Který procesor je dnes nejvýhodnější?

Ať už si kupujete nový počítač nebo upgradujete ten starý, jste postaveni před těžké rozhodnutí. Dáte do své starší desky procesor Pentium III nebo Celeron II, nebo vyměníte i desku a přejdete na platformu Athlon/Duron? Jen výměna procesoru nemusí být levnější než výměna desky a procesoru zároveň. Alespoň co do poměru cena výkon. Jaké procesory vám tedy trh může nabídnout?

Je nejslabším procesorem Intelu. Nová řada začíná na frekvenci 533 MHz, stejně jako staré Celerony má 32 kB primární vyrovnávací paměti (16 kB data, 16 kB instrukce) a 128 kB sekundární. Protože se data v těchto pamětech duplikují, je prakticky využitelných pouze 128 kB; cache běží na stejné frekvenci jako procesor. Má stejné jádro jako Pentium III Coppermine a tedy má i instrukce SSE a je postaven na 0,18 mikronové technologii. Tento procesor existuje pouze pro patici Socket 370. Největší omezení tohoto procesoru je 66MHz; frekvence sběrnice, která na synchronních čipsetech (Intel BX) snižuje rychlost toku data do procesoru a zpět a hlavně propustnost paměťové sběrnice. Když k tomu přidáte malou vyrovnávací paměť, není divu, že je Celeron v paměťově náročných aplikacích poměrně slabý. Čistý (syntetický) výkon procesoru je však stejný jako u Pentia III na stejné frekvenci; aplikační však silně pokulhává. Pokud nebudete Celerona přetaktovávat, nemá pro vás praktický smysl. V nepřetaktovaném stavu má po Cyrixu III nejslabší poměr cena výkon.

První Pentium III se vyrábělo na 0,25 mikronové technologii a bylo určeno pro Slot 1. Novinkou jsou u tohoto procesoru instrukce SSE, které vylepšují práci zejména s grafikou a multimedii vůbec. Má stejně jako Pentium II 32 kB primární a 512 kB sekundární vyrovnávací paměti, která běžela na polovině frekvence procesoru; začíná na 500 MHz. Pokud jste tedy přetaktovali např. Celerona 366 na 550, mělo díky rychlejší cache výkon zhruba na úrovni PIII 500 MHz. Tento handicap vyrovnaly nové procesory Coppermine, které mají sekundární vyrovnávací paměť poloviční, ale běží stejně jako u Celeronu na frekvenci procesoru. To se ukázalo jako dobrý tah, protože výkon v paměťově náročných aplikacích šel nahoru. Pentia III Coppermine jsou určena pro Socket 370 a jsou postavena na 0,18 mikronové technologii (na té už jsou také vyráběny nové verze pro Slot 1). Pentia III běží na frekvenci sběrnice 100 nebo 133 MHz, což je obrovská výhoda oproti Celeronům; na těchto frekvencích také samozřejmě běží i paměti. PIII tak mají výkon a paměťově náročných aplikacích až o polovinu.

První Cyrix III, který už byl vydán pod hlavičkou společnosti VIA, byl postaven na jádře Joshua a byl přímým pokračovatelem procesorů Cyrix MX-II. Měl na sobě 64 kB primární a 256 kB sekundární vyrovnávací paměti a jeho výkon byl označován jako PR, tedy Pentium Rating. Např. Cyrix III PR 466 měl mít stejný výkon jako původní Pentium na této frekvenci, i když doopravdy pracuje na frekvenci nižší. Protože však procesor měl slabý výkon (hlavně jednotka FPU) i oproti Celeronům, VIA jej stáhla a nahradila novým, který se však jmenuje stejně, Cyrix III. Ten už je postaven na jádře Samuel, který vyvíjí pod VIA bývalí vývojáři IDT. Tento procesor je postaven na 0,18mikronové technologii, má 128 kB primární vyrovnávací paměti, ale žádnou sekundární; začíná na 533 MHz. Výkon procesoru však je opět slabý, a opět vinou jednotky FPU. To je ostatně patrné z testů. I když procesor pracuje na frekvenci sběrnice 133 MHz, jeho výkon zdaleka v náročnějších aplikacích nedosahuje na Celerona na stejné frekvenci. Tyto nové procesory Cyrix III se již označují pravou pracovní frekvencí. Novější verze Cyrixe III na jádře Samuel 2 již budou mít 64 kB sekundární vyrovnávací paměti a bude vyroben již 0,15mikronovou technologií; frekvence půjdou do gigahertze.

