It Takes Two: párová terapie neuvěřitelným zážitkem | Recenze

V posledních letech hry od společnosti Electroinc Arts nepůsobily příliš důvěryhodně a snad každý titul z portfolia tohoto vydavatele byl pod velkým drobnohledem hráčů. Společnost se orientovala až příliš na hry jako služby a jako kdyby trošku začala zapomínat na to, že existují příběhové hry pro jednoho hráče (v tomto případě pro dva). Nakonec se ale ukázalo, že tato cesta není tím, čím se mohla zpočátku pro EA zdát a postupně tak dochází i u kanadské společnosti k přechodu zpět na hry, jež ještě před pár lety označovala za mrtvé. Jedním takovým titulem je It Takes Two. Autoři úspěšného kooperačního útěku z vězení jméněm A Way Out tentokrát hrají na výrazně citovější notu a vrhají se do jakési párové terapie, během které si užijete opravdu náramnou porci zábavy.

Dětské slzy jsou mocná zbraň

It Takes Two začíná jako obyčejný příběh páru na pokraji rozvodu, jehož nejsilnějším pojidlem zůstává malá dcerka, jíž by samozřejmě rozpad rodiny moc neprospěl. Že by se jí ale dařilo o moc lépe, když spolu rodiče žijí a neustále se hádají, to se říct nedá. Nešťastná dívenka pláče a čirou náhodou zrovna drží v rukou dvě drobné panenky, na něž dopadnou její slzy. "Ať jsou maminka s tatínkem zase kamarádi" přeje si a světe div se, kouzlo je na světě. Oba se převtěli do jednoduchých panenek, které nyní musejí spolupracovat, aby se mohly zase stát lidmi. V jejich cestě za dokonalou spoluprací je doprovází také Dr. Hakeem, což ale není žádný lékař ze středního východu, jak by to mohlo znít. Hakeem je knížka o lásce a jeho jižanský temperament cítíte z každého pohybu. Občas skoro až nevhodně (je to poprvé, co jsem knihu viděl pohybovat pánví a pevně doufám, že i naposledy). 

Celá hra je tedy pojatá v podstatě jako cesta rozhádaného páru jenom a pouze za tím, že se opět stanou lidmi. Jak už vás ale asi napadlo, z této snahy se stane mnohem více a oba rodiče k sobě velmi pozvolna znovu nacházejí cestu a nalézají, co už dávno zapomněli, že na druhém mají v lásce. Celou dobu musejí spolupracovat a zažívají tak neuvěřitelná dobrodružství, že by jim i kreslení myšáci Rudla a Koumák mohli závidět. 

Většina hry se odehrává ve split-screenu a nesmírně jí to sluší

Celkově příběh a jeho vyprávění působí až překvěpivě zábavným dojmem a dokáže střídat rozmanité pasáže, ve kterých se střídá akce, epické scény, dojemné momenty i směšné chvíle, při nichž se budete popadat za břicho. Upřímně jsem už dlouho neviděl hru, která by byla v tomto ohledu podobná. Je odlehčená, působí roztomile a přitom si hraje s důležitými tématy a zároveň vás žene momenty, za které by se nemuselo stydět ani God of War. Kulisa pro hru je tak fantastická a každou část hry jsem si ohromně užíval. No a když se dokonce objevila pasáž připomínající Street Fightera, byl jsem tak pobaven a u vytržení, že jsem úplně zapomněl řídit zatímco moje drahá polovička bojovala se svým nepřítelem.

Naučte se... všechno!

Když už je řeč o rozmanitosti, nemohu opomenout také fakt, že hra je neskutečně pestrá i z hlediska herních mechanik a jejich využívání. Prakticky celá hra se odehrává ve split-screenu. V každé pasáži hry budou obě postavy umět něco jiného. Každá má svoji specifickou dovednost a jenom jejich kombinací můžete postupovat dále. Cody má hřebíky, May zase kladivo. Jindy je to zase třeba možnost ovládat čas, nebo se přesouvat a být tak na dvou místech zároveň, pak zase hra využívá třeba toho, že každý z hráčů disponuje jedním magnetickým pólem. 

