak zvlášť silné, nicméně tvoří stále slušnou střeleckou podporu a zabavují pozornost hráče. Rozhodně je dobré myslet na to, aby po vás nešla armáda vojáků.

Rychlá aréna

Tento jednoduchý styl hraní se pak promítá na celé hře. Souboje jsou rychlé, možná trochu zmatené. Jednotky umírají pořád, hráči ne až tak moc. I když na druhou stranu, stahování se z boje dokáže tým hodně poškodit. Režimy byly k vyzkoušení dva - jeden je o přemístění jader a druhý o obsazování bodů, takže si nemůžete dovolit být od akce moc dlouho.

Disintegration (10).jpgDisintegration (12).jpgDisintegration (13).jpg
Souboje jsou strašně rychlé a sází na jednoduchost

Problém hlavně přichází v tom, že hra se strašně snadno stane nevyrovnanou. Na hodnocení vybalancování jednotek jsem hru dostatečně dlouho nezkoušel, je přeci jen v relativně rané fázi vývoje,ale mám podezření, že v tomto ohledu mají vývojáři opravdu hodně práce před sebou. Hodně bojů se zvrhlo do okamžiku, kdy slabší tým skoro nemohl vyjít ze spawn-pointu. Vývojáři dali z tohoto důvodu na spawn-pointy neporazitelné věže, ale z důvodu malé rozlohy mapy mi přišly spíše nešikovné. Neproniknutelná zeď by mi sedla víc.

 

Problém hlavně přichází v tom, že hra se strašně snadno stane nevyrovnanou. Hodně bojů se zvrhlo do okamžiku, kdy slabší tým skoro nemohl vyjít ze spawn-pointu.

 

S tím také souvisí, že se hra vlastně dost rychle omrzí. Je pravda, že člověk má celkem nutkání zapínat hru znovu a znovu a znovu. Nicméně spolu s tím přijde pocit, že mu hra už nic nového nenabízí. Třeba je to z velké části omezeností bety, nicméně ze hry jsem neměl pocit naplnění. Šlo spíše o ochutnávku.

Halo to vážně není

Od Disintegration jsem příliš velká očekávání neměl. Nezaujala mě příliš myšlenka ani příběh. V každém případě jsem si říkal, že hře od tvůrců Halo musím dát šanci. V Disintegration ale nenajdete tu epičnost a ani se ve mně neprobudila soutěživost. Prostě jsem nějak hrál.

Je to vlastně taková ta typická hra, u které se prostě odreagujete. Nemusíte moc myslet, vše hezky odsýpá. Pokud však nepřinese plná hra něco zajímavějšího, asi na Disintegration rychle zapomeneme.

Váš názor Další článek: The Sims slaví 20. výročí, na Originu je seženete se slevou

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,