Hraní v emigraci

Před rokem jsem zde na blogu sepsal text o hraní na dovolené, ve kterém jsem došel k nelichotivému závěru. Ač jsou handheldy teoreticky naprosto perfektní k něčemu takovému, jako je paření na odloučeném, cizím a dost často nepohodlném místě, tak v praktické rovině docela selhávají. Tedy pokud se dovolená povedla a v tom případě nejde o žádnou škodu.

postscriptum125.jpg

Změna je život

Dnes jsem v trochu jiné, leč v mnohém podobné situaci. Zkrátka a jasně, emigroval jsem do Anglie. Doma nebyla práce a najít si jinou by znamenalo hledat v jiném městě. Tak jako tak bych se musel stěhovat a když už se něco takového děje, není důvod to nevzít rovnou od podlahy a zkusit štěstí za kopečky. Koneckonců anglicky tak nějak umím, brácha tu už pár let slušně existuje a režim, který by něco takového zakazoval, nemáme my ani oni.

Poučen z minulé dovolené a bratrových rad jsem si vzal jen naprosto nejnutnější věci (hlavně hromadu spodního prádla), takže jsem se vešel do jednoho velkého báglu. To samozřejmě znamená, že celá moje herní sbírka, potažmo velké konzole musely zůstat doma a skončil jsem odkázán na handheld. No, alespoň něco.

postscriptum126.jpg

V okamžiku, kdy vychází dlouho očekávané superpecky jako The Last of Us, nebo za nějakou dobu (oh můj bože!!!) GT6 či GTAV, jde o velmi bolestivou záležitost. Na druhou stranu jsem si řekl, že i na tom handheldu mám nějakou tu hromádku nedohraných restů, tak se to hodí. Navíc hlavně do začátku na velkou konzoli rozhodně nebudu mít čas.

Očekávaně neočekávané komplikace

Z herního hlediska to dopadlo vlastně ještě hůř, než jsem předem očekával. První týdny se totiž pro čerstvého emigranta, který nechce žít z cizí ledničky déle, než je nezbytně nutné, nese ve znamení shánění práce, objíždění všeho možného a vytváření kontaktů. Výsledkem pak samozřejmě je, že když se člověk konečně po perném dni svalí doma do postele, ani na nějaké hraní nemá energii. To maximum, které se pak dá zvládnout je sledování TV (dobré pro jazyk), zajít na jedno do hospody (-||-), nebo čtení.

postscriptum127.png

Tady je místo pro obrovskou, dlouhou závorku. Jde to trochu mimo téma her, ale zase jde o praktické postřehy, takže bacha vážení. (Do začátku potřebujete několik drobností. Tou nejhlavnější je samozřejmě hotovost, nebo někdo, kdo vás je ochotný na přechodnou dobu živit a ubytovávat. Dále se velmi hodí, když si sebou přivezete kolo, i kdyby to byla nejlevnější plečka.

Můžete mít klidně i řidičák na ponorku a doma Porsche, ale tady vám to do začátku bude houby platné, protože za auto se tu příšerně platí a není kde parkovat (!!!), ale díky kolu máte hned zvětšený dostup, kde můžete hledat práci v širším okruhu, což se hodí. Jen to kolo nesmí být okatě drahé – kradou se tu doslova v průmyslovém měřítku. Důležité upozornění – pokud to jde, nechte si kolo poslat zvlášť! Je docela pakárna, když se musíte tahat s tak obrovským balíkem po letišti.

postscriptum128.jpg

Nezapomeňte si sebou vzít něco na zábavu a notebook, tablet, nebo větší smarphone. Nějaká wi-fina se tu najde vždy a když ne, tak si tu můžete za doslova směšné peníze koupit SIMku s neomezeným tarifem a rychlostí mezi dvěma a třemi giga. Pokud nebudete mít něco pro spojení s domovem, možnost získávat zprávy a způsob jak udržovat sociální kontakt s těmi, které jste nechali za sebou, brzy se buď zblázníte, nebo to vzdáte a přitom první měsíc bývá velmi kritický.

