Krize herního věku aneb proč vlastně hrát?

Jestliže vám táhne na Kristova léta, stoupá pravděpodobnost, že přestanete hrát. Myslím tím hry velkého ražení. Dávka casual kravinek za jeden dolar při čekání na autobusové zastávce se nepočítá. Demografické složení hráčství i přes pomalu stoupající věkový průměr vypadá dost zajímavě a hlavně poněkud disproporčně.

Někdy kolem desátého roku začnou lidé fungovat jako hráči a jejich četnost mohutně sílí. První zlom nastává většinou s dosažením dospělosti. Ten je spojován s nutností chodit na vysokou, nalezením „smyslu života“ ať už v čemkoliv, nebo rovnou zapojením do pracovního procesu, respektive založením rodiny. Výsledkem je výrazný propad.

Pak je chvíli klid a křivka pomalu klesá, protože s hrami se dost obtížně začíná po dvacátém roce, když už máte vlastně hotového člověka. Ovšem po pět a třicátém roce jakoby hráči skoro přestali existovat a jejich počet prudce klesne ke dnu.

postscriptum179.jpg

Z velké části za to může samozřejmě práce, rodina, změna zájmů, peníze, smrt oblíbené platformy a neochota se adaptovat na novou. Lidé se postupem času mění a to, co je bavilo v pubertě se nemusí nutně shodovat s představou zábavnosti člověka, který má na krku nějakou tu zodpovědnost a manželku s dítětem.

Více zkušeností, cyničtější přístup k životu, opatrnost, nedostatek nadšení a schopnosti se divit úplně každé pitomosti. To jsou radosti a strasti, na něž se s přibývajícím věkem můžeme těšit. Není to ani dobře, ani špatně. Tací v globálu prostě jsme a jít proti přírodě se nevyplácí. Jenže faktem je, že z jakýchsi pofidérních důvodů jaksi nejsou hry pro starší hráče a kdybych šel až do důsledku, tak po padesátce jste více méně na suchu.

postscriptum180.jpg

Věc se má takhle. Hry tu jsou s námi v komerčním slova smyslu nějakých třicet let. Za tu dobu s nimi vyrostla celá generace lidí. V posledních deseti letech jsme se ale dočkali jakési populační exploze, která jakoby přetočila biologické hodiny her o několik let nazpět a z věku zralého dospěláctví nás šoupla zpět do puberty.

Výsledkem je, že místo aby žánry dospívaly a objevovalo se více her pro jaksi zkušenější, náročnější hráče se zájem vývojářů a vydavatelů zaměřil na novou, mnohem větší skupinu začínajících nováčků. A co si budeme povídat, díky jejich nedostatku zkušeností se jim může prodat doslova cokoliv. Nejhorší na tom ale je, že vydavatelé si tím co vydávají nováčky vychovají. No a ti pak očekávají více méně to samé co minule – nulový progres, pokud jde o mne.

postscriptum181.jpg

Přirovnání her k filmu se zde asi nevyhnu, ale naštěstí je docela vhodné. Filmový (a televizní) průmysl musí zabavit maximálně široké spektrum diváků. Od malých předškolních dětí přes opupínkované puberťáky až k pomalu stárnoucím tátům od rodiny s krizí středního věku. Variabilita toho, na co se můžete koukat je doslova ohromující.

Od naprosto pitomých brain death spektáklů přes vážná psychologická dramata. Detektivky, komedie, romanťáky, válečné, časosběrné, historické, sci-fi, porno. Cokoli si hrdlo ráčí. Jsou tu jisté módní vlny, ale i o tom to je. V herním průmyslu taková různorodost není a jakmile překročíte jistou mez, zjistíte, že už vám zbývá vlastně jen ta nostalgie.

Začnete přehrávat staré pecky, které jste hráli ve svém začátku a nějak nemáte moc chuť zkoušet, co zrovna vyšlo – a když přeci jen ano, zůstane vám v ústech hořká pachuť, protože tohle vám jaksi nesedí.

postscriptum182.jpg

Starší čtenáři tohoto textu budou asi nesouhlasit, protože oni sami přeci jsou jaksi důkazem (a já s nimi), že hráčský život po třicítce nekončí. Že je hraní stále baví a stále nacházejí spousty zajímavých titulů, u kterých nadšeně tráví spousty hodin jako za mlada. Drazí čtenáři – jste dinosauři!

