Layers of Fear 2: šedobílý noční motýlek (recenze)

Navázali autoři na kvality prvního dílu?

Co baví

  • Smysl pro detail
  • Měnící se prostředí
  • Odkazy do světa filmu

Co vadí

  • Původní atmosféra se vytratila
  • Frustrující akční pasáže
  • Až příliš nalinkovaná hratelnost
7/10
Hodnocení

Tři roky po vydání malířské noční můry Layers of Fear a dva roky po cyberpunkové detektivce Observer se polští vývojáři pod hlavičkou Bloober Team osmělili k dalšímu atmosféricky tíživému zážitku. Projekt Layers of Fear 2 by rád navázal na překvapivý úspěch prvního dílu a převzal štafetu v určování pomyslného směru současných hororových her tak, jak jej nastavil teaser P. T. a následně právě Layers of Fear.

Není plátno jako plátno

V prvním díle jsme prožívali intenzivní příběh psychicky ne zrovna vyrovnaného malíře, který ve svém rozlehlém viktoriánském sídle prožíval temnější chvilky svého života. Spolu s ním však tyto chvilky mohli celkem intenzivně sdílet také hráči, neboť právě v zachycení a následné projekci atmosféry byl první díl naprosto jedinečný.

Layers of Fear 2_20190524202957.jpgLayers of Fear 2_20190524203325.jpgLayers of Fear 2_20190524203852.jpgLayers of Fear 2_20190524204016.jpgLayers of Fear 2_20190524204143.jpgLayers of Fear 2_20190524204841.jpgLayers of Fear 2_20190524205306.jpg
Prostředí opuštěného parníku je děsivé samo o sobě

Zdá se, že vývojáři z Bloober Team spatřují prvky šílenství v umění celkem rádi, protože ve svém pokračování opět zabrousili do vod umělecké tvořivosti. Pestrobarevnou paletu malířského plátna však nahrazuje šedobílé plátno filmové. Štětce a stojany střídají filmové pásky a kinematograf. Původní viktoriánské sídlo potom prostředí zaoceánské lodi.

Karty, se kterými Layers Of Fear 2 hraje, jsou rozdány velice zajímavě a naznačují slušný herní zážitek vycházející ze tři roky starého dobrodružství. Jenže to se bohužel nekoná. Nebo rozhodně ne v takové míře a intenzitě, jak by bylo zdrávo.

Herectví v krvi

Hlavním hrdinou je protentokrát jakýsi údajně nadějný herec z Hollywoodu, který byl přizván na děsivou plavbu, která mimo krásných výhledů přinese také děs, obavy o vlastní život a v neposlední řadě také katarzi. I tentokrát se potvrzují silné filozofické a estetické choutky autorů. Layers Of Fear 2 totiž není plochou hrou, která by vyjadřovala své poselství explicitně. Naopak je silně profilovaným projektem, který je ve všech příběhových ohledech až neskutečně plastický.

Layers of Fear 2_20190524203726.jpgLayers of Fear 2_20190529205828.jpgLayers of Fear 2_20190529210223.jpgLayers of Fear 2_20190529210631.jpgLayers of Fear 2_20190529210753.jpgLayers of Fear 2_20190529212359.jpgLayers of Fear 2_20190529214219.jpg
Pro hru je typická kombinace barevného a šedobílého

Příběh je to, co žene hry Bloober Teamu a ti se ani tentokrát neodvážili v tomto ohledu zaváhat. Exkurze do mysli tajemného herce na opuštěném zaoceánském parníku? Je to šílenství! A zároveň již bezpečně a s klidem můžeme hovořit o rukopisu autorů. Dynamické a neustále se měnící prostředí, smysl pro detail a umělecké pojetí, atmosféra budovaná na základě vnitřní nevyrovnanosti a nejistoty, občasná akce, snaha o detailní psychoanalýzu hlavního hrdiny. Všechny zmíněné prvky, které nás tak ohromovaly v prvním díle, nacházíme celkem bezpečně i tentokrát, jenže v jiných poměrech. A to je bohužel ten hlavní problém.

Akce a reakce

Vývojáři udělali jednu zásadní chybu, kterou jim hráči budou odpouštět jen velice těžko. Z pokračování je totiž až přespříliš cítit sebejistota a neúcta k materiálu. Zároveň také snaha svézt se co nejsnadnějším způsobem na vlně úspěchu z minulosti. Jednotliviny, které tvoří celou hru, fungují víceméně spolehlivě, jenže způsob, jakým byly poskládány do úhledného celku, je slušně řečeno nešťastný.

Layers of Fear 2_20190524212007.jpgLayers of Fear 2_20190524212953.jpgLayers of Fear 2_20190524214306.jpgLayers of Fear 2_20190524214530.jpgLayers of Fear 2_20190524214942.jpgLayers of Fear 2_20190524215056.jpgLayers of Fear 2_20190524215254.jpg
V detailech a vizuálním ztvárnění opět vývojáři zabodovali

Tak předně, prostředí velkého parníku je opravdu hodně zajímavé a děsivé už ze své podstaty, Layers Of Fear 2 ale charakterizuje striktní lineární hratelnost plná naskryptovaných scén. Bohužel, úzké koridory a chodby o několika dveřích tuto skutečnost jen podtrhují a ve výsledku hra působí až přespříliš klaustrofobicky a předvídatelně.

 

 Jednotliviny, které tvoří celou hru, fungují víceméně spolehlivě, jenže způsob, jakým byly poskládány do úhledného celku, je slušně řečeno nešťastný. 

 

I nadále si autoři pochopitelně celkem efektně hrají s neustálou přeměnou prostředí, jenže jednou věcí je přeměna a druhou potom samotné zasazení. Úzké koridory obrovské lodi zkrátka hratelnosti škodí. Co však hře působí největší problémy, jsou nepochopitelné akční pasáže, kterých je požehnaně. Tajemný přízrak jako konstrukt lidské představivosti pronásledující svou oběť je sice dozajista prvek, jehož přítomnost lze snadno objasnit, zde bohužel nefunguje. Určitou část hry tak budete pouze prchat v jasně daných cestičkách před svým vlastním já. Zážitky jsou to vskutku frustrující a hře ubírají na atmosféře.

Pasáže jsou opravdovou noční můrou, ale rozhodně ne pro svou obsahovou děsivost. Děsivá je totiž forma a zpracování. Akční prvky se totiž odehrávají v šedobílém noir stylu, ve kterém je sotva vidět. Útěky tak mají podobu pokus omyl, a to rozhodně není žádoucí.

Strach z prázdnoty

Přestože si Layers of Fear 2 buduje solidní skličující atmosféru, ani zdaleka nedosahuje hororových kvalit prvního dílu. Tu skličující děsivost a pocit uvěřitelnosti si zkrátka autoři na zaoceánský parník nepřibalili. Namísto toho tu máme vizuálně poutavou a detailně zpracovanou chodící lekačku průměrného ražení. Takhle nevypadá děsivá noční můra. Tohle je jen motýlek.

 

Přestože si Layers of Fear 2 buduje solidní skličující atmosféru, ani zdaleka nedosahuje hororových kvalit prvního dílu. 

 

Nejde o hanlivé označení, ale o jasné zařazení. Autoři k celku zkrátka nepřistoupili tak pečlivě, jako před třemi lety. I tentokrát hru zdobí neskutečný smysl pro detail, který oceníte v bohatých a oku lahodících aranžích. Stejně tak jako všudypřítomné odkazy na klasiky umění, v tomto případě mistry filmového plátna. Výtečné je také grafické zpracování a hudební doprovod, který mistrně podtrhuje narační linku. Bohužel v tom hlavním Layers of Fear 2 selhává. Je to hratelnost a atmosféra, která se až příliš odchýlila od jedničky.

Verdikt

Layers Of Fear 2 rozhodně není špatnou hrou, snaha autorů svézt se na vlně úspěchu předchozí dílu je ovšem až příliš čitelná. Původní jádro zůstalo zachováno, bohužel každá další změna v tomto případě přináší krok zpět. Výtečné audiovizuální zpracování, neustálé proměny prostředí a odkazy do světa filmu bohužel v celku kazí až křečovitá lineárnost, úpadek herní atmosféry a frustrující akční pasáže, které kazí výsledný dojem více, než by bylo zdrávo. Přestože se stále bavíme o nadprůměrné hře, je třeba hodnotit v kontextu předchůdce. Layers Of Fear 2 je dobrá hra, ale velké zklamání.

Váš názor Další článek: Služba Playstation Plus od srpna podraží v Asii a Evropě, ale jen o chlup

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,