Pouze nejodvážnější hrdinové se vydají do oblasti Badlands plné nepřátel a magických podivností. Vývojáři z Tactical Adventures se dost možná ve hře S.T.A.L.E.R. inspirovali a vytvořili RPG založené na detailním mikromanagementu a pravidlech Dungeons and Dragons.
Na samotném začátku videoherního průmyslu stáli mimo jiné studenti technických škol. Ti se snažili najít způsob pro zabití volného času a napadlo je předělat Dungeons and Dragons do počítačové podoby. Desková hra Dungeons and Dragons, která je v Česku známá spíš v podobě Dračího doupěte, si zakládá na výpravách skupiny hrdinů, kdy celý příběh řídí vypravěč. Logicky studenty napadlo vytvořit verzi hry, kdy vypravěče ani další hráče nepotřebujete a počítač tuto část hry vykonává za vás.
V dnešní době je žánr RPG o dlouhé míle dál a počítač dokáže propočítat téměř všechno. Většinou vám hra nabídne předpřipravené hrdiny a centrem celého světa jste vy. Ne všechny RPG hry se řídí mechanikami Dungeons and Dragons a ty, které stále věří na výrazný prvek náhody hodu kostek, na to většinou upozorňují. A ačkoli to dělá více her, asi z v žádné jsem se necítil tolik jako u stolu s kostkami jako právě v Solasta.
Upozorňuji, že se jedná o velmi ranné dojmy z přibližně 10 hodin hraní strávených v předběžné verzi. Hře se budeme věnovat mnohem déle po jejím vydání a detailněji ji popíšeme až v recenzi. Tohle je spíš krátké představení zajímavé hry, na kterou se můžeme těšit.
V zóně plné magie a nebezpečí
Hra vypráví o zvláštním jevu Cataclysm, který zničil dávnou civilizaci a místo ní vytvořil zónu zvanou Badlands. Zde se nachází nejrůznější nebezpečí, od silných nepřátel po magické kuriozity (například obrácená věž ve skále). Jelikož je zóna přeplněná bohatstvím a mocnými artefakty, spojila se východní království se společným cílem Badlands prozkoumat a na tento úkol najímají dobrodruhy.
Ve hře prohledáváte záhadné Badlands, plníte tam úkoly a nacházíte magické artefakty
Ačkoli mi příběh přišel trochu přeplněný fantasy klišé, kdy na mocnou blížící se hrozbu také dojde, velmi mě zaujal přednes. Nutno zdůraznit, že jako hrdina se nevydáte vy, ale celá parta. Ve hře není žádný hlavní hrdina, ale skupina hrdinů. Hra to prezentuje hned zpočátku, kdy můžete pomocí editoru vytvořit každého člena skupiny a v úvodu každý vypráví o tom, jak se k Badlands dostal.
Nutno zdůraznit, že jako hrdina se nevydáte vy, ale celá parta. Ve hře není žádný hlavní hrdina, ale skupina hrdinů.
A to je asi největší rozdíl oproti tomu, jak se prezentují podobné hry jako Baldur’s Gate. Zde nebudujete charakter hrdiny, ale hrdina ho má již zvolený (ať hrou nebo vámi v editoru postav). Při konverzacích nevybíráte, co řekne vaše postava, ale různé odpovědi se liší tím, jaká postava je řekne. Vy tedy vybíráte, kdo bude mluvit.
Hra je graficky slabší, nicméně level design je příjemný
Je to zajímavý pohled na hru, který mi skutečně indikoval pocit, že s někým sedím u stolu a vydáváme se společně na výpravy. Hra bohužel do značné míry ztratila pocit, že ovlivňujete svět kolem vás a takové to "postava s vámi souhlasí nebo nesouhlasí" tu pochopitelně není. Ale je to zajímavý zážitek, který jsem si užíval. Herní postavy vyvolaly pocit, že jsou to silné a samostatně fungující charaktery, ačkoli všeobecně jsou hůř napsané, než třeba v předtím hraném Baldur’s Gate 3.
Detailní nastavení je nutnost
Principy DnD nejsou jen v tom, že házíte kostkami. Důležité je rovněž vše nastavit. Snad v žádném RPG jsem nebyl vystaven tak složitému nastavování a mikromanagementu jako tady. Začátek hry je jak nekonečný manuál s vysvětlivkami ke každé mechanice. U postav nastavíte nejen jejich statistiky a kouzla, ale také specializace, původ a charakterové vlastnosti (jako zapálený, arogantní apod.). Vždy, když narazíte na táborák, tak můžete postavám pozměnit kouzla, jelikož můžete narazit na jiné výzvy.
Příběh není o jednom hrdinovi, ale o celé skupině hrdinů. Skutečně nikdo není ten hlavní.
Zajímavé je, že hra je v tomto velmi komplikovaná. Na takové úrovni, že Solasta nemohu doporučit začátečníkům. Samotný bojový systém je však snadný. Hra je celkem typické taktické RPG s tahovým systémem podobným XCOMu. Hrajete na tahy, každá postava má své body pohybu, které využijete pro pohyb po šachovnicové mapě, a používáte schopnosti jako sekání, magii či pití lahviček.
