ICO – Intenzivní Citové Osvěžení aneb Tak trochu jiná hra

I když se nám to možná ve stínu přicházející Final Fantasy X zdá být nesmyslné, zažíváme právě teď nejlepší období v životě PS2 hráče pocházejícího z Evropy. Po „desítkových“ titulech Silent Hill 2 a MGS2 k nám dorazila další Hra, na kterou nebylo možné se dostatečně těšit, jelikož ICO je docela mimo zaběhnutá pravidla, platící ve světě počítačového umění.
ICO – Intenzivní Citové Osvěžení aneb Tak trochu jiná hra

Žánr: logická/adventure
Multiplayer: ano (po prvním projití)
Paměťová karta: ano
Vibrace: ano
Výrobce: Sony
Distributor: Sony

Sám mezi lidmi

V dnešní době, které vládnou hesla jako „buď pánem svého osudu“ a „nenech se nikým ovládat“ se lidé mnohem méně soustředí na to, že by měli držet spolu. Konkrétně svazek nejsvatější, totiž manželský (pokud o svatosti a zázračné síle pouta muž – žena pochybujete, pak jste nehráli Xenogears a to je veliká chyba a ztráta pro vaši duši) je v dnešní době spíš „papírovým“ a rozumovým stavem, který slouží především k tomu, aby mladým lidem pomohl spojit se proti nepříznivé ekonomické situaci v naší zemi. A stačí velmi málo, aby jeho účastníci zapomněli na svůj slib. Mnoho z nás tyhle situace zná. Rozvody jsou dnes stejně běžné jako svatby – jenže stejně tak (možná ještě více) citově náročné pro všechny zúčastněné. Problém tkví v tom, že zatímco na zásnubách jsou city lidí bombardovány v kladném slova smyslu, při rozvodu většinou někdo trpí.

Nejvíce určitě trpí dítě. Člověk vytržený v mládí ze samozřejmého útočiště rodinného kruhu se stává nedobrovolným samotářem a outsiderem, který si zapamatuje, že lidské vztahy nejsou tak pevné a smysluplné, aby jim věřil. Takový člověk se pak docela často upne na zábavu jako je například hraní her: otevíráním jakési pomyslné brány se dostává do lepších světů, ve kterých mají lidé a jejich vztahy buď větší hodnotu, nebo žádnou. Mladý člověk, který se ve skutečnosti nedobrovolně odloučí od ostatních lidí, se pak jen velmi těžko vrací zpátky. Přesto hluboko v jeho srdci zůstává zoufalá touha po nalezení spřízněné duše, své druhé poloviny. Pokud máte pocit, že čtete cosi povědomého, pak pro vás neexistuje lepší hra, než je právě ICO. Příběh o osamění vyděděnce a jeho spáse v podobě spřízněné duše. Příběh o zármutku a štěstí, dobrodružství z jiného světa, tolik blízké každodennímu boji mnoha mladých lidí v dnešní „temné“ době.

Ico měl rád svoji rodnou vesnici. I když se na něj spousta sousedů dívala přes prsty, i když se stával terčem posměchu při hrách s ostatními dětmi, stále tam byl doma a chování lidí okolo něj bylo svým způsobem potvrzení jeho existence a důvodem, proč se snažil být ve všem lepší než ostatní. Když nabral dostatek rozumu, aby se začal zajímat o to, zda se někdy předtím narodilo ve vesnici dítě jako on, bylo už pozdě. Icovi nebylo ani deset let, když jej vysadili na koně před jednoho ze tří zahalených členů komunity a odeslali jej na cestu, ze které není návratu.

ICO   ICO

Poblíž útesů na druhé straně temného lesa ční do výše mohutný atol, strmý a holý ostrov, který skrývá gigantickou stavbu z pradávných časů. Obrovské haly a síně nevystavěly lidské ruce, plémě stavitelů nemělo s lidmi téměř nic společného a jeho jméno se dávno ztratilo v čase. Zde, hluboko v architektonicky nepřirozeném labyrintu se nachází obětní místnost, do které lid z Icovy rodné vesnice odvádí děti jako j on. Teď a tady se má skončit jeho mladý život. Uzavřen v obří keramické nádobě, která z něj postupně vysaje duši, má mladý chlapec dlouhé dny přemýšlet o své výjimečnosti, která ho předurčila k brzké smrti.

Jenže osud dá Icovi naději, když jej nechá z nádoby pokryté temnými runami uniknout. Přesto bude ale cesta na svobodu velmi obtížná. Labyrint prastarého skalního města dýchá přítomností ztrápených duší zemřelých a projít tímto očistcem by bylo příliš i pro agenta s krycím jménem Raiden nebo Snake. Malý chlapec, ztracený v tomto kamenném šílenství, je přímo odsouzen k zániku, utopený vlastním osaměním a beznadějí. Pokud se ovšem temnota nepromění ve světlo a stíny nezrodí zářící vílu, dítě kouzelného světa, které by Icovi podalo svoji ruku. A přesně tohle se stane. Žádný člověk nebyl ochotný Icovi pomoci a právě proto teď on udělá vše, co bude v jeho silách, aby krásnou a éterickou Yordu, mladou dívku z jiného světa, vyvedl pryč z tohoto bludiště. Bude to cesta důvěry, naděje a především víry, kterou musí jeden k druhému cítit, aby společně dokázali nemožné.

