LEGO Movie 2: The Videogame - a další kostičky (recenze)

Už podle názvu vám jistě neuniklo, že tento titul je vytvořen podle pokračování oblíbeného LEGO filmu. Vývojáři tedy tentokrát neměli moc práce s převedením do herní podoby. I kdyby to tak nebylo, už za sebou mají tolik kostičkových her, že by z vytvořených assetů mohli splácat 10 dalších projektů z tohoto univerza. Pokud od Lego Movie 2 očekáváte něco nového, už ze začátku vás musím zklamat. O inovacích se tady mluvit nedá. 

LEGO Movie 2 nabízí přesně to, co máte na těchto hrách tak rádi 

Oproti tradičním LEGO titulům je tady alespoň pár odlišností. Nemusíte s sebou tahat celou partu postav, abyste se mohli pohnout v příběhu zase o kousek dál. Skrz hru získáváte různé outfity. Měnit je ale musíte jen občas, a to z toho důvodu, že některá NPC se s vámi prostě jinak bavit nebudou. Také máte možnost kombinovat různé části předpřipravených obleků dohromady. Pokud ale budete chtít mít všechny, které ve hře lze získat, tak se to může pěkně protáhnout. Na zdejších světech totiž můžete narazit na speciální kapsle, které vám otevře obchodník. Je to taková Lego forma lootboxu, ale peníze za ně utrácet nemusíte. Zkrátka dostanete pár náhodných předmětů, a pokud vás to nezajímá, můžete v klidu pokračovat dál. Příběh to nijak neovlivní.  

Důležitějším prvkem jsou ale plánky a materiály. Z rozbitých věcí nezískáváte jen klasické body, ale také kostky, které můžete použít při budování. Postupně se stavební repertoár rozroste od jednoduchých strojů, přes vozidla až po celé domy. Většina tak velkých objektů je ale spojena s příběhem nebo misí, takže se ve většině případů stejně budete vracet k jednodušším výrobkům.  

Z počátku to vypadalo tak, že díky tomuto systému stavění se nebudete muset znovu vracet do úrovní kvůli splnění všech věcí, ale tak to opět není. Někdy totiž potřebujete vybavení, které získáte až později v příběhu, takže pokud chcete vyzobat všechno na sto procent, opětovnému hraní se ani v Lego Movie 2 nevyhnete. Pozitivem alespoň je to, že s každým dalším získaným vybavením se otevírají nové herní mechaniky. Kouzelná hůlka vám například umožňuje měnit barvy kostek a bez speciálních rukavic se nedostanete skrz určitý druh překážek.  

Světy jsou opět pestré a plné kostiček. Více různorodosti by ale neuškodilo

A o co tady vlastně jde? Pokud jste už nový film viděli, tak to velmi dobře víte. Ve zkratce je to o tom, že mimozemšťané unesou Emmetovi přátele, takže se spolu s Lucy vydává na záchranou misi. Cestou navštíví celou řadu planet, potkají spousty NPC a samozřejmě rozbijí tisíce kostiček. Skrz na skrz je to propletené typickým humorem, který nechyběl snad v žádné Lego hře.  

Příběh není to jediné, čemu se tady můžete věnovat. Postupně navštívíte několik různých planet a na každé z nich je několik vedlejších úkolů, za které získáváte speciální kostky. I když tyto úkoly nejsou na první pohled povinné, tak se jim stejně v některých částech hry musíte věnovat. Pro otevření portálu na další planetu totiž potřebujete nasbírat určité množství speciálních kostek na každé planetě. Nechápu, proč to vývojáři udělali právě tímto způsobem. Jen to hráče zdržuje a je to otravné, když se chcete po porážce bosse vydat dál, ale vlastně nemůžete kvůli nedostatku těchto kostek. Na druhou stranu, pokud se vyžíváte v plnění veškerého obsahu, jistě vám to udělá radost.  

Pokud vám ani to nestačí, tak je tady další dávka obsahu, která sice nesouvisí s příběhem, ale zabaví vás na spoustu hodin. Mimo příběhové planety je tady také několik vedlejších, kterými se vůbec nemusíte zabývat. Na hvězdné mapě už mají vývojáři také připravené místo pro planety, které do hry přibudou formou DLC. O obsah jako takový tedy rozhodně není nouze, ale nejedná se o nic moc originálního. Některé z planet jsou si navíc podobné jako vejce vejci. Sice se najdou výjimky, ale když už vidíte třetí planetu, která využívá tu stejnou barevnou paletu a liší se jen některé prvky, tak vám ani nepřijde, že se vůbec posouváte dál. Ve skutečnosti ale příběhem projíždíte jako nůž máslem. Jen málokdy se stane, že byste nevěděli, co po vás hra zrovna chce. Všechno je pěkně vysvětlené, i když zaběhlým hráčům mohou ze začátku vadit tutoriálové obrazovky, které nejde okamžitě přeskakovat.  

Hratelnost je opět plná vtípků a odlehčené nálady, která je Lego hrám vlastní.

Po grafické stránce sice Lego Movie 2 vypadá velmi podobně jako ostatní Lego tituly, ale musím uznat, že prostředí je tady zpracované mnohem lépe, než například v DC Super-Villains. Je vidět, že tentokrát je poskládané z kostek opravdu všechno. Kulisy v některých Lego hrách jsou zkrátka modely, které do kostičkovaného světa opravdu moc nezapadají. I když se ani tentokrát nedají všechny struktury zničit, vypadá to o mnoho lépe.  

Na druhou stranu je tady jeden neduh, který v určitých částech dokáže hraní pěkně znepříjemnit. Občas si kamera zkrátka dělá, co chce. Hlavně během rozhovorů s NPC se mi stávalo, že kamera stále rotovala kolem a zastavila se až po konci konverzace. Při bossfightech vám pak hra občas vezme kontrolu nad kamerou z ruky a když jste zrovna v tu chvíli zaměřeni na nějaký objekt, tak to také nedělá žádnou dobrotu.  

Samozřejmě tady nechybí možnost kooperace. V tomto bodě se také musím pozastavit u kamery. Zatímco ve většině ostatních Lego her máte dynamický split-screen, což znamená, že se vám obrazovka dělí pouze pokud jste od sebe daleko, tak tady je obraz rozpůlený pořád. V kombinaci s výše zmíněnými problémy to nejde moc dohromady. Naštěstí to ale celkovému zážitku moc neubírá.