Úspěch každé vaší akce je podmíněný hodem kostek. V případě Solasta mi to přišlo až otravné a prvek náhody mi přišel silnější než prvek taktizování
Vývojáři zvolili cestu nuceného pořadí. Jakmile začne útok, je rozhodnuto, jaká postava hraje jako první a jaká jako poslední, a to nejen v rámci týmu, ale v rámci všech jednotek v bitvě. Když máte smůlu, hraje pět nepřátel po sobě a z vaší postavy udělají fašírku. Osobně nemám tento styl hraní tolik v oblibě, jelikož to neumožňuje tolik taktizovat v návaznosti akcí všech postav. Musím však uznat, že to přispělo již zmíněné individualitě a z postav máte pocit, že bojují samostatně.
Boj je velmi výrazně založen na prvku náhody
Pokud se poctivě probojujete zmíněným složitým nastavováním, můžete mít pestrý tým, který se chytře doplňuje. Nastavení je možná nejdůležitější pro úspěch. Sice musíte umět správně použít schopnosti vašich postav, ale úspěch každé vaší akce (dokonce i pití lahvičky) je podmíněný hodem kostek. V případě Solasta mi to přišlo až otravné a prvek náhody mi přišel silnější než prvek taktizování. Můj trpasličí válečník snad rozbil zrcadlo, proběhl za černou kočkou a vykročil z postele levou nohou, aby půlka hodů kostkami znamenala vedle! Kam se na to hrabe muška vojáků v XCOM 2.
Bojujte s nepřáteli na každém kroku
Nezáleží pouze, jak bojujete, ale také s kým bojujete. Za 8 hodin hraní jsem sice vystřídal málo nepřátel, ale s jejich pestrostí jsem docela spokojený. Je rozhodně cítit, pokud bojujete s lidmi, pavouky nebo Sarlaky (humanoidní ještěři). Měníte priority podle toho, zda je nepřítel mág, střelec či válečník na blízko.
Průzkum herního světa je radostí a lokace mají své speciality
Hra se snaží působit jako výprava. Nehrajete na jednom kusu světa. Město, kde nakupujete věci, je odděleno od ostatních lokací. Když cestujte, je zdůrazněno, že to chvíli trvá. Ve stylu Kingdom Come vaše postavy jdou po kreslené mapě, cestou nachází různé věci, může je někdo napadnout a v duchu interakce skupinky si spolu mohou také povídat a vy můžete číst detailní zápisky o tom, co se děje.
Hra se snaží působit jako výprava. Nehrajete na jednom kusu světa. Město, kde nakupujete věci, je odděleno od ostatních lokací
Když vás přepadnou, mohou to být banditi, kultisti či nemrtví. Boji se snažím nevyhýbat. Hra je náročná a založena na náhodě, expit se sakra vyplatí! Herní svět díky tomu působí komplexněji, promyšleně a víc reálně. Můžete jít rychle a s vyšším rizikem odhalení nebo pomaleji, kdy navíc víc prozkoumáte okolí. Na cesty se dokonce musíte vybavit jídlem. Menší doplnění je, že když se vás inventář přeplní, hra nabízí možnost nadbytečné věci prostě odhodit a požádat jistou firmu průzkumníků, aby pobrala zbytky (samozřejmě si vezme část provize).
Hra se snaží působit realisticky. Cestování trvá a postavy musí spát a jíst
Hodí se zmínit také logické hádanky. Svět se snaží být hravý a k postupu dál občas musíte rozluštit jednoduchý rébus. Zatím jsem nenarazil na nic složitého. Obvykle šlo jen o to zorientovat se po mapě či odtlačit pár věcí. Tyto malé jednohubky jsou však důležité, aby herní svět nepřestal být zajímavý.
Hurá na dobrodružství
Ve hře existuje hromada dalších mechanik. Můžete vyrábět nové předměty, návody nacházíte všude možně po herním světě. Můžete předávat předměty dalším frakcím výměnou za odměnu a zlepšení reputace. Vedle hlavní příběhové linky jsou tu i vedlejší úkoly. Hra se rozhodně snaží být velkou a promyšlenou. Myslím, že na velmi základní dojmy a představení hry těch 10 hodin stačí, nicméně věřte, že na pořádnou recenzi a hodnocení této hry budou třeba desítky až stovky hodin hraní.
Ranné dojmy jsou spíše kladné, ale uvidíme, s čím vším se vytasí plná verze hry
A já se na ně těším! Ačkoli příběh je trochu stereotypní a moc mě zatím nezaujal, vyprávění mě chytlo a ke své skupince hrdinů jsem si začal budovat vztah. Hra sice nešlape chystanému Baldur’s Gate 3 ani na paty, každopádně má svůj vlastní výjimečný styl a snaží se zaujmout jinak. V tomhle světě může každý dobrodruh ztratit hlavu ani nevíte jak.
Vedle mnoha detailů však musí vývojáři zapracovat také na technické stránce. Sice beru ohledy na to, že se stále jedná o předběžný přístup. Hra však nevypadá nejlépe, obličeje postav jsou vyloženě jednoduché a některé věci (jako možnost vidět obrysy průhledných stěn při průzkumu jeskyně) působí dost nepohodlně. Je stále třeba na hodně věcech zapracovat, rozhodně se však máme na co těšit.
