James Bond 007: NightFire

Mohlo by se zdát, že jsme na ni docela zapomněli, ale není tomu tak. Poněkud zpětně se podíváme na zoubek hře, která toho hodně naslibovala svou licencí a grafikou. Začátkem roku u nás spolu s premiérou poslední bondovky, Die Another Day, spatřilo světlo světa i počítačové zpracování nesmrtelného agenta 007 s názvem NightFire. Zda je to prozatím nejlepší inkarnace pana Bonda, tím se zabývá tato recenze.
James Bond 007: NightFire

Výrobce: Gearbox Software
Distributor: Electronic Arts –
www.ea.com
Distributor v ČR: Cenega – www.cenega.cz
Minimální konfigurace: PII 500 MHz, 128 MB RAM, 32 MB 3D karta
Doporučená konfigurace: PIV 1,2 GHz, 256 MB RAM, 64 MB 3D karta
Testovaná konfigurace: procesor 1,8 GHz, 512 MB RAM, 64 MB GeForce 4
Homepage:
http://www.ea.com/eagames/official/007_nightfire/home.jsp

Download:
Video:
http://www.ea.com/eagames/official/007_nightfire/videos.jsp?track=track1
Demo: (147 MB): http://www.ea.com/eagames/official/007_nightfire/downloads.jsp?page=demo&track=track1

 

JAMES BOND:

Jeho otec je Skot, matka Švýcarka. Většinu svého dětství prožil za hranicemi Anglie, proto už v ranném dětství ovládal německý a francouzký jazyk. Když mu bylo 11, zahynuli mu rodiče na horolezecké výpravě ve švýcarském Aiguilles Rouges nad Chamonix. Po smrti rodičů byl Bond vychováván svou tetou. Chodil do školy v Etonu, kterou však musel předčasně opustit – důvody nejsou jasné. Byl přeřazen na akademii ve Fettesu, kde to měl velmi těžké. V 17-ti letech opouští i tuto školu a zakládá první skutečnou třídu Juda na Britské veřejné škole (předtím zápasil jako boxer v lehké váze). V roce 1941 vstoupil do rezortu Ministerstva obrany. Postupem času se vypracoval na poručíka ve speciálním rezortu R.N.V.R. (Royal Naval Volunteer Reserve – dobrovolná rezerva britských vojenských námořních sil). Na konci 2. světové války už měl titul velitele. Následně pracoval pro ministerstvo a stoupal po žebříčku vyznamenání, až dosáhl stupně hlavního důstojníka ve státní službě. Nakonec se spojil s MI6 a stal se jedním z mála agentů, kteří mají “povolení zabíjet”.

Nejednoho fanouška Jamese Bonda jistě samotná myšlenka na existenci NightFire přivede do extáze, o to víc pokud ví, že o vývoj se postarala osvědčená firma Gearbox. Jistě si vzpomínáte na datadisk Half-life: Opposing Force, který tito vývojáři zvládli na jedničku s hvězdičkou. Tato firma tehdy ukázala svoje schopnosti a zároveň se zřejmě dokonale sžila s Half-life enginem, protože na pohon bondovky NightFire si vybrali právě ten, roky prověřený, ale z dnešního pohledu mírně zastaralý. Je otázkou, jestli to byla správná volba a druhou, proč vlastně NightFire vznikl. V poměru kladné kontra záporné stránky by totiž Bond schytal parádně tvrdý pravý hák do brady. A jen tak by už zřejmě nevstal.

    

V zásadě můžeme říci, že grafické zpracování je nadprůměrné, v některých okamžicích dokonce úžasné (např.velmi pěkně vyzdobené sály hradu v první misi). Problém je v tom, že ve většině případů nedokáže nijak zvlášť zaujmout – přece jenom máme rok 2003 a jako hráči jsme už zvyklí na mnohem bohatší vizuální hody. Nemluvě o tom, že občas se kochání okolím příliš nevyplácí, protože právě tehdy si člověk všimne nejvíce nedostatků a začne o své oblíbené hře ztrácet iluze. Z grafických nedostatků především zamrzí nechutné prolínání polygonů, kdy není problém „vejít“ do určitého objektu, v mnohých případech přímo do stojících postav. Kromě toho se v NightFire často objevuje problém „visících mrtvol“, ale i jiných předmětů. Ano, tušíte správně – když zastřelíte nepřítele, ten s oblibou zůstane viset ve vzduchu. Podobné je to i s odhazováním různých zbraní (zároveň může náš milý James nést jen 4 bouchačky), což dokáže některé osoby přivést k menšímu záchvatu zuřivosti. Podotýkám, že i já jsem párkrát třískl myší o stůl a to hlavně v případě, kdy jsem odhodil samopal s tlumičem a pan Bond mi ho okamžitě sebral zpět do batohu, protože zbraň zůstala viset  přímo před ním, a tak jí zřejmě považoval za předmět mého zájmu. Zkrátka – některé předměty jakoby popíraly zákony zemské přitažlivosti a rozhodně to není způsobeno nízkou gravitací, ale chybami v grafickém zpracování.

