Sotva jsme se letmo seznámili s válečnou akcí Kuma: War, už máme ve svém vojenském diáři zaznamenaný další ozbrojený konflikt, který tentokráte vypukl v nehostinných džunglích separatisty zmítané Indonésie. NovaLogic, nekorunovaní guru mezi hrami tohoto žánru, se soudě dle prvních dojmů rozhodli svou mírně pošramocenou pověst pozvednout. Jak se jim to daří?
Výrobce: NovaLogic (http://www.novalogic.com)
Distributor: NovaLogic
Homepage hry: http://www.jointopsthegame.com
Datum vydání: květen 2004
Pokud bylo doposud módní vytvářet vojenské simulátory podle skutečných událostí, pak se autoři vydali zcela proti proudu. Joint Operations se totiž odehrává v blízké budoucnosti, kdy vypukne ozbrojený konflikt na daleké Indonésii. Místní separatistická organizace se ujala moci a zavládl teror, což spojenecké síly nenechává chladné. Než byste řekli švec, už si to americká armáda směle razí na tento panensky čistý ostrov, aby prolila krev těch, kteří terorizují nebohé civilisty vzdorující tamnímu režimu. Boj to bude skutečně ostrý, přičemž taktika a dobrá znalost terénu zcela jistě zvítězí nad supermoderní technikou. Ocitáme se totiž v džungli.
10 gramů singleplayeru, zbytek jen po síti
Poslední dobou se stává téměř pravidlem, že multiplayerová složka je nafouknutější a propracovanější než její offlinový bratříček. Není se čemu divit. V České republice je sice internet teprve v ranné fázi vývoje (lépe řečeno v plenkách), nicméně jeho rozmach už doufejme začíná nabírat na obrátkách. I pro všeliké případy je tu připraven vcelku šťavnatý singleplayer čítající osm až jedenáct misí, prozatím totiž není stanoven jejich přesný počet. Pokud se vám zdá toto číslo na dnešní poměry příliš malé, nezoufejte. Každá mise je složená z několika sub-misí, jež se odehrávají na abnormálně rozlehlé mapě. Jen tak pro zajímavost - pokud se vám zdálo, že jsou mapy v Unreal Tournament 2004 vskutku veliké, pak ty v Joint Operations jsou dle slov zahraničních webů deset až patnáctkrát větší, čímž vzniká skvělá hierarchie realističnosti a volnosti pohybu.
Až připlujeme, musím rychle na záchod * Tak a teď ti vystřelím světlo * Byl tam, ale už tam není
Vesničko má, středisková
Ptáte se, co vše se nalézá pro nás v dosti neznámé Indonésii? V podstatě se jedná o směsici hlubokých džunglí plných exotické fauny, množství klikatých potůčků a řek, mezi nimiž se najde i nějaká domorodá vesnička. Jak možná víte, Indonésie je tvořena mnoha členitými ostrovy (udává se 17 000), takže se nevyvarujete ani styku s Indickým oceánem.
Ale poznávání krás přírody není tou pravou záminkou k návštěvě tohoto území. Již výše jsem uvedl, že celou oblast ovládli separatisté bažící po moci a vy je musíte za každou cenu zastavit. A to je okamžik, kdy se do děje této válečné taktické akce viděné z první osoby přímo vrháte. Jelikož se jedná o záležitost ryze taktickou a veskrze reálnou, nečekejte žádná sólová jatka, kdy zcela osamoceni bez mrknutí oka pokoříte dvacítku nepřátel. Heslo, že v jednotě je síla, tu totiž platí dvojnásob. Bez správného krytí, mapování terénu či pozorování lecjakého pohybu v houští jako byste byli předem mrtví.
Nás je dvacet, tobě je taky dvacet…
Ať se již jedná o útvar rychlého nasazení či speciální jednotky RANGERS, každý z jejich příslušníků má odlišný úkol. Jinak tomu samozřejmě nebude ani v Joint Operations! Každá ze dvou soupeřících stran má k dispozici pětici charakterů postav, jež posléze tvoří pevné jádro týmu. Nikdo se nikdy neobešel (a ani nastávající roky neobejde) bez medika, kterého čas od času kryje universální pěšák. Někdy je potřeba odstřelit vůdčí osobnost z hodně veliké dálky, na což je nejlepší sniper, a ani inženýrem nepohrdneme. Posledním typem vojáka je tzv. gunner, jehož jedinou láskou jsou zbraně veliké ráže. Z nabízené sedmadvacítky pušek, pistolí, samopalů, sniperek a granátů si jistě vybere i ten největší labužník.
Takže to máme pět druhů vojáků na každé straně. Autoři však šli ještě dále, díky čemuž nebudou boje probíhat jen na zemi, ale i ve vzduchu či na vodě - alá Battlefield. Dopravních prostředků zde tedy najdeme celkem devatenáct, počínaje nafukovacím člunem s připevněným kulometem, přes obojživelné transportéry, až po přepravní a bojové helikoptéry. Napadá vás, že tím pádem budou mít tyto obrněné síly převahu a nebude je možné zastavit? Naštěstí jsou povolaní vojáci ozbrojeni minami nebo raketomety, v každé základně se pak shodou okolností vyskytují zabudované střelné zbraně, jejichž nábojnice směle prorazí lecjaký pancéř. Zkrátka a dobře, ovládat se dá vše, co se nějakým způsobem týká boje.
