Hráli jsme Titanfall: dojmy z betatestu

Jedna z nejočekávanějších her letošního roku a nejvyhypovanější titul poslední doby otevírá vrátka v betatestu a my jsme v zuřivé akci samozřejmě nemohli chybět. Co říkáme na snahu Respawnu?

Hned z kraje musím přiznat, že mě veškeré informace a detaily o nadcházejícím titulu studia Respawn Entertainment míjely stejně, jako lehké děvy na dálnicích, prahnoucí po pozornosti a novém iPhonu. Zkrátka to až moc vonělo sérií Call of Duty, která se už několik let utápí ve svém vlastním stereotypu a přidání mechů nutně neznamenalo hlasitou výhru. Jenže pak jsem zabrousil do betatestu a vyzkoušel jeden zápas. A pak druhý. A pak ještě deset. A víte co? Ono to sakra funguje.

Tuning FPS žánru

Titanfall delší dobu nabíral rychlost a nyní už je to kolos, který musí vynaložit extrémní úsilí, aby dostál celosvětovému očekávání hráčů. A to se povede jen málokomu. Jenže čím déle jsem betatest hrál, tím více mě titul začínal přesvědčovat, že to možné je. A nejen to. Titanfall je na dobré cestě svůj vlastní hype dokonce přeskočit, což je tvrzení, které bych ze svých úst nikdy nečekal.

Titanfall Screen 1.jpg

Přitom vzorec na úspěch je relativně jednoduchý. Tvůrci vzali mnoho oblíbených prvků a herních mechanismů z desítek starých a provařených her. Od samého tutoriálu, který až překvapivě připomíná procházku laboratoří z Portalu, je hráč bombardován nostalgií a pocitem, že už to někde viděl. Call of Duty, Medal of Honor, dokonce i Unreal Tournament, Titanfall si bere něco od každého, umně to kombinuje a výsledkem je koktejl, kterému chybí nedostatky všech zmíněných her a vlastně se jen veze na vlně toho, co fungovalo.

Pěšky? Noup

Stačí se podívat na obyčejný průběh zápasu v Angel City, jedné z map z betatestu. Jakožto pilot máte na výběr ze tří tříd – klasického Assaultu (útočník), Assassina (skout a ostřelovač) a CQB, což je profík na boj zblízka. Na opasek si hodíte dvě zbraně, nějaké ty granáty a samozřejmě nechybí schopnosti a perky, které si postupem času odemykáte. Třetí zbraní je speciální chuťovka – anti-Titanová zbraň, se kterou se můžete pokusit sundat ocelové kolosy. K mání má být opravdu hodně rozličných zbraní a beta dokazuje, že se máme na co těšit. Veškerý inventář si navíc můžete přizpůsobit podle sebe, časem si odemknete nové třídy, ženské pohlaví pilotů a množství jiných cetek. V customizaci je Titanfall opravdu na výši. Každý pilot pak má jetpack, který dělá z pohybu napříč mapou chytlavou a zábavnou záležitost, před kterou většina současných online akcí bledne závistí.

Titanfall Screen 3 (2).jpg

Ale zpátky k betatestu. Kromě tříd pilotů si před bojem vyberete ještě třídu Titána, vašeho personálního ocelového mecha, kterého budete pilotovat. V betě byl k mání pouze Atlas a několik jeho verzí, v plné verzi nás ale čeká celá řada mechů, jež se budou lišit svou odolností, arzenálem, rychlostí a dalšími prvky. Také mechy mají své unikátní schopnosti, např. energetický štít, kterým můžete zachytit projektily a vystřelit je zpět, nebo svižný úskok do stran. Mech je jinak samozřejmě pomalejší a nemotornější, než jeho pilot, což je velmi důležitým prvkem titulu. Ale o tom později.

 

Před zápasem si vyberete třídy a hurá do víru dění

 

Krátce se ještě zastavím na výběru módů. V betě byl k mání tradiční deathmatch, neboli Attrition, Hardpoint, kde musíte zabírat a udržovat kontrolní body na mapě a nakonec Last Titan Standing, který je pravděpodobně nejakčnější a nejhektičtější ze všech. A také můj osobní favorit. Před zápasem si tedy vyberete třídy a hurá do víru dění.

Pohoda, kam se podíváš

Hned po startu pochopíte jednu věc – ovládání je naprosto perfektní, tak pohodlně jsem si nezahrál už hodně dlouho. Sprint, úskoky jetpackem, pohyb obecně, vše je tak nesmírně pohodlné, že o tom člověk nemusí přemýšlet a tím si kazit zážitek. Právě geniálně vymyšlený pohyb do všech stran je jedním z důvodů, proč akce tak skvěle odsejpá a nezdržuje. Stejně bezproblémové je i střílení, míření a obsluha inventáře, vše je tak nějak pod prstem a nikdy jsem neměl problém kvůli tomu, že bych včas nevytáhl potřebnou zbraň nebo nezmizel někam do okna ladným dvojskokem.

Atlas.jpg Ogre.jpg Stryder.jpg

Jedna zbraň obzvlášť poslouží především nováčkům, a to pistole s plně automatickým mířením. Znamená to, že jakmile někdo vběhne do oblasti kolem vašeho zaměřovače a budete jej tam udržovat několik vteřin, kulka si jej najde sama. Ano, v mnohem to můžete označit za prachsprostý Auto-Aim z konzolí, ale je to vychytávka, která především zelenáčům pomůže nastřádat první body, než se jim hra dostane do krve.

