MechWarrior 4: Vengeance – ocelová monstra za úsvitu

Přerostlé plechovky už zase táhnou krajinou Historie ságy Mechwarrior se táhne už od roku 1995 a od té doby i přes veškeré čachry s distributory a hlavně vývojářskými týmy se čas od času objeví nové pokračování. Pokračování, které ovšem není jen nastavovanou kaší, ale vždy posouvá laťku trochu výše a přichází s něčím novým, vylepšeným a většinou i trochu jiným přístupem k celé hře, ale přitom zachovává tu skvělou atmosféru bitev s mnohatunovými kolosy.
MechWarrior 4: Vengeance – ocelová monstra za úsvitu
Přerostlé plechovky už zase táhnou krajinou Historie ságy Mechwarrior se táhne už od roku 1995 a od té doby i přes veškeré čachry s distributory a hlavně vývojářskými týmy se čas od času objeví nové pokračování. Pokračování, které ovšem není jen nastavovanou kaší, ale vždy posouvá laťku trochu výše a přichází s něčím novým, vylepšeným a většinou i trochu jiným přístupem k celé hře, ale přitom zachovává tu skvělou atmosféru bitev s mnohatunovými kolosy, která si už podmanila miliony hráčů po celém světě. Není tedy divu, že vydání čtvrtého pokračování (to čtvrté berte trochu s rezervou) MechWarrior 4: Vengeance je bedlivě sledovaná a neméně očekávaná událost letošního konce roku.

 

Příběh se začne odvíjet v momentě, kdy Ian Dresari, člen rodiny House Davion, syn vévody z Kentares IV, jednoho z mnoha planetárních systémů Inner Sphere, opouští svou rodnou hroudu po jistých neshodách se svým otcem a vydává se na tažení proti Klanům. To ovšem zcela nečekaně není velice klišoidní jádro sváru a náplň našeho hraní. Teprve až po několika letech krutých bojů je Ian nucen, po úspěšném útoku na Strana Mechty, domovskou planetu jednoho z Klanů, opět se vrátit domů, kde ho krom překvapení v podobě občanské války čeká další rána a tou je teprve středobod zápletky. Jistá Katrina, sestra Victora Daviona, Ianova kamaráda ve zbrani, si v jejich nepřítomnosti založila vlastní vznešenou rodinu House Steiner a ne příliš vybíravým způsobem si podmanila celý Kentares IV. Ianovi a jeho nejvěrnějším přívržencům tedy nezbývá nic jiného než zřídit rebelské hnutí a vše uvést zpět do akceptovatelného stavu. Zápletka sice trochu jako z Dallasu, ale nic to nemění na faktu, že je před vámi nelehký úkol jehož splnění povede přes haldu mrtvol, litry rozlitého oleje a hromady mechů rozmontovaných na maličkaté součástky.

Pro jednoho hráče bude připravena kampaň o rozsahu zhruba třiceti misí a stejně jako náplň jednotlivých úkolů se bude měnit i prostředí. Podíváme se tedy na zmrzlé pustiny, do močálů, hustých lesů či do lehce klaustrofobických městských ulic, dohromady snad okolo patnácti různých prostředí. Díky vašemu skromnému návratu do nepřátelských pozic je zachován klasický postup od jednoho ušmudlaného mešíka k rozsáhlé armádě s hromadou zásob ve svém týlu. Stejně jako v MechWarriorech 3 nebude brán v potaz ekonomický faktor, takže se bohužel nedočkáme tolik oblíbeného šmelení, ale na druhou stranu nás nečekají ani neveselé mnohasettisícové účty za platy všech údržbářů, pomocníků, přepravců a všech ostatních oděračů. Důvod proč se ekonomického modelu nedočkáme je podle autorů dán stylem hry, který bude hodně v armádním duchu a tam také přímo neplatíte za to když si necháte opravit tank nebo doplnit střelivo. Na druhou stranu značné omezení bude již zmiňovaná začáteční absence čehokoliv a postupně se k nějakým věcem dostanete pouze v podobě válečné kořisti. Takže když opomenu, že sem tam vám do rukou padne nějaký ten sklad s municí a náhradními díly, hodně bude rozmýšlet kam trefit toho nepřátelského mecha, abyste si ho po bitce mohli vyzvednout a v co nejkratší době postavit mezi vlastní řady. Další problém bude ve verbování schopných pilotů. Každý má jiné schopnosti, povahové vlastnosti a důvody, proč se postavit zrovna na vaši stranu, přičemž vše může v průběhu hry měnit, takže i výběr odvážlivců pro jednotlivé mise nebude moct být zcela náhodný.

 

Zajímavého řešení se dočkáme v oblasti inteligence počítačem řízených ať už wingamnů nebo protivníků. V minulém roce totiž bylo v zhruba třiceti hernách klasického stolního Battletechu pozorováno chování a taktika všech hráčů a na základě těchto mnohdy vysoce sofistikovaných způsobů vedení boje byl sestaven algoritmus, který by měl podobné kousky předvést i na našem počítači, takže se je rozhodně na co těšit.

V zásadě při starém zůstal výběr mechů, přítomno bude čtrnáct starých zavedených typů jako Atlas, Mad Cat, Thor či Vulture a objeví se sedm nových (Argus, Chimera, Hellspawn, Madcat MKII, Osiris, Thanos a Uziel). Jistých změn ovšem doznalo jejich konfigurování, tedy přesněji řečeno každá část vašeho plecháčka má stejně jako v předchozích dílech určitou kapacitu, ale začalo se rozlišovat, co kam můžete namontovat. Kupříkladu se na paže nedají nasadit rakety, ale můžete tam mít lasery či balistické zbraně nebo klidně oboje najednou a naopak na ramena zase nic jiného než raketomety asi nedáte. Zbraní bude na výběr více než šedesát typů rozdělených do tří kategorií paprskové, balistické a rakety a rovněž bude připraveno i několik druhů pancíře. Jako třešnička na dortu pak už bude jenom možnost zvolit si jednu ze dvaatřiceti barevných kamufláží. Trochu strach mám ovšem z prohlášení, že se autoři snaží oprostit od složitosti ovládání a předvolby desítek kláves a snaží se o to, aby hra šla ovládat jen myší a pár dalšími klávesami, což nás podle mě připraví o pocit a hlavně možnost mít všechno vždy plně pod kontrolou, což je prvek, který dělala z Mechwarriorů vždy něco více než jen tuctovou střílečku. Snad to ale ve finále nebude zas tak drastické.

Nezapomnělo se ani na multiplayer, ve kterém se bude moct najednou bavit až dvaatřicet hráčů v celkem šesti různých módech hry. Standardně bude přítomen deatchmatch a capture the flag a z dalších se stojí zmínit o módu king of the hill, v kterém si tým vybere jednoho svého člena a označí ho za krále a celá sranda pak spočívá v tom, že musíte zneškodnit krále ostatních týmů a přitom uchovat toho svého mezi živými. Pro případ že by se třeba okoukali či nevyhovovali předem připravené mapy bude rovněž přítomen nějaký ten editor.

Co se týče grafiky, tak myslím nemá cenu psát jak bude dokonalá, nádherná a že zvládne rozlišení 2048x1536 a kdo ví co ještě, protože to vše neodmyslitelně patří k vydání každé hry. Co možná ale stojí za zmínku je taková zajímavost, že každý mech má 140 samostatných animací pro veškerou svou činnost a najednou jich může předvádět 36. No ale jak to všechno bude vypadat na vlastní oči si ještě musíme chvíli počkat, protože datum vydání je zatím stanoveno na polovinu listopadu letošního roku.

Nejnovější komentáře