Zároveň tedy potřebujete něco pro svou soukromou relaxaci. Pokud máte rádi čtení, tak doporučuji nějakou elektronickou čtečku (E-papír je naprosto dokonalá věc a místo Jana Pavla IV bych blahořečil na svatého toho maníka, co vymyslel Kindle, protože na jedno nabití vám vydrží klidně i měsíc. Což normální tablet prostě nedá) a jste v suchu. Věřte mi, že příliš volného času bez zábavy je na zabití. Při nejhorším začnete chodit do hospody a vaše úspory se velmi rychle rozkutálejí, čímž se dostanete do zásadních existenčních potíží.

postscriptum129.jpg

Co se životních rozdílů týče, tak je to, dá se říci, trochu matoucí země, ale na druhou stranu – dá se v tom žít. Ten hlavní poznatek zní, že lidi jsou i přes svou mírně rozdílnou historii, jazyk a zvyky pořád lidi. Což znamená, že průměrný podíl idiotů na metr čtvereční je stejný jako u nás doma. Netřeba se tedy vzrušovat.

Na očividné rozdíly, jako třeba doprava, nebo stavební sloh si člověk zvykne dost rychle a ani mu to nepřijde. Ceny jsou v mnoha případech stejné, nebo mírně nahoru/dolů, takže jste v zásadě na svém. Samozřejmě tu jsou ale položky, které z vaší, na první pohled velkorysé, výplaty udělají hromádku neštěstí. Připravte se například na zatraceně vysoké nájmy, které Landlordi vyžadují za krcálek, jež člověka nutí se slzou v oku vzpomínat na obrovské vzdušné místnosti panelákového ghetta.). Konec závorky :) .

postscriptum130.jpg

Bez peněz to prostě nejde

Hlavním problémem je samozřejmě čas a soukromí. Na pořádné hraní, alespoň já to tak mám, potřebuji pár hodin zaručeného klidu, což pokud žijete v jedné místnosti s dalšími dvěma lidmi, jde velmi ztuha. Naštěstí bratr a jeho přítulka mají docela dlouhé pracovní směny, ale i tak to není žádný med. Jeden by nevěřil, jak zásadní je mít čtyři stěny jen pro sebe – i kdyby byly od sebe jen metr padesát.

Výsledek? Za celý měsíc jen nějakých deset hodin v Personě, pár dojetých misí ve Valkyrii a jeden Metal Gear match s bratrem. Na někoho, kdo je schopný prosedět sedm hodin u jedné hry najednou dost špatné. Přitom chuť by byla, ne že ne. Vlastně spíš naopak, leč bohužel dost často na hry z velkých konzolí, k nimž se samozřejmě nemohu nyní dostat, což ještě více zvyšuje frustraci.

postscriptum131.jpg

Kolikrát tak v práci na mě přijde takový ten svědivý pocit, že na mě doma čekají rozjeté bitvy Front Mision 3, že ve Vagrant Story se brzy dostanu k jedenomu moc libovému bossfightu, že mám najednou hroznou chuť udělat platinovou trofej v MGS3, nebo že by bylo hrozně fajn se konečně kouknout na to Gravity Rush, než mi vyprší PSN+.

Jinými slovy, na Vitě mám dohromady dvacet šest her (jeden nikdy neví, na co dostane chuť), ale stejně když přijdu večer domů, nezbývá mi ani čas, ani energie na nic jiného, než pár desítek stránek v Kindlu… Inu nové prostředí, nová práce, noví lidé, nové vlastně skoro všechno a je třeba to nejdřív pořádně strávit a usadit.

postscriptum132.jpg

Co mě samozřejmě děsí, jsou nové konzole. Být v Čechách, tak nic neřeším a už šetřím. Zde samozřejmě šetřím též, ale na něco existenčně zásadnějšího, než jsou hry. Také se ale stále musím ohlížet na fakt, že i když budu mít vlastní cimru, určitě v ní nebude dost místa na pořádnou 50cm FullHD TV a pod ní nového mazlíčka (ve vztahu k velikosti místností obvyklého zdejšího bydlení mi prostě hlava nebere, kolik se zde prodalo Kinectu…). Situace prostě není dost stabilní a určitě ještě dlouho nebude. A přitom já se na ten next-gen tak těším!