Prostě exploze * Kdyby tak ti dole věděli, co je čeká * Chaos, panika, to vše doprovází výbuchy
Levá pravá, seno sláma
Joint Operations běží na přepracovaném engine hry Delta Force: Black Hawk Down, nicméně jeho úpravy tkví v množství nových pohybů. Veškeré postavy mohou, krom klasického úkonu, kterým je běhání a pomalé plížení, také chodit v podřepu, při střílení klečet pro větší přesnost na jednom koleně a také se plazit. Jistě si říkáte, že to není nic nevídaného, ovšem připočteme-li k tomu možnost plavání, potažmo potápění, dostaneme vcelku sympatickou mozaiku vylepšení. Zmíněné potápění je skvělou záležitostí, kdy jste v početní převaze a ze všech stran na vás létají smrtonosné kulky. Inu, pod kalnou vodou se do člověka strefuje o něco hůře, tudíž toho můžete perfektně zužitkovat.
Když už jsem načal vodní hrátky, bylo by hříchem nezmínit precisní systém ztvárnění hladiny přímo od pánů z NovaLogic. Jako jedni z mála si povšimli, respektive dokázali do své hry zakomponovat, že se po vhození předmětu (například sama sebe) hladina zčeří, začnou se na ní dělat „kruhy“ a tak dále. Celkový efekt je velice pěkný a jen málokdo jej přehlédne. Dalším krokem je široké spektrum zbarvení tamních vod. Ona totiž není voda jako voda, a tak řeka nabývá díky blátu na hnědé barvě, zatímco oceán zůstává panensky nedotčen.
Ve dvou se to lépe táhne
I přes fakt, že Joint Operations není ryze multiplayerovou záležitostí, zabírá právě hra po internetu převážnou část. To si žádá patřičnou péči ze strany autorů, a tak se můžeme těšit na zbrusu nový mód „advance and secure“, v němž se postavíme na jednu ze znepřátelených stran a budeme seč nám sily stačí své mateřské základny bránit - načež bychom také měli útočit na ty nepřátelské. Dobytím ji jakoby ovládnete a musíte se chvíli zaměřit na její defenzívu, abyste se posléze vrhli na další, čímž se snažíte podmanit si celé území. V žádném případě to není záležitost několika minut, ba naopak, některé boje trvají díky neustálému respawnu postav (po smrti se ihned narodíte a bez čekání se opět vrháte do boje) třeba i hodinu.
Další módy jsou nám již důvěrně známé z ostatních her. V Joints Operations nalezneme například klasický team deathmatch, kooperativní mód, king of hill, capture the flag, nebo velice zajímavý flagball, známý především z Black Hawk Down. Ve všech případech se bojuje ve dne v noci (a to až v čtyřiašedesáti hráčích!), což sami zpozorujete, když se podíváte na oblohu. Ta se stala po vzoru vody taktéž dynamickou, takže se často stává, že se během hry zamračí a začne pršet. Jo jo, sluníčko umí být někdy pěkná „mrcha“, obzvláště když vám jeho ostré paprsky svítí přímo do očí. Jak vidíte, vše se nese v duchu opravdové reality, ale je to tak skutečně správně? Naštěstí se některé prvky, jako například řízení dopravních prostředků, kloubí s čistou arkádou, takže se nemusíte bát počátečních neshod s ovládáním, případným trháním vlasů.
Tam dole sídlí trosečníci * My ty neřády srovnám * Stačí jen pořádně zacílit
Přistání v ráji
Indonéské prostředí je rozmanité a členité, takže autoři pro větší úspěch dbali na věrohodné zpracování krajiny. To se jim povedlo, a proto smekám. Nemluvě o již zmiňované vodě a nebesích se nám dostane razantního nášupu skvělé grafiky. Veškeré výbuchy, animace postav či modely předmětů jsou prozatím hodně vysoko nad průměrem. Když prolétá střílející vrtulník nad hořící základnou, plnou zmatených vojáků, kteří se snaží nějakým způsobem zachránit situaci, a to celé zasazené do nádherné krajiny, musíte si prostě zamáčknout slzu v oku.
Joint Operations není rozhodně revolucí v hratelnosti ani grafice, poněvadž do precisnosti Far Cry má dosti daleko, leč každého, kdo si jej vyzkouší, dočista pohltí. Vzhledem ke stále probíhajícím pracím jsem se čas od času potýkal v nedokončené hratelné ukázce s menšími chybičkami, jako například občasné chybné kolize s objekty, pochybné trajektorie vznášedel, nedokonalá účinnost některých zbraní či v neposlední řadě průměrný zvuk, i přesto se však jedná o skvělou záležitost nejen v „božském“ multiplayeru.
