MediEvil: nostalgie v hlavní roli | Recenze

Vážně jsme už tak staří? Vážně ten čas tak letí? Vždyť je to už věru neuvěřitelných jednadvacet let, co jsme si mohli na tehdejším PlayStation zahrát výpravnou hack and slash adventuru MediEvil. Ta ve své době zaznamenala skutečně slušné úspