LEGO DC Super-Villains: trable z alternativní reality (recenze)

Častokrát při setkání s LEGO hrami slýchám námitky ohledně toho, že je to stále to samé dokola už několik let, jen se mění zasazení a postavy. Osobně s tím souhlasím. Jedním z posledních LEGO titulů, který jsem hrál, byla adaptace Pána prstenů a v Super-Villains je vidět, že se většina tehdejších mechanik využívá do dnešního dne. Také občas narazíte na takové názory, že Traveller’s Tales LEGO hry chrlí jednu za druhou jen z důvodu, že si chtějí pořádně nahrabat. Ani to nemohu popřít. Co ale na druhou stranu musím uznat je, že i přes malé množství inovací si jejich hry stále drží velmi dobrou úroveň kvality, o které by si ostatní studia mohla jen nechat zdát.  

Narazíte na fůru oblíbených postav z univerza DC, těch dobrých i zlých

Jak už z názvu vyplývá, tentokrát budeme stát na straně záporáků DC univerza. Pokud znáte komiksové předlohy, tak se ve zdejším příběhu bez problému zorientujete. Na druhou stranu bez jejich znalostí můžete být ze začátku lehce zmatení, ale během pár misí se do toho dostanete. Pokud by vás náhodou některá z postav zaujala, tak si můžete otevřít její složku, kde najdete základní informace a její stručný příběh. Díky tomu si pak budete každého moci snadněji zařadit.  

Každý padouch má přímo ve hře složku, takže se zorientují i neznalci komiksů

Hlavní zápletka se točí kolem zmizení všech členů Justice League. Při velkém útěků padouchů z vězení se je Superman spolu s jeho kolegy snažil zastavit, ale z ničeho nic se na scéně zjevily osoby z paralelního vesmíru. Říkají si Justice Syndicate a jsou alternativní verzí Justice League v čele s Ultramanem, ale jejich záměry jsou naprosto odlišné. Jako hrdinové se prezentují jen před veřejností. Jejich skutečný název je totiž Crime Syndicate a mají za cíl ovládnout zdejší svět. Jedinými lidmi, kteří znají jejich pravé záměry, jsou překvapivě právě superpadouši, kteří se snaží přesvědčit obyvatele Gothamu a Metropolis, že členové Justice Syndicatu nejsou tím, čím se zdají být. Zločincům ale nikdo nevěří. Proto musí spojit síly, aby novou hrozbu zastavili a při té příležitosti se sami chopí nadvlády nad světem.  

Samozřejmě je to všechno trochu složitější, ale příběh by se dal rozdělit na dvě fáze. První z nich je shromažďování týmu, což znamená osvobozování superpadouchů z vězení. Všichni členové týmu ale nejsou zavření ve vězení. V některých kapitolách se podíváme mimo město a nemine nás ani cesta do vesmíru. V čele party je Joker spolu s Lexem Luthorem, ke kterým se postupně přidávají známé tváře i menší padouši, kteří se v u nás dostupných komiksech tak často neobjevují.

Do cesty se vám postaví několik hrdinů a samozřejmě i členové Justice Syndicatu, kteří se vás snaží zastavit. S hrdiny je to naštěstí rychlý proces, protože po zmizení Justice League už zbyli jen ti slabší jako Nightwing nebo Beast Boy. Občas dojde na menší bossfighty s hrdiny, které jsou ale tak nudné, že z poražení nepřítele ani ten dobrý pocit nedostanete. Zkrátka jen mlátíte do druhé postavičky, dokud nezačne filmeček.

Druhá fáze je pak samotný boj proti nepřátelům z alternativní reality. Vše je samozřejmě doprovázeno vtipnými komentáři postav a již tradičně se nebere naprosto nic vážně. V mezičase ještě můžete sledovat investigativní práci novinářky Lois Lane. I když to z tohoto popisu může znít, že se ve hře stále něco děje, tak občas při hraní narazíte na hluchá místa.

Jako v několika předchozích titulech je i v DC Super-Villains prvek otevřeného světa, kdy můžete plnit různé vedlejší aktivity. Ty jsou ale tak zbytečné a nudné, že vůbec nestojí za pozornost. Chvíle, kdy přejíždíte z místa na místo, abyste začali další kapitolu příběhu, vás jen vytrhávají z děje.  

Části mezi kapitolami mohli vývojáři klidně vystřihnout

Když jsem na začátku recenze mluvil o tom, že LEGO hry od TT nemají skoro žádné novinky, tak tady by se přece jenom jedna našla. Můžete si vytvořit svého vlastního zločince. Možnosti úprav při tvorbě postavičky jsou opravdu rozsáhlé. Týká se to jak vzhledu, barev, a oblečení, tak i samotných schopností, kterými bude váš padouch na začátku hry disponovat. Jak už to ve většině her, kde si můžete tvořit vlastní postavu, bývá, ani tady váš padouch nebude mluvit. Ostatní postavy o tom samozřejmě vtipkují. Vlastní padouch mi ale i přes to, jak propracovaná jeho tvorba je, přišel docela nevyužitý. Postupem hrou sice získává nové schopnosti, ale většinu času stejně strávíte s ostatními padouchy a vaše postavička je v partě jen do počtu.  

Po bossfightu většinou následuje selfie

I když LEGO může zabavit i ostřílené pařany, tak je stále častěji považováno za hru pro mladší hráče. To je v našich krajinách trošku komplikovanější, protože i po všech těch LEGO hrách se do žádné z nich nedostal oficiální český překlad. Výjimkou jsou pouze LEGO Worlds, které najdete v češtině na všech platformách krom Switche. Obzvláště ve hrách pro děti zamrzí, že se na češtinu nedostalo. To totiž může u některých potenciálních zájemců znamenat, že od titulu raději dají ruce pryč a sáhnou po něčem přístupnějším. 

Vývojáři přidali do hry i foto režim, který je v dnešních titulech dost populární. Není tady moc propracovaný a v podstatě si můžete jen fotit selfíčka. Pro hráče, kteří si rádi ve hře fotí, to ale může být příjemná novinka.  

Stejně jako v každé LEGO hře se můžete do každé úrovně vrátit ve free režimu, kdy si s pomocí nově získaných postav můžete odemknout nové odměny a dostat se na doposud nedostupná místa. Postav, které tady můžete sesbírat, je opravdu hodně. Některé z nich mají navíc několik různých verzí, takže jejich počet tím ještě o pár desítek vzroste.  

Postav je opět dost a nejsou to jen záporáci

Tradičně nechybí ani možnost kooperace, kdy se k vám může další hráč připojit v jakékoliv části hry. Jen občas zlobí kamera, kdy se od sebe ovládané postavičky vzdálí moc. Trochu hůř se kvůli tomu pohybuje ve větších prostorách, kdy můžete ztratit přehled.  

Ze začátku hry se může zdát, že obtížnost se oproti předchozím hrám lehce zvýšila, ale nakonec to dopadá naprosto stejně. Když náhodou nevíte, jak se dostat dál, stačí vše v okolí rozmlátit a cesta se najednou objeví. Také už tady neplatí, že jednu akci může vykonávat jen jedna postava. Pár unikátních věcí se ale přeci jen najde, hlavně Jokera bude často potřeba.