Maid Of Sker: promarněný pokus o oživení legendy | Recenze

Když došlo na jaře letošního roku k nenápadnému oznámení příběhového hry Maid Of Sker, mnozí milovníci hororových zážitků si konec července (po krátkém odkladu) do kalendářů vyznačili červeně a s několika vykřičníky. Vývojářský tým Wales Interactive lákal na děsivý příběh kombinující psychologický, britský a gotický horor, netradiční koncept hratelnosti s důrazem na sluchové vnímání a atraktivní prostředí spojené s velšským folklorem.

Počáteční nadšení se hodně rychle rozplývá

Všechny ty prvotní trailery zněly a hlavně vypadaly opravdu hodně lákavě a naznačovaly možná trochu odlišný přístup k populárním, i když v poslední době často kritizovaným walking simulátorům. V následující recenzi si objasníme, jak se vývojářům podařilo naplnit dané sliby a jak moc se Maid Of Sker odlišuje od ostatních, žánrově podobných titulů.

Legendy nelžou

Příběh tohoto psychologicky laděného zážitku vrací hráče zpět v čase do roku 1898, kdy se v kůži hudebníka Thomase Evense vydáváte do tajemných míst hotelu Sker uprostřed divočiny odhalit znepokojivé tajemství plné krutosti a bolesti. Samotné vyprávění je přímo inspirováno velšským folklórem, v konkrétní rovině legendou o zamilované Elisabeth Williamsové, která byla svým otcem uvězněna ve svém pokoji. A je to právě šťoura Thomas Evens, který se vydává na tajuplný výlet, aby odhalil, jak se to vlastně s celou pravdou má.

Hotel Sker nenabízí příliš atraktivní herní prostředí

Celý příběh je však naneštěstí pro hlavního hrdinu trochu více komplikovanější, než by se na první pohled mohlo zdát. Jak se totiž záhy po příjezdu přesvědčí, jádrem problému není pouze ne zcela harmonický vztah mezi otcem a dcerou, ale jde tu o mnohem více. Ano, hádáte správně, o auru plnou nevysvětlitelných záhad, která se nad hotelem vznáší. Sker totiž rozhodně nenaplňuje představy o idylickém místu pro strávení letní dovolené. Skrývá totiž děsivé tajemství a zdaleka není tak opuštěný, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Po příběhové stránce jde o zajímavý námět opírající se o velšský folklór, ve skutečnosti se však prvotní nadšení vytrácí rychleji, než by člověk očekával. Tajemná aura celého vyprávění je totiž rozprášena krátce po příjezdu na místo činu, kde se z celého vyprávění stává nefalšovaná fraška plná nevyužitého potenciálu. Samotný příběh možná není až tak úplně nezajímavý, každopádně z kalhot rozhodně nikoho nevystřelí. Zejména potom v kombinaci s prapodivnými herními mechanismy, které hru sráží hluboko k zemi.

Záhady v hotelu Sker

Po prvotním nadšení se totiž Maid Of Sker proměňuje z nadějné legendy na nudný walking simulator ve stále se opakujícím prostředí hotelu Sker. Celkovému dojmu bohužel nepomáhá ani hodně zastaralé grafické zpracování. Nejde tak ani samotnou kvalitu, kterou bychom v případě menšího studia rozhodně odpustili, ale o celkový smysl pro detail. Titul tak pokulhává jak v oblasti zpracování, tak v level designu.

Samotné herní mechaniky bohužel nefungují tak, jak vývojáři slibovali

Vývojáři lákali na zcela netradiční koncept hratelnosti s důrazem na sluchové vjemy. V první řadě je třeba zmínit, že rozhodně nejde o nic převratného, neboť v minulosti můžeme najít hned několik titulů, pro které představovaly zvuky alfu a omegu celé hratelnosti. Sker je plný prapodivných entit, které se orientují pouze za pomoci sluchu. Vaši nepřátelé jsou tak naprosto slepí, což do hry vnáší tak trochu jiný rozměr. Tedy alespoň v teoretické rovině.

Opak je bohužel pravdou. Zapomeňte tak na slibované taktické plánování a podobné nesmysly. Hotel je totiž plný slepých a naprosto retardovaných postav, které slyší stejně tak špatně, jako vidí. Můžete tak stát téměř vedle sebe a stejně nebudete odhaleni. Někdy je naopak situace ještě záhadnější, například když si to tyto záhadné postavičky nakráčí přímo k vám, klidně i přes tři místnosti, aniž byste se vůbec hnuli.

Příběh však dokáže zaujmout

Umělá inteligence je bohužel slabší stránkou Maid Of Sker. O to více zamrzí skutečnost, že se nedá spoléhat na zvukovou orientaci v prostoru. Důraz na budování atmosféry prostřednictvím sluchovým vjemů je sice zřetelný, výsledky jsou však neuspokojivé. Tak trochu zvláště a neosobně působí též hlavní hrdina, který nepromluví jediného slova. 

Promarněný potenciál

To samé bohužel platí i pro celkovou atmosféru, která rozhodně nenaplňuje představy o hororovém herním zážitku. Maid Of Sker sice dokáže místy znepokojit, o pocitu strachu však řeč být rozhodně nemůže. Víceméně lacině potom působí dnes již překonané lekačky, které jako by maskovaly neschopnost titulu děsit atmosférou.

Sker je opravdu zvláštní místo

V konečném důsledku jde tak opravdu o další ze zástupců průměrných walking simulátorů, který sice papírově přináší několik zajímavých nápadů, bohužel nedotažených do konce. Příkladem budiž využití sonického udělátka, které ochromí vaše již dostatečně chromé nepřátelé či zbytečnost v podobě zadržování dechu.

Na výsledném pocitu se negativně podepisují i mnohé vykradené motivy z ostatních her, jako například kopírka nezničitelného Mr. X z Resident Evil. Zde však v poněkud lacinější a otravnější verzi.

Po grafické stránce se hra řadí k průměru

Maid Of Sker představuje opravdu sotva průměrný titul, který fanoušky hororu asi moc nepotěší. Hlavní příběhová linka se sice snaží dlouho držet celý titul nad vodou, bohužel ubíjející hratelnost plná otravných klišé staví stopku. K tomu si přičtěme průměrnou atmosféru, špatnou umělou inteligenci či ne zrovna oslnivé grafické zpracování a dostáváme se tam, kde jsme být rozhodně nechtěli. A nic bohužel nezachraňují ani občasné záblesky v podobě puzzlů či opravdu příjemně znepokojující vokální vložky v podobě dobových písní, o které se postarala Tia Kalmura.