 

Jakmile vám přes komunikátor zahlásí, že dorazil váš mech, snese se na vás z oblak a vy vyskočíte do jeho náruče

 

Přejděme ale k dalšímu klíčovému prvku hry – tempu. Kdykoliv jste pěšky jako pilot, je hratelnost takřka totožná se sérií Call of Duty. Rychlá, frenetická a akční. Odlišuje ji snad jen ona maximální pohyblivost a jetpack, který vám dovolí dostat se prakticky kamkoliv bez dlouhého obíhání. Jakmile vám ale přes komunikátor zahlásí, že dorazil váš mech, snese se na vás z oblak a vy vyskočíte do jeho náruče.

Titanfall Screen 3.jpg

Zde se hratelnost rapidně mění. Konečně jste neporazitelný nabušenec, který rotačním kulometem a svými ocelovými botaskami kosí pěšáky napravo nalevo. Tedy do doby, než se objeví nepřátelský mech, napěchuje vás olovem a vy se rychle katapultujete, abyste se opět vrátili do zaprášených ulic pilotem. Právě neustálá změna tempa dělá z Titanfallu extrémně návykovou záležitost. Neustále musíte taktizovat a přemýšlet, kdy se vyplatí být rychlý a svižný a kdy raději ustoupit a počkat na výpomoc kolegů z týmu. Jakožto pěšák totiž máte v přímé konfrontaci s Titánem minimální šanci na přežití, musíte tedy využívat silných zbraní a okolních budov, oken a střech. A pak vám ve vysílačce opět zachrastí hláška, že je váš mech hotov a vy se s ohněm v očích vrhnete do boje.

Ideální poměr

Všechny zápasy probíhají v poměru 6 vs 6 hráčů, což je tak nějak ideální míra živých terčů. Titanfall ale pro epičtější pocit z bojů naplní každou mapu ještě boty, řízenými umělou inteligencí, kteří tak nějak dotváří atmosféru. I když, jak se to vezme. Umělá inteligence je totiž tragická a téměř vždy dokážete i netrénovaným okem odhalit, kdo je živý hráč a kdo bot. Počítačem řízení chudáci totiž často stupidně postávají, pobíhají, jak se jim zlíbí a chybí jim onen zápal a preciznost, která je vlastní živým pilotům. Je také prakticky vyloučené, že vás někdy v přímém boji zabíjí, což je možná i dobře. Časem se jich přestanete všímat vůbec a budete se soustředit na akci samotnou.

Ta je totiž lahodná a díky neustálým změnám během jediného zápasu nikdy neunudí. Mapy jsou menší, avšak skvěle navržené, opět s citlivým poměrem budov, kde mohou přežívat piloti, a naproti tomu ulic a náměstí, kde si to rozdávají Titáni. Zde musím vzdát holt Source enginu, který byl tvůrci použit. Nelze říci, že je Titanfall nádherným next-gen titulem, grafické zpracování je především praktické a účelné, což je mi osobně mnohem sympatičtější, než nepoužitelné grafické orgie.

Rychlost je bezproblémová, akce brutální a svižná, nic se neseká a výtvarný styl futuristického prostředí lahodí oku. To vše doplňuje precizní ozvučení a sednoucí soundtrack, který podtrhuje filmovou atmosféru probíhajících šarvátek. Menší výtku bych směřoval snad jen na interiér Titánů, který je škaredý a odfláklý, i když jej zahlédnete vlastně jen na pár vteřin. S tím si mohli dát tvůrci více práce.

 

Betatest jasně ukázal, že má hra velmi svižně nakročeno k tomu, aby svému megalomanskému hypu dostála a ještě jej o hlavu překročila

 

Titanfall však není o nádherné grafice, nýbrž o zážitcích, které si z bojů odnesete. Všechny jsou totiž až překvapivě vyrovnané a nervydrásající, ať bojujete za kohokoliv. To takhle se skřípajícími zuby prohrajete a budete upalovat k záchranné lodi (ano, po každém prohraném zápasu ještě máte menší epilog, kdy musíte naklusat do bezpečí). Loď ale na vteřinu nestihnete a jak vám před nosem odlétá, najednou se rozletí v oblaku jisker a prachu, načež skrz něj proběhne nepřátelský Titán. Až něco podobného zažijete na vlastní kůži, naučíte se Titanfall milovat.

1b0b54b8-83139.jpg

Ochutnávka za všechny prachy

Tohle jsem opravdu nečekal, ale vůbec. I přes maximální skepsi, která mě před betatestem následovala, musím přiznat, že mě Titanfall překvapil na všech frontách. Klukům z Respawnu se podařilo vypulírovat všechny detaily takřka k dokonalosti a nic podstatného se nezdá být nedodělaným, odfláklým či drze obšlehnutým od konkurence. Jistě, známé prvky jsou cítit všude, inspiraci se ale meze nekladou. O to více, když tak perfektně funguje.

Ptáte se, zda je Titanfall titulem, kvůli kterému do obchodu pro konzoli Xbox One přiklusá hromada lidí? Pochybuji, především proto, že je k dispozici i na jiných platformách a na PC si jej pořídí určitě více hráčů. Betatest ale jasně ukázal, že má hra velmi svižně nakročeno k tomu, aby svému megalomanskému hypu dostála a ještě jej o hlavu překročila. Futuristické bitky mezi kulkami a Titány jsou totiž tak návykové, až je tomu hanba. Ale proč ne, když to prostě baví?

PS: Do betatestu se mohou nyní zapojit naprosto všichni. Takže se obrňte Redbully a hurá do boje!

Diskuze (1) Další článek: Herní pořad Indian #72: Český Craftcon 2014

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,