Hráli jsme The Last of Us: Part II - krvavá odyssea

Bylo to dlouhé čekání, ale my vás chceme uklidnit. Jen si připravte pořádně pevné nervy.

Jedno málokterá hra vzbudila v poslední době takový rozruch, jako právě pokračování thrilleru The Last of Us. Vinou tomu jsou četné úniky, které zaplavily internet a přesvědčily napjatě čekající fanoušky, že vlastně půjde o feministickou lesbickou  transgenderovou pohádku, která nemá nic společného s temným a drsným příběhem o přežívání, jenž nás tak uchvátil v prvním dílu. A většina tomu uvěřila. 

My ale máme hru již za sebou a můžeme jen podotknout, jak jednoduché je vytrhnout četné detaily a informace z kontextu a otočit proti oblíbené sérii celou její komunitu, prakticky bez jakýchkoliv jasných faktů a důkazů. Scénář hry je totiž neuvěřitelně vypiplanou záležitostí bez jakýchkoliv zbytečných okolností, událostí a prvků a dokáže krásně vysvětlit vše, na co se hráči v hloubi duše ptají. Více si ale nechejme do recenze, která dorazí 12. června. V našich dojmech jen ve zkratce popíšeme, co nás v temném příběhu pomsty tak uchvátilo. 

Jako živí

Cesta Ellie za pomstou rozhodně není něco, co by bylo potřeba dlouze rozepisovat. Vše podstatné víme z trailerů a to nejdůležitější jsou tak jednotlivé aspekty hratelnosti, kterou Naughty Dog vypiplal k dokonalosti. Tvrdé embargo nám nedovoluje popisovat před recenzí cokoliv konkrétního, takže se zaměříme na herní úsek, který popsat můžeme. Jedná se o krátkou cestu Ellie do nemocnice v Seattlu, která je protkaná četnými hlídkami WLF vojáků. 

495115ecf9d8b18cc82.36237089-TLOUPII_Preview_Screenshot_07.jpg
Vyvýšená pozice je smrtelně důležitá i tady.

Zde přichází na řadu první viditelná novinka oproti předchůdci. Ačkoliv je svět plný zombií a dalších nepříjemností, právě lidští protivníci na mě udělali největší dojem. Jsou totiž poháněni novou umělou inteligencí, díky které se navzájem znají, komunikují, reagují na vyvíjející se situaci a podněty hráče, bojí se nebo jsou naštvaní. Všechny tyto emoce jsou vyjadřovány špičkovým dabingem a především často nečekanými reakcemi. 

 

Nepřátelé jsou poháněni novou umělou inteligencí, díky které se navzájem znají, komunikují, reagují na vyvíjející se situaci a podněty hráče

 

Představte si následující situaci: plížíte se vysokou trávou a narazíte na jednu z hlídek. Několik lidí, obcházejících své území a pes, který vás dokáže vyčmuchat a nutí být neustále v pohybu. Rozplánujete si tedy akci a pomalu začnete odstraňovat zatoulané vojáky. Jeden...druhý... ženská ve druhém patře zmerčí ležící tělo a zvolá "Hej! Támhle se něco stalo, jděte se tam kouknout!". 

495115ecf9d8c3d4ae0.37974373-TLOUPII_Preview_Screenshot_01.jpg495115ecf9d8b18ad40.99405800-TLOUPII_Preview_Screenshot_05.jpg495115ecf9d7f607c56.14256494-TLOUPII_Preview_Screenshot_04.jpg
Prostředí je dostatečně členité a dává prostor pro taktizování.

Seběhne se několik lidí. "Sakra, dostali Jacka! Rozdělte se, někde tady musí být. Vemte psa a najděte tu čubku!" slyším z poza rohu. To není dobré, psy zabíjím nerad, ale nemám tu ani moc prostoru pro manévrování. Snažím se najít vyvýšenou pozici a házím ukutěný molotov do skupinky vojáků, kteří se rozhodli držet spolu. Není to dobrý pohled. 