    

Ovládání nebude zřejmě nikomu způsobovat vážnější problémy. Autoři se rozhodli pro osvědčenou kombinaci kláves, která se v poslední době objevuje v podstatě v každé first-person akci. Pochopitelně, že je zároveň možné rozmístění jednotlivých kláves změnit podle vlastního uvážení. Jedna z věcí, která mi zůstává záhadou, je nemožnost přepínání zbraní čísly na klávesnici. Na tento úkon slouží kolečko myši a nebo klávesy, které zbraně jednoduše přepínají bez toho, abyste si přesně pamatovali jakou bouchačku právě dostanete do ruky. Je to dost non-user-friendly řešení a překáželo mi během celé hry. Tato skutečnost platí i ve speciálním inventáři, ale jeho používání je méně frekventované, takže používání kolečka myši je ještě na hranici snesitelnosti.

    

Hratelností je NightFire čistý průměr. Nenarazil jsem na žádnou misi, která by mne dokázala překvapit – všechno tu už jednou bylo, i když možná v trochu odlišném prostředí a nebo s jemně odlišnými cíli misí. Náplň Bondových úloh většinou spočívá v infiltrování se do určitého objektu, tam vykonat potřebnou „prácičku“ a následně místo činu opustit. Často i s patřičným rachotem, vždyť pan Bond by si už zřejmě únik bez pořádného výbuchu nedokázal představit. Důležité je, aby nikdy nezapomněl vrhnout vele-svůdný pohled na jakoukoliv dámu, stojící či nedej bože ležící v jeho blízkosti. Některé části misí jsou založeny na vašem postřehu a rychlosti, například v jedné z nich musíte v poměrně značné časové tísni sniperkou odstřelovat nepřátele, kteří ohrožují vaši spolubojovnici. Hru takové úlohy rozhodně zpestřují, jenže nedokáží zachránit celkový dojem.

    

Dokonce ani variabilita prostředí, v němž se jednotlivé mise odehrávají, hratelnosti nepřidá žádný bod navíc. Celkový dojem z hraní  neuvěřitelně sráží i efektivnost jednotlivých zbraní. Může mi někdo vysvětlit, proč např. taková rána z brokovnice z bezprostřední blízkosti nepřátelům v podstatě vůbec nic neudělá? Taky nechápu, proč do protivníka musím vystřílet x-tý počet nábojů ze samopalu,  i když je jasné, že ve skutečnosti by na zem padl už po prvních dvou-třech ranách. Rozhodně jsem čekal víc realistické zpracování bojů, toto je spíš výsměch. Situaci se snaží zachraňovat alespoň klasické bondovské „hračičky“ typu hodinky s laserem (mmch. – na hodinkách se ukazuje čas, jenž máte nastavený ve vašem počítači jako defaultní) na otevírání zámků, brýle s několika módními viděními (image intensifier, vidění přes stěny a tepelné infra-vidění), nástroje na hackování, fotoaparát ukrytý v zapalovači a několik dalších zařízení.

    

Skutečně netuším, kdo by měl chuť zahazovat se v NightFire multiplayerem, když nepřináší žádné nové módy a jen dvě bonusové mapy. Ten, kdo čeká něco jiného, než deathmatch, team deathmatch, a capture the flag, měl by v první řadě sáhnout po docela jiné hře. Není víc co dodat.

Ozvučení dopadlo velmi dobře, zvuky působí autenticky a výborně pomáhají dotvářet atmosféru v jednotlivých prostředích hry. Střelba, výbuchy, zásahy do stěny…, to všechno působí maximálně věrně a zkrátka je vidět, že na této stránce hry si autoři dali skutečně záležet.

Podobně jako zvuky je na tom i hudba. Zvukaři a hudebníci by si zasloužili pochvalu, protože díky nim se z NightFire stalo alespoň průměrné dílo. Hudbu nemůžu označit jinak, než klasicky bondovskou, která podobně jako zvuky představuje poměrně vysokou kvalitu. V klidných částích hry znějí spíše oddychové melodie - a jakmile jde do tuhého, soundtrack se dynamicky změní na mnohem rychlejší a tvrdší kompozice.


