Mass Effect CZ – hutné pochutnání

I když by si člověk řekl, že při předělání z konzole na PC zůstane hra v podstatě zachována, je tomu tak jen z části. Typickým příkladem mohou být i minihry, v rámci kterých se budete snažit dešifrovat přístupy do různých beden. Na X360 stačilo pouze sledovat obrazovku a ve vhodných chvílích mačkat ta správná tlačítka. Na PC si tvůrci troufli namáhat hráče o něco více, protože připravili hru se soustřednými kružnicemi, do jejichž středu je potřeba dopravit malou šipku. Ta se pohybuje buď po obvodu, nebo může poskočit do soustředního mezikruží, každopádně se musí vyhýbat kroužícím bariérám.

V podstatě jednoduchá hříčka udělala z prostého otevírání beden buď neskutečnou zábavu, pokud se vám podaří pochopit rychle princip, nebo také hrozný opruz v případě, že podobné prvky nesnášíte. Pokud navíc přidám, že každé otevření musíte stihnout v poměrně šibeničním časovém limitu, sami se přiřaďte do vhodné skupiny.

Na PC si tvůrci troufli namáhat hráče o něco více

Já třeba patřím k lidem, kteří se na každé otvírání těší, jásají v případě úspěchů, a když je nejhůř, sáhnou po uložené pozici. Navíc, pokud vám daný princip nevyhovuje, klidně můžete otvírání obejít pomocí všudypřítomného omni-gelu, na nějž se dá rozložit každý nalezený předmět.

Na druhou stranu, najdou se i jiné minihry, kde moje nadšení spíše polevilo. Třeba klasický problém Hanojských věží (tři kůly, kdy zpočátku jsou na jednom objekty různých velikostí, vždy větší pod menším, a vy máte za úkol celou pyramidu po jednom dílku přesunout na jiný kůl s tím, že nemůžete položit větší předmět na menší) byl pro mne spíše zklamáním. Ne kvůli složitosti, nebo jednoduchosti, tento hlavolam mne vždy bavil, ale díky ovládání. Tvůrci se totiž najednou rozhodli víceméně nelogicky použít myš a tak déle trvalo odhalení ovládání, než samotné řešení rébusu.

Optimaliza-co?

I když si třeba na klasický problém s předěláváním ovládání z konzole na PC nemohu až na uvedenou výjimku stěžovat, objevil se zádrhel jiný. Domnívám se, že mám docela slušně vybavenou herní mašinku, která bez problémů zvládá udržet hru v chodu na nejvyšší detaily i při nejhustších přestřelkách v Mass Effect. Autoři si však neuvědomili, že zatímco X360 má sice rychlou, ale relativně malou RAM, u PC tomu často bývá naopak. Většinou se jim nahrávání podařilo vyřešit šalamounky, že probíhá na pozadí třeba při cestě výtahem, ale občas se stane, že ač máte cisternu volného místa v paměti, hra musí znovu načítat místo, kde jste ještě před chvílí byli.

Tento neduh by se dal ještě poměrně jednoduše překousnout, ale objevuje se i problém druhý. Pokud nějaké místo opustíte, vymaže se z operační paměti. Dobrá, takhle to má být. Pokud ale nahrajete hru, zůstane paměť obsazená, jen se začne používat navíc ještě nějaká další část. Nemusíte mít doktorát na MIT k tomu, abyste pochopili, že při delším hraní, nebo častějším nahrávání, takto vaše RAM prostě dojde. Nezbývá pak, než hru vypnout, znovu zapnout, včetně čekání na veškeré bezpečnostní kontroly legality vaší kopie.

Zrovna takovýto problém je u Mass Effect dvojnásobná škoda, protože takto skvělá hra přímo vybízí k tomu, abyste si našli dostatek volna na její dohrání pokud možno s minimem přestávek.

Nemusíte mít doktorát na MIT k tomu, abyste pochopili, že při delším hraní, nebo častějším nahrávání, takto vaše RAM prostě dojde

Jakmile se do příběhu zakousnete, pevně vás chytne, vtáhne, donutí přemýšlet o miliardách detailů, které si na vás v Bioware políčili, a hlavně nepustí, dokud se nedostanete na samý konec svých sil, nebo celé hry. Zjistíte, že vás najednou baví se rochnit ve všech těch maličkostech, co byly pro hru připraveny, jako je třeba neskutečně rozsáhlý Kodex informací o smyšlením herním světě.

J. R. R. Bioware

Ano, klidně si dovolím toto, pro některé skalní fanoušky až kacířské, srovnání. I když se jedná o rozsáhlou část vesmíru, jako je naše galaxie, autoři se nezalekli a vypracovali pro svůj počin nejen zasazení týkající se herní současnosti, ale také minulosti, která v podstatě navazuje na současnost reálnou. Samozřejmě, necelé dvě stovky let jsou dostatečné k tomu, aby lidstvo udělalo nějaký pokrok, přesto jsou postavy tak nějak typicky lidské. Stačí, když se nad hrou trochu zamyslíte, a uvidíte nejen spoustu herních narážek, kterých jste si možná v pohlcení příběhem nevšimli, ale také narážek na skutečný svět.

Mass Effect nemá daleko k dokonalosti. O to více ale vyčnívá každá chybka, která zbytečně hru sráží, zvláště pak pokud se jedná o takové věci, jako špatná optimalizace. Když už jsme čekali tak dlouho, právě tento směr by měl být zvládnutý. Co si u mě titul získal oproti původní verzi díky skvělé češtině, vylepšeném ovládání a vhodně zvoleným minihrám, to bohužel ztrácí zcela zbytečnými problémy. No, Bioware, snad příště.