ICO   ICO

Největší a nejkrásnější cesta jejich (našeho) života začíná. A ona je to vlastně „jen“ hra.
Taková Final Fantasy je také o putování skupiny mladých lidí za společným cílem, pro který se musí naučit víře jeden v druhého. Proč je ale tato cesta v ICO o tolik působivější? První věc, která vás napadne při pohledu na ICO je její úspornost. I když hru zahajuje mnohaminutový sled animací, nejde o pompézní scény s mohutným orchestrálním doprovodem (jak by mnoho z nás vzhledem k motivu a prostředí hry čekalo). Místo hudby slyšíte cvrlikání ptáků v lese a na obloze nad skalním městem. Svištění větru v opuštěných kamenných věžích. Místo dokonale ostré grafiky ukazující rozlehlá, architektonicky geniální nádvoří vás čekají scenérie zahalené mlžným oparem a stíny, ve kterých musíte namáhat své oči k zbláznění. Místo sáhodlouhých dialogů postavy pronesou jedno nebo pár slov, či spíše jen udělají nějaké to gesto. Přesto nebo daleko spíše právě proto je působivost celkového vyznění u ICO až děsivá. Tahle hra má atmosféru, nepodobnou čemukoliv jinému. A navíc je silně originální, což je v dnešní době téměř zapomenutý výraz v recenzích na počítačovou hru (nebo film či jiný produkt moderního umění).

ICO   ICO

Vaším úkolem je tedy projít bludištěm, které silně připomíná lokace ze série Tomb Raider. Jsou tu páky, mosty, pochodně, posouvatelné kamenné bloky a tak dále, jenže geniální navržení konkrétního rozmístění těchto rekvizit působí na hráče dojmem, že Tomb Raider mohl být dvojnásob dobrý, kdyby se zrodil v Japonsku (odkud je ICO). Zatímco ve většině her tohoto typu je řešení dalšího postupu často úmorné, zde jde o nepřetržitě zábavnou a inovativní činnost, která je nesrovnatelná s čímkoliv v rámci žánru. Zcela určitě je na vině i Yorda, která během vašeho pobíhání po okolí ve snaze nalézt cestu dál posedává okolo a pozoruje ptáky, slunce nebo právě vás. Když se trápíte příliš dlouho, začne hledat taky a nakonec vždy najde místo, odkud je možné se dostat dál. Sama to nezvládne (a ani by sama nešla), takže přijde za vámi a jemně upoutá vaši pozornost, abyste se šli podívat na její nález. Vaše řeči jsou odlišné, spíš něž slova zabírá tón jejího hlasu, který vás uklidní a donutí uvidět, co jste přehlédli. Vy a Yorda jste tak odlišní a přece tak stejní: dvě duše, uvězněné ve skořápce osamění, zoufale toužící po svobodě a možnosti mít někoho rád.

Světlé stránky hry
  • neopakovatelná atmosféra osamění a spřízněnosti duší
  • grafické orgie, kterým je PS2 skutečným králem své doby
  • bezchybný herní systém, včetně ovládání a práce kamer
Temné stránky hry
  • neúnosně dlouhá závěrečná pasaž bez možnosti uložení pozic
  • hra není příliš dlouhá
  • závěrečnou píseň už nikdy nedostanete z hlavy

Možná už se vám začíná rýsovat geniální myšlenka hry. Vaším úkolem je jako obyčejně najít cestu skrz prastaré ruiny dávné civilizace, jenže tentokrát sebou máte bytost, která je na vás téměř zcela odkázána a která neumí tak šplhat a skákat jako vy (s jejími šaty a postavou to ani není možné), takže po vyřešení té či oné místnosti, až se dostanete na druhou stranu, musíte ještě vymyslet, jak dostat skrz také Yordu. K dispozici máte možnost kdykoliv na ni zavolat a ona se rozběhne za vámi (ale není žádný lumík, aby přitom někam spadla nebo podobně). Můžete jí podat ruku, aby vyšplhala na příliš vysoké místo, můžete ji podpírat při výstupu na žebřík, můžete ji chytat do náruče, když bude skákat napříč velkou propastí, můžete ji držet za ruku tak dlouho, jak budete chtít, můžete vedle ní sedět na lavičce a hodiny se jeden druhému dívat do očí. Tak nebo onak se naučíte o ni starat a odměnou vám bude její láska a vděčnost. Naučíte se trpět pro její úsměv, naučíte se ji milovat a bojovat o její život jako ďábel s démony, kteří obývají stíny prastarého chrámu. Nic vás nerozčílí tak, jako když se někdo pokusí vaší jediné kamarádce ublížit.