Athlon byl první procesorem firmy AMD, který se oprostil od moderním požadavkům nedostačujícímu Socketu 7. Měl úplně nové jádro a osazoval se do patice Slot A. Sekundární vyrovnávací paměť byla podobně jako u Pentií II/III pro Slot 1 umístěna externě a měla velikost 512 kB. U modelů s frekvencí do 700 MHz pracovala na polovině frekvence procesoru, poté byl poměr snížen na 2/5 a poté na 1/3. Limitujícím prvkem totiž byla vyrovnávací paměť, která ochotně pracovala jen do frekvence 350 MHz. Velikost primární vyrovnávací paměti však je 128 kB, což je poměrně velký rozdíl oproti PIII. Athlon běží na vylepšené sběrnici EV6 s frekvencí 200 MHz, která pracuje podobně jako paměti DDR (doopravdy tedy jde jen o 100 MHz). Svým výkonem Athlon lehce překonal Pentium III na stejné frekvenci, ovšem velkým nedostatek byl tehdy (přelom roku) nedostatek základních desek a hlavně čipsetu, který by se výkonem vyrovnal Intelu BX. Začátkem léta bylo jádro Athlonu inovováno, velikost sekundární paměti byla snížena na 256 kB, běží však na frekvenci procesoru. Stejně jako se Intel vrátil zpět k socketu, i nový Athlon byl dostupný kromě Slotu A také pro novou patici Socket A. Ta však není vývody kompatibilní se Slotem A, proto není možné použit redukci Slot A -> Socket A tak, jak je to možné u Intelu (Slot 1 -> Socket 370). Tento procesor se také pro rozlišení od klasického Athlona označuje Thunderbird; je postaven na 0,18 mikronech a začíná na 700 MHz.

V zásadě jde o stejný procesor jako Athlon Thunderbird, má menší sekundární vyrovnávací paměť, 64 kB. Protože však stejně jako u Thunderbirdu se data v L1 a L2 paměti neduplikují jako u Celeronu/PIII, je využitelná cache 192 kB, u Athlonu Thunderbird dokonce 384 kB. Protože je paměť poměrně drahá, může být Duron tak levný; má jen polovinu paměti než Thunderbird. Začíná na 600 MHz a jeho výkon je velmi podobný původnímu Athlonu; to je ostatně vidět ze srovnání. 600MHz verze je však o téměř polovinu (!) levnější než Celeron na 600 MHz a rozdíl ve výkonu je dost velký. Duron je dnes procesor s nejlepším poměrem cena výkon na původní frekvenci (v nepřetaktovaném stavu).

V čísle 17/2000 časopisu Computer jsem provedl podrobné srovnání procesorů na stejném výkonu (pokud vás zajímají, můžete si je tam přečíst). A jaká byly výsledky?

Nejslabší je podle očekávání VIA Cyrix III kvůli absenci sekundární cache a také kvůli slabé jednotce FPU. Následuje Celeron, který má sice už 128 kB sekundární paměti, ovšem stále běží jen na sběrnici 66 MHz; pomalá práce s pamětmi se však podepsala na aplikačním výkonu.

Rozdíly mezi Athlonem (Thunderbird) a Duronem jsou spíše symbolické řádově jen několik procent; cena je však o čtvrtinu nižší. Velké rozdíly nejsou ani mezi Athlonem a Pentiem III na 100MHz frekvenci sběrnice, Athlon lehce vede v syntetickém výkonu; má také výhodu v rychlejší práci s pamětí. Lépe je na tom Pentium III když běží na 133MHz frekvenci sběrnice – rychlejší paměti jsou znát. Cena Pentia III je však oproti Athlonu zhruba dvojnásobná, takže Athlon poměrem cena výkon jasně vede.

Procesorem s nejlepším poměrem cena výkon je jednoznačně AMD Duron. Následuje Athlon Thunderbird, poté Pentium III, Celeron a peloton zakončuje VIA Cyrix III. Pokud tedy plánujete koupit nový počítač nebo budete upgradovat vnitřnosti, určitě se po Duronu ohlédněte; budete mile překvapeni.