Nezbývá tedy, než zůstat u těch handheldů. Ty mají nepopiratelnou výhodu maximální mobility v případě, že vás vykopnou z bytu (což zde obvykle znamená, do jednoho měsíce si najít nějaký další krcálek, přičemž stěhování je díky nepochopitelné představě místních architektů, že metr široká chodba/schodiště je víc než dost - opravdové peklo). Ovšem na druhou stranu, při vší úctě ke kvalitám her, jež jsou na ně dostupné, stále nemají tak mocný vtahující účinek, jako paření na pořádné širokoúhlé televizi a výkonné konzoli (případně PC).

postscriptum133.jpg

Hraní těch Velkých Her – byť z hlediska herních systémů a složitosti to je nesmyslný pojem, ale tady jde o ten pocit, je tak nějak něco úplně jiného. Jinými slovy, na handheldu to je mnohdy skvělé a zábavné, ale jaksi tomu něco schází. Jakési opulentní pozlátko pompézně dekadentního rozvalování na gauči v prostředí, jež jste si ušili na míru, jakožto svatostánek každodenního uctívání Videoherního Božstva...

Takže jak se hraje v emigraci? Pro začátek dost těžko, co si budeme povídat. Na druhou stranu, každý den, kdy se něco nového naučíte, nebyl ztracený a tohle je myslím opravdu veliká škola života. A jak se také jinak říká, připravujte se na nejhorší a doufejte v nejlepší. V duchu tohoto hesla zůstávám mobilní, nekupuji zbytečné kraviny a sbírku nuceně buduji jen digitální, přičemž doufám v nějaký vhodný přístav, kde budu moci pokračovat ve sběratelské činnosti, jak jsem by zvyklý z domova.

postscriptum134.jpg

Ale chtělo by to nějakou milionářskou milenku, nebo vyhrát v loterii. To by řešilo z fleku všechny problémy.

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Vybrali jsme nejlepší PC hry pod stromeček

Vybrali jsme nejlepší PC hry pod strom…

Toto je deset her, které byste rozhodně neměli při hraní na počítači vynechat.

18.  11.  2017 | | 12 N/A
Need for Speed Payback: nedostatečně rychle a zběsile (recenze)

Need for Speed Payback: nedostatečně r…

Po menší přestávce jsme se konečně dočkali dalšího dílu série Need for Speed. Prospěla závodům pauza stejně, jako novému asasínovi? To se dozvíte z naší recenze.

12.  11.  2017 | | 17 N/A
Na PS Store startuje nová akce, najdete tam spoustu her pod tři stovky

Na PS Store startuje nová akce, najdet…

Chcete si doplnit svou digitální knihovničku konzole Playstation o pár parádních pecek? V obchodě máte skvělou akci.

16.  11.  2017 | | 4 N/A
Testovali jsme Xbox One X: jde o nejvýkonnější konzoli na trhu?

Testovali jsme Xbox One X: jde o nejvý…

Tak je to konečně tady. Vyšel Xbox One X, nejvýkonnější konzole na trhu a dlouho opěvovaný klenot Microsoftu. Je to opravdu dobrá herní mašina nebo přeceněný favorit?

17.  11.  2017 | | 16 N/A
Fanoušci přinutili EA ke změně, Star Wars Battlefront 2 bude lepší

Fanoušci přinutili EA ke změně, Star W…

Velká vlna nevole od fanoušků Battlefrontu podle všeho padla na úrodnou půdu. EA chystá změny.

18.  11.  2017 | | 2 N/A
Microsoft rozjíždí časově omezenou nabídku bundlů konzole Xbox One S

Microsoft rozjíždí časově omezenou nab…

Slevová mánie začíná.

12.  11.  2017 |
Harry Potter se vrací, tentokrát s příchutí Pokémon GO

Harry Potter se vrací, tentokrát s pří…

Černá magie společně s Voldemortem se vrací na scénu.

10.  11.  2017 |
Vyzkoušeli jsme 4K jízdu v akci Destiny 2, donutí vás běžet pro PC verzi

Vyzkoušeli jsme 4K jízdu v akci Destin…

Že už vlastníte Destiny 2 na konzoli? Vydali jsme se do space opery Bungie i na PC platformě, a musíme uznat, že to opravdu stojí za to!

10.  11.  2017 | | 10 N/A