"Támhle! Přišlo to odtud!" zakřičí jeden z vojáků. Z několika směru se seběhnou hlídky. Začíná přestřelka. Ať se hráč pohybuje jakkoliv, vždy slyší realistické dýchání Ellie a její nerovnoměrný sprint a vyčerpání. Po pár kulkách si začínám přidržovat levý bok. Potřebuji lékárničku, ale nemám dostatek surovin. Musím si vystačit s plížením a taktikou. Neustálé přemisťování je nejlepší volbou.

495115ecf9d87e340e5.50782463-TLOUPII_Preview_Screenshot_06.jpg
Souboje jeden na jednoho jsou nyní mnohem akčnější, nechybí uhýbání.

Další voják dostane kulku mezi oči. Zapomněl jsem si ale hlídat náboje a po zamíření dalšího následuje jen prázdné "klik". "Došly jí náboje, jděte do ní!" zakřičí ta stejná nepříjemná ženská. Tak nějak ji ale nedochází, že mám v zásobě ještě brokovnici a moc aktivní jedinci tak dostávají dávku do břicha. Zůstává poslední. "Jen klid, klid. Zabitím nás všech si nepomůžeš," nabádá mě a končí s nožem v krku. "Tak to by bylo," procedí Ellie a pokračuje dál. 

 

"Došli ji náboje, jděte do ní!" zakřičí ta stejná nepříjemná ženská. Tak nějak ji ale nedochází, že mám v zásobě ještě brokovnici

 

Souboj okamžitě střídá trocha toho parkouru skrze polorozpadlé budovy a také zjištění, že Ellie nově umí plavat a dostane se dovnitř i podplaváním. Relativně klidný exteriér střídá tradičně strašidelný a temný interiér nemocnice, kde možná ještě zůstalo několik posledních lidských hlídek, ale schovává se tam i něco mnohem horšího. Něco, s čím víte, že budete muset dříve nebo později přijít do styku.

Narace jako v Hollywoodu

Nejen přestřelky jsou neuvěřitelně přirozené, samotná narační stránka je koncipována tak, aby vám nedala vydechnout ani se nudit. Prostranství ve hře jsou mnohem rozlehlejší než v prvním dílu a příběh vás vede přesně tam, kam potřebuje, aniž by viditelně omezoval. The Last of Us: Part II je stejně jako Uncharted ukázkovým příkladem tzv. "backseat gamingu" a kouká se na něj stejně dobře jako hraje. 

495115ecf9d838b3684.47926665-TLOUPII_Preview_Screenshot_03.jpg
Herecké výkony jsou výtečné, což se dalo očekávat.

Vůbec je hra i nejen díky soubojům mnohem agresivnější a akčnější. Umí rychle vyhrotit situaci a má mnohem více "wow" momentů, které se opět zcela zjevně inspirují Uncharted 4. A s tím nemáme nejmenší problém. Ellie je navíc nyní mnohem agilnější a pohyblivější. Dokáže se prošmiknout skrze úzký průlez, plížit se v nízké trávě či pod vozidly a dokonce i skákat, čímž se dostanete do dříve nedostupných lokací. 

Konkrétněji o všem budeme mluvit v brzké recenzi, už nyní ale můžeme přiznat, že nás grafická stránka hry naprosto uzemnila. Naughty Dog zcela zjevně nehodlá dávat prostor pro jakékoliv pochyby a nedostatky a každý detaily hry je vyšperkován s maniakálním smyslem pro detail. Vše je navíc navzájem pospojováno. Například ve vysoké trávě nikdy nebudete zcela skryti a pokud se k vám někdo dostane dostatečně blízko, uvidí vás. To samé platí i pro schovky pod auty, kam se nepřátelé mohou velmi jednoduše sehnout, čmuchající psi už jsou pak třešničkou na dortu nepříjemných setkání, jelikož vám nepomůže se zašít do rohu. 

A to jsme ani nezačali mluvit o dalších lokacích, nepřátelích, hodně agresivních nakažených a dalších detailech, které musí být jedné z posledních her generace vlastní. Na zbytek se můžete těšit do naší recenze a samozřejmě také následující komentované galerie, ve které si strašidelný svět přiblížíme ještě více. 

Diskuze (6) Další článek: Starší hry na Xbox Series X nabídnou o něco lepší grafiku

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,