TCG – Trading Card Game, pojem, který díky sérii Magic: The Gathering dobře zná celý svět. Právě dnes můžete na stránkách Doupěte nalézt recenzi nejnovější počítačové hry, založené na této slavné značce, jejíž úspěch se zbytečně pokoušejí znovu a znovu zopakovat TCG jako Pán prstenů, Hvězdné války nebo Pokémon. Neopakovatelnou historii M:TG shrnuje právě tento článek.
Skupina, která právě otevřela tento článek a ráda by se dozvěděla bližší informace o tématu, nechť mě laskavě alespoň obrazně následuje do roku 1993, kdy firma Wizard of the Coast vydává historicky první edici Alphu, přičemž nikdo ještě netuší, jak obrovský bude mít úspěch. Dokonce ani pánové Richard Garfield a Peter Adkison, kteří za celým projektem stojí, zatím nevědí nic o tom, že se právě stali budoucími multimilionáři.
Od této historické chvíle až k dnešnímu datu vyšla celá řada dalších edicí, prodaly se statisíce karet a byl vytvořen unikátní turnajový systém (využívající ratingového systému a žebříčků DCI – něco jako obdoba tenisového ATP), který na svou dobu v mnoha ohledech předběhl počítačový ProGamming. Na své si navíc přišli i hráči z jiných než anglofonních zemí, protože postupně docházelo k překladům do jednoho jazyka za druhým a nejen díky tomu se celá hra stávala značně masovou záležitostí. Na ilustraci jednotlivých karet se podílejí známí malíři fantasy, postupně se zvyšují také finanční dotace jednotlivých turnajů.
Zhruba v polovině devadesátých let se tak rodí série Pro Tourů (původní název 1.000.000$ Black Lotus Pro Tour), tedy pěti velkých akcí, u kterých celková částka určená na výhry dosahovala právě této zmíněné sumy. Pro případné zájemce bych měl ještě dodat, že dnes již jde o peníze ještě větší.
The Abyss = 2000 Kč
Dalším nesporným lákadlem Magicu jsou i jeho příběhy, které průběhem času začaly doprovázet každou jednotlivou edici. Motivy obrázků na jednotlivých kartách skutečně mnohdy nejsou kresleny bez konkrétního významu, ale naleznete na nich i postavy či situace vyskytující se právě ve vlastním ději legendy. Autorům se podařilo vytvořit celou fantastickou planetární soustavu, ze které asi nejznámější jest slavná Dominarie. Na tu byly situovány například dobrodružství Urzy a jeho sourozence Mishry, kterým bylo souzeno svést bratrovražednou válku o nadvládu nad zemí, klasického záporného hrdiny Yawgmotha, potažmo mnoha dalších.
Kromě Dominarie se stala populární například Phyrexie (planeta stvořená mocným planeswalkerem, kterou později obsadil Yawgmoth), Nul Moon (umělý měsíc, původně přístroj Null Sphere, jehož posláním bylo řídit artefakty starobylé rasy Thranů)… takto by se dalo zaplnit mnoho stránek, ale dopracovat se musíme též k tomu nejdůležitějšímu a to je něco málo o hraním samotném.
Jelikož i kompletním výčtem obecných pravidel bych běžného čtenáře pravděpodobně hodně znechutil, uvedu zde alespoň úplné základy. Během partie obléknete pomyslný hábit čaroděje, který reprezentuje jednu, případně více z pěti základních barev many (tuto čerpáte ze zemí, které mají ve své základní formě specifickou podobu pro každou variantu – např. zelená = Forest, modrá = Islands atp.), využívá tuto pro sesílání kouzel a s jejich pomocí se snaží udolat soupeře. V současné době se můžete setkat především s následujícími typy: Creature, Sorcery, Instant, Enchantments a Enchant creatures spells. Ve všech uvedených formách má konečně zástupce i magie „zlatá“ (Multicolored), spojující více barev dohromady.
Vyjma nich tu máme ještě Artifact spells, tedy neutrální předměty bezbarvé, které může využívat coby doplněk (pochopitelně existují i balíčky postavené především kolem artefaktů, ale to teď nebudeme rozebírat) jakékoliv vámi zvolené zaměření. Každé z nich má také své výhody a v něčem nad ostatními vyniká, stejně jako v jiných oblastech zase zaostává. Zelená je založená především na silných lesních stvořeních, červená přináší rychlost a mnoho karet přímého zranění, bílá tradičně náleží rytířům, paladinům, přidávání životů i protekci, černá se jen hemží zombiemi a destrukčními kouzly. Na závěr jsem si pak nechal svojí nejoblíbenější modrou, plnou létacích bytostí a především mocných a zákeřných Instantů, umožňujících kontrolu nad tím, co protivník bude či nebude moci zahrát (na rozdíl od Sorcery se Instanty dají vykládat reakčně, tedy i během jeho kola).
Battlegrounds a výběr foilů
Primárním cílem je sebrat oponentovi startovních 20 životů, avšak k vítězství mohou vést i jiné cesty, přičemž minimální počet karet v balíčku je 60 (na Constructed turnajích) a každá z nich mimo základních zemí smí být uvnitř pouze ve čtyřech kopiích, není-li pravidly stanoveno jinak (může dojít k omezení či úplnému banningu). Věci jako skladbu kola či vyvolávací ceny zde nebudu více rozepisovat, protože M:TG Battlegrounds se v případě prvním odehrává v reálném čase, nikoliv kolovém a v případě druhém došlo k upravení casting costů pro potřeby počítačového zpracování a zmíněny jsou individuálně ve vlastní recenzi.
Pokud ještě někoho zajímá například finanční ohodnocení jednotlivých kusovek, věřte že název Trading Card Game (sběratelská karetní hra) nevznikl jen tak sám od sebe a částky vynaložené na zakoupení jediného vzácného kousku se mohou pohybovat řádově v několika tisících Kč. To se týká hlavně cenných karet z Bety, tedy druhé edici po Alphě (obě sady vyšly v počátečném limitovaném nákladu cca 3 měsíce po sobě, ale liší se od sebe stylem oříznutí okrajů, proto také Alpha nesmí být zařazována na turnajích) a především známé „Power Nine“, devítky velmi silných a starých karet, které kromě Bety zaznamenaly reprint už jen v Unlimited (třetí v pořadí).
Krabice od speciálního vydání
Celkový úspěch M:TG po celém světě nenechal chladnou ani konkurenci a vzniklo tak mnoho dalších TCG s nejrůznějšími náměty (v poslední době třeba Pána Prstenů nebo Pokémonů), věhlasu Magicu však žádná z nich nedosáhla. Viděl jsem i letáky, podle kterých byl v Číně oficiálně uznán tamějším ministerstvem coby intelektuální sport a v jisté severské zemi dokonce zařazen do školní výuky, je tedy patrné, že na turnajové úrovni se nejedná o pouhou zábavu na víkendy, ale poměrně drahý a náročný způsob trávení volného času (jen takový testing vám zabere hodin skutečně nemálo).
Existuje i možnost aktivního hraní přes internet díky M:TG Online, ten je však většinou našich hráčů díky potřebným finančním nákladům využívaný především k tréninku Limitovaného formátu (tj. nehrajete s kartami svými, ale teprve s těmi které obdržíte, odlišné jsou i pravidla pro konstrukci decku apod.) Není se tedy čemu divit, že M:TG neunikl ani pozornosti vývojářů her a k dnešnímu datu existují tituly jím inspirované celkem tři – a právě Battlegrounds je z nich zatím ten poslední.