Nyní jsme se dostali k nejpříšernější a zároveň i nejzábavnější části NightFire. Umělá inteligence nepřátel se totiž pohybuje někde na úrovni podprůměrně inteligentního šimpanze a protivníci v podstatě neustále předvádějí, co v praxi znamená výraz „absolutní demence s vlivem debility“. Myslím, že v tomto případě je slovní spojení „umělá inteligence“ spíš výsměch, natolik nepřátelé vlastně vůbec nemyslí a řídí se jen dopředu naskriptovanými instrukcemi. Právě proto dochází během vstupu do lokace s – povězme – dvěma nepřáteli k mimořádně vtipným okamžikům. Když například daní protivníci na sebe nemají přímý výhled a vy s pořádně rachotící zbraní jednoho z nich zlikvidujete (samozřejmě – normálně by to probudilo i mrtvého), ten druhý bude i nadále nerušeně hlídkovat na své naskriptované dráze. Většinou zareaguje až po shlédnutí mrtvoly svého druha, i když v mnoha případech ani daný fakt nedokáže dementním strážníkem příliš otřást. Vzpomínám si, že v první misi jsem se dokonce dostal k nepříteli, který neměl naskriptované vůbec nic, a tak jen stál přede dveřmi jako solný sloup, a i když jsem mu mířil ze vzdálenosti jednoho metru přímo na hlavu, vůbec proti tomu neprotestoval. V podstatě celá hra je podobnými situacemi doslova přeplněná a za jediný náznak inteligence považuji snahu nepřátel utíkat do bezpečí před hozeným granátem, nebo krytí se za různými předměty. Celkově je však AI jen děs a hrůza.

Díky demenci nepřátel nemůžeme mluvit ani o vysoké obtížnosti. Je fakt, že některé lokace vás budou stát nějaký ten quicksave a quickload (ten, mmch., trvá poměrně dlouho), ale na střední obtížnost byste neměli mát žádné větší problémy. 

Světlé stránky hry
  • autentická atmosféra
  • vynikající grafika
Temné stránky hry
  • hrozná AI
  • krátký singleplayer
  • malá volnost a jednotvárnost jednotlivých misí

Hra, která mohla přestavovat alespoň menší trhák na scéně PC her, skončí na smetišti průměrných titulů, o něž rozumní hráči šetřící své peněženky nikdy nezakopnou. NightFire nemůžu doporučit ani fanouškům agenta s povolením zabíjet, protože každý z nich by si po chvíli hraní začal trhat vlasy nad stupiditou nepřátel a jednotvárností jednotlivých misí. Zkrátka – tohle všechno tu už několikrát bylo (jen tak náhodně vzpomeňme např. No One Lives Forever 1 & 2 a nebo Project IGI) a v mnohem zábavnějším zpracování.

Zvuk: 6/10
Hudba: 6/10
Grafika: 8/10
Hratelnost: 4/10

Od NightFire ruce pryč!


Celkové hodnocení: 6/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Vybrali jsme nejlepší PC hry pod stromeček

Vybrali jsme nejlepší PC hry pod strom…

Toto je deset her, které byste rozhodně neměli při hraní na počítači vynechat.

18.  11.  2017 | | 12 N/A
Need for Speed Payback: nedostatečně rychle a zběsile (recenze)

Need for Speed Payback: nedostatečně r…

Po menší přestávce jsme se konečně dočkali dalšího dílu série Need for Speed. Prospěla závodům pauza stejně, jako novému asasínovi? To se dozvíte z naší recenze.

12.  11.  2017 | | 17 N/A
Na PS Store startuje nová akce, najdete tam spoustu her pod tři stovky

Na PS Store startuje nová akce, najdet…

Chcete si doplnit svou digitální knihovničku konzole Playstation o pár parádních pecek? V obchodě máte skvělou akci.

16.  11.  2017 | | 4 N/A
Testovali jsme Xbox One X: jde o nejvýkonnější konzoli na trhu?

Testovali jsme Xbox One X: jde o nejvý…

Tak je to konečně tady. Vyšel Xbox One X, nejvýkonnější konzole na trhu a dlouho opěvovaný klenot Microsoftu. Je to opravdu dobrá herní mašina nebo přeceněný favorit?

17.  11.  2017 | | 16 N/A
Fanoušci přinutili EA ke změně, Star Wars Battlefront 2 bude lepší

Fanoušci přinutili EA ke změně, Star W…

Velká vlna nevole od fanoušků Battlefrontu podle všeho padla na úrodnou půdu. EA chystá změny.

18.  11.  2017 | | 2 N/A
Microsoft rozjíždí časově omezenou nabídku bundlů konzole Xbox One S

Microsoft rozjíždí časově omezenou nab…

Slevová mánie začíná.

12.  11.  2017 |
Harry Potter se vrací, tentokrát s příchutí Pokémon GO

Harry Potter se vrací, tentokrát s pří…

Černá magie společně s Voldemortem se vrací na scénu.

10.  11.  2017 |
Vyzkoušeli jsme 4K jízdu v akci Destiny 2, donutí vás běžet pro PC verzi

Vyzkoušeli jsme 4K jízdu v akci Destin…

Že už vlastníte Destiny 2 na konzoli? Vydali jsme se do space opery Bungie i na PC platformě, a musíme uznat, že to opravdu stojí za to!

10.  11.  2017 | | 10 N/A