Soutěživého ducha podpoří jednoduché minihry

S pomocí těchto dovedností řešíte rozličné puzzly, které odstraňují překážky stojící ve vaší cestě. Můžete se těšit na to, že nejdřív někam dostanete jednoho hráče a následně vám partner otevře cestu, abyste se opět shledali a pokračovali dál. Stejně fungují například i boss fighty, kdy se bez přínosu obou hráčů neobejdete. Zpravidla musí jeden hráč provést "přípravu" k zásahu bosse, druhý mu potom samotný zásah uštědří. 

I přes velkou řadu mechanik, které se postupně objevují se můžete spolehnout, že hra je dostatečně jednoduchá a užijete si tak zábavu i s hráčsky nezkušeným parťákem, jako já, když jsem druhý ovladač vrazil do rukou svojí přítelkyni. Bez problému jsme úkoly zvládali a ani zdánlivě náročnější pasáže nedělaly velké problémy. Pravda, občas se pak můžete zaseknout na banální hopsačkové pasáži, ale nejde o nic hrozného a zdržení není příliš dlouhé. 

Jste-li na tom naopak se svým spoluhráčem stejně, potěší vás jistě možnost zahrát si řadu miniher, v nichž můžete mezi sebou vzájemně soupeřit a snažit se druhému hráči natrhnout triko. V příběhu tak sice čeká kooperace, ale zdravá soutěživost zde také nechybí a příjemně zase zpestřuje portfolio aktivit, které vás čekají. Budete tak třeba mačkat tlačítka na přesnost, střílet na terče nebo třeba jeden hráč bude vykukovat zatímco druhý se ho snaží zatlouct kladivem do země.

Filmečky skvěle baví a mnohdy vás nahlas rozesmějí

Z hlediska hratelnosti tak mohu vytknout snad jenom a pouze to, že v určitých místech hra byla trošku nepřehledná a občas i především v kombinaci s kamerou působily postavy poněkud nemotorně. Šlo ale spíše o sporadické potíže, které byly specifické pro konkrétní pasáže hry a bylo jich jako šafránu.

Okouzlující svět plný překvapení

Jednotlivé úrovně hry se odehrávají v různých částech domu, občas i mimo něj a vy tak zavítáte do dětského pokoje, sněžící koule nebo se budete muset prodrat třeba dílnou. Každá úroveň je unikátní, nabízí zcela originální zážitek a za žádnou z nich se nebudete ohlížet, protože následující vás okouzlí naprosto stejně. 

Občas se přece jen objeví i pasáž bez split-screenu

V maličkatém světě panenek si užijete chytře využité prostředí, zajímavě postavené oblasti a především respekt k jejich zasazení. Zároveň se ale také hra zaměřuje na to, aby v ní nechyběly prvky kouzel a nádherných efektů. V kombinaci se stylizovanou grafikou, nádherným nasvícením scény a šikovným designem se můžete mnohdy s klidem pouze kochat tím, co všechno by se mohlo nacházet třeba i pod vaším stolem.

Co mě trošku mrzí je, že hra v next-gen verzi takřka vůbec nevyužívá funkcí ovladače Dualsense. V podstatě je v tomto ohledu alespoň z mnou testovaných titulů zatím jedinou hrou, která se na tyto možnosti vůbec nezaměřila. Jde ale o velmi drobnou výtku, která rozhodně nesnižuje obrovské kvality této kooperační zábavy. Hra za svoji cenu nabízí až překvapivou porci hodin zábavy a o tom, že by byla krátká nemůže být ani zmínka. 

Těžké bosse nečekejte, ale bez spolupráce a komunikace to nepůjde

Na PS5 je hra také skvěle optimalizovaná, takže i v akčnějších a epických soubojích se není nutné bát jakýchkoliv záseků. Nenarazil jsem na jediný bug a už vůbec jsem se nemusel zabývat žádnými pády hry či čímkoliv podobným.