PC

Manic Miner

Pokud sami sebe považujete za klidného až apatického člověka a nic vás nedokáže vyvést z míry, pak rozhodně Manic Minera nehrajte. Museli byste o sobě pak radikálně změnit názor. Tato hra totiž vyvolává tak intenzivní emoce, že uděláte nejlíp, když předem odstraníte ze svého dosahu všechny ostré předměty a uzavřete se do zvukotěsné místnosti. Pokud by vás při hře totiž někdo slyšel nebo, nedej Bože viděl, pak byste museli čelit pochopům doktora Chocholouška.
Manic Minera jsem prvně hrál na ZX Spectru ve věku šesti let. U počítače se tehdy střídala celá školní družina plus učitelky, uklizečky a školník. Všichni byli naprosto nadšení. Šestnáct barev! A hudba! A ty zvuky! A to všechno díky té malé mašince, co stála na stole, a která byla mimochodem půjčená od jednoho velmi obětavého a trpělivého pána- vedoucího našeho výpočetního kroužku.

Manic Miner je klasickou arkádou. Hráč ovládá malou postavičku Willyho v doudimenzionálním prostoru. Celá úroveň se vejde na jednu obrazovku. Cílem je získat všechny klíče, dojít do východu a nedát se sníst robo-tučňáky, záchodovými prkýnky a podobnou havětí. Nebezpečné jsou také pasti, ostré krápníky a pády z velké výšky. Hráči komplikují život i pásové dopravníky a propadající se podlaha. Vše je třeba řešit mírumilovně - postavička (horník??) nemůže nepřátele zničit. Díky perfektnímu navržení úrovní a omezenému času dostává hraní MM další rozměr. Není to prostě jen bezduchá hopsačka, ale obsahuje i prvky logického rychlíku.

Jistě si teď říkáte proč je hra z roku 1983 zařazena do kategorie „Nové staré hry“. Jednomu programátorovi se totiž originál na tolik zalíbil, že hru předělal na PC a uvolnil ji jako freeware. Nyní si tedy můžete zahrát MM v 256 barvách a se spoustou nových úrovní. Také rozlišení se zvětšilo z 256x192 na Spectru na 320x200 (pomocí přepínače z příkazové řádky lze nastavit i rozlišení 320x400 nebo 360x240). Původní styl a atmosféra hry však zůstala zachována. Hudba a zvuky byly převedeny do vyšší kvality. Zvuky jsou mimochodem ukázkou v dnešní době už mrtvého “čistě elektronického” stylu, který se dříve hojně vyskytoval na starých coin-up automatech. Kdo někdy experimentoval z příkazem sound ve for cyklu na Atari, ten ví, o čem hovořím. Hlavní hudební motiv pochází ze skladby Edvarda Griega (1843-1907). Původně jsem ji pro vás chtěl na Internetu najít ve formátu mid, narazil jsem však na něco lepšího. Na rockovou předělávku Wolfa Hoffmanna, kterou si můžete stáhnout zde. Jedná se o skladbu In the Hall of the Mountain King. Určitě si také poslechněte skladbu Moldau. Je to remake Vltavy Bedřicha Smetany. Původní hudbu i zvuky hra obsahuje také a lze si je zvolit na konfigurační obrazovce. Tam je také volba rychlosti hry a volba sady úrovní.

Ještě vám dlužím vysvětlení proč MM tak působí na emoce. Hra je sama o sobě docela těžká a navíc neumožňuje ukládání pozice ani neobsahuje přístupové kódy do jednotlivých úrovní. Musíte tedy vždy začínat od první úrovně. Každou novou místnost si ale musíte několikrát zahrát než přijdete na to, jak ji správně dohrát. Shrnuto a podtrženo: pokud budete chtít pokořit tuto hru, pak budete procházet první místnosti minimálně padesátkrát.

Pokud se vám hra Manic Miner zalíbila, nebo ji už důvěrně znáte ze Spectra či Atari a chcete si ji znova zahrát, stáhněte si ji zde. Její autor, Andy Noble, ji zpřístupnil jako freeware můžete ji tedy legálně hrát a šířit. Hra funguje bez problému i v operačním systému MS Windows (95, 98, NT i 2000 – pozn. šéfredaktora). Pamatujte si ale, že MM je jenom hra a pokud vás v desáté úrovni zabije třeba kachna, pak prosím nevyhazujte počítač z okna :-) Místo toho použijte nouzovou klávesu F10, která hru ukončí.

Diskuze (14) Další článek: Vampire: The Masquerade - Redemption betatesting

Témata článku: , , ,