Není nás mnoho a ani do budoucna to statisticky nevypadá o moc lépe. Mluvím tu o faktu, že nevychází hry, jež by udržely stávající hráče a nalákaly nové, kteří se dostávají do věku, kdy už mají zasazený strom, postavený dům a s trochou štěstí (případně s pomocí asistované reprodukce) zplodili syna/dceru. Jinými slovy – dospělí nemají žádnou motivaci se k nám vůbec přidávat a tím naše demografická skupina ještě víc strádá.

postscriptum184.jpg

Vývojáři jsou ekonomikou tlačeni k tvorbě pro nejmasovější publikum, a to je prostě věkově někde naprosto jinde, přičemž to co uspokojuje je jaksi nebývá zrovna nejvytříbenější. A protože pro starší hráče nevycházejí hry, jež by je zajímaly, ti posléze pomalu upouštějí od hraní a tím se jejich demografická skupina stává ještě bezvýznamnější, takže zpětně neexistuje dost veliký tlak na tvorbu něčeho komplikovanějšího.

Jenže tohle se časem bude muset změnit. I kdyby nastala další populační exploze, tak současná populace má natolik velikou základnu, že s přibývajícím věkem se v nových hráčích neztratí jako ta naše.

To znamená, že se stane skupinou se specifickými požadavky, jež budou muset být naplněny, jinak je vydavatelé ztratí. To povede ke změně v tvorbě příběhu, designu a množná rovnou k úplně novým žánrům - autoři si už nevystačí s šestákovými předlohami a laxním levedesignem. Bude to chtít rafinovanost.

postscriptum183.jpg

Jenom si tak nějak nedovedu představit, jak tyto nové hry pro „staré“ hráče budou vypadat, protože s něčím takovým jaksi nemáme zkušenosti a i ty takzvaně „dospělé“ hry jsou ve srovnáním s velkými knižními a filmovými díly velmi primitivní. Kdyby nedošlo k vyloučení naší generace, asi bychom tu měli více leteckých simulátorů, více klasických RTS, adventury by nebyly doménou jen německého trhu a asi by tohle všechno bylo poněkud decentněji namícháno s tím, čemu dnes říkáme „moderní hra“.

Ale to se nestalo a my jsme přišli o dost pěkný kus herních žánrů, ze kterých by tyto hybridy vyrostly. Z toho, co zbylo bude muset vyrůst něco, co uspokojí dnešní náctileté, až oni budou mít třicet a více let. Jen se tak ptám, jestli to ještě bude bavit nás... 


NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Foto režim Spider-Mana je úžasný. Podívejte se, co tvoří hráči ze světa

Foto režim Spider-Mana je úžasný. Podí…

Nejen, že je nový Spider-Man pro PS4 skvělou adaptací komiksu. Ještě přináší i boží foto režim.

13.  9.  2018 | | 8 N/A
Žádost o ruku ve Spider-Manovi neklapla, pár se rozešel před vydáním

Žádost o ruku ve Spider-Manovi neklapl…

Fanoušek poprosil Insomniac o možnost požádat přítelkyni o ruku velmi originálním způsobem. Vývojář vyhověl a nevědomky vytvořil jeden z nejsmutnějších easter eggů.

12.  9.  2018 | | 3 N/A
F1 2018: věrohodné pálení pneumatik (recenze)

F1 2018: věrohodné pálení pneumatik (r…

Codemasters jsou mistři závodních her a letošní ročník formulí patří k tomu nejlepšímu. Skoro.

16.  9.  2018 | | 3 N/A
Rozhovor: Bohemia Interactive o DayZ, novinkách a budoucnosti hry

Rozhovor: Bohemia Interactive o DayZ, …

DayZ je ve vývoji už opravdu dlouho. Naštěstí se na něm stále pracuje a jak nás vývojáři z Bohemia Interactive na Gamescomu ujistili, mají hodně plánů, co se hrou chtějí dělat.

7.  9.  2018 | | 8 N/A
Za malý poměr hráček si může herní průmysl sám, říká Alžběta Trojanová

Za malý poměr hráček si může herní prů…

11.  9.  2018 | | 15 N/A