ICO   ICO

Atmosféra příběhu dvou dětí, které hledají svoji cestu skrz kamenné peklo, které je svým způsobem krásné ve světle proměnlivého slunce, je neopakovatelná. Své dělá samozřejmě také grafika, která je velmi detailní a propracovaná, což můžete ocenit tlačítkem pro zoom, které lze stejně jako v MGS2 používat i při animacích v engine hry. Hry se slunečními paprsky, odrazy na vodní hladině, mihotání stínů na kamenných schodištích lemovaných pochodněmi, to vše je nezapomenutelné a ještě monumentálnější díky přítomnosti dvou malých, ztracených dětí. Jejich hlasy a kroky, rozléhající se geniálně skromnou zvukovou kulisou, vás budou provázet ve snech ještě dlouho po dohrání hry, kterou si díky báječným bonusům jistě rádi zopakujete.

Málokterá hra totiž nabízí tak jedinečný zážitek z úsporně monumentální grafiky architektonicky dokonalého království kamene, těžko někde jinde najdete tak citlivě animované postavičky dvou „milenců“, kteří donutí i vás k prožití pocitu nazvaného „láska“, abyste ve finále překvapivě vážné a temné hry začali ronit slzy, když se ukáže, že život je opravdu taková mrcha, jak se říká. Sny se tříští o kamenné hradby reality, přesto však jejich střepy patří k tomu nejlepšímu, co provází naši existenci. ICO je nádherný, dojemný sen o dobrodružné cestě, který je zároveň ideálem logické adventurní hry s akčními prvky. ICO je třetí z opravdových killer titulů pro PS2, který učiní majitele tohoto stroje na emoce právoplatně šťastné.

Grafika: 9/10
Zvuk: 10/10
Hudba: 8/10
Hratelnost: 10/10

Japonská odpověď na Tomb Raidera je dusivě krásným snem napříč mystickým světem osamění a dobrodružství, který stojí za ztrátu několika slz v jeho smutném finále.

Celkové hodnocení: 10/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Nejlepší hry zdarma: Jak si skvěle zahrát a neutratit ani korunu

Nejlepší hry zdarma: Jak si skvěle zah…

Občas to vyjde tak, že na hry po vánočních nákupech už prostě nezbude žádný zlaťák. Jak tedy trávit dlouhé zimní večery, když už máte všechno dohrané? Vybrali jsme pár kousků, za které nemusíte dát ani korunu, a i tak se budete královsky bavit.

5.  12.  2017 | | 17 N/A
Nejlepší hry pro Playstation 4: deset tipů, které zaručeně dobře zabaví

Nejlepší hry pro Playstation 4: deset …

Letos se pro Playstation urodila spousta herních pecek, v našem vánočním rádci proto z většiny najdete exkluzivní tituly. Nezapomněli jsme ale ani na multiplatformní hry.

30.  11.  2017 |
Ubisoft rozdává AC IV: Black Flag a World in Conflict zcela zdarma

Ubisoft rozdává AC IV: Black Flag a Wo…

Nadílka od Ubisoftu bude v podobě her, které určitě moc dobře znáte. Těšíte se?

5.  12.  2017 | | 2 N/A
Xbox One vs Xbox One X: grafický pokrok nebo bláboly? (galerie)

Xbox One vs Xbox One X: grafický pokro…

Xbox One X vyšlo nedávno a mezi vylepšeními jasně dominuje grafika. Rozhodli jsme se, že několik her detailně porovnáme v galerii.

29.  11.  2017 | | 30 N/A
Vybrali jsme nejlepší PC hry pod stromeček

Vybrali jsme nejlepší PC hry pod strom…

Toto je deset her, které byste rozhodně neměli při hraní na počítači vynechat.

6.  12.  2017 | | 21 N/A
Vybrali jsme nejlepší herní notebooky pod stromeček, zahraje si každý

Vybrali jsme nejlepší herní notebooky …

Pořádný herní notebook seženete za 25 tisíc. Vybrali jsme však i levnější stroje s nutnými kompromisy, nebo naopak děla s cenou ke sta tisícům

9.  12.  2017 | | 11 N/A
7 tipů na nejbrutálnější hry historie, co vám zaručeně spraví chuť

7 tipů na nejbrutálnější hry historie,…

Je libo násilí a hektolitry krve? I to se občas šikne. Pojďte se tedy s námi podívat na ty nejbrutálnější hry, které spatřily světlo světa.

4.  12.  2017 | | 3 N/A
Playstation přichází se speciální nabídkou oblíbených herních titulů

Playstation přichází se speciální nabí…

Vánoce se blíží, tak šup do obchodu pro pořádné PS4 hity.

27.  11.  2017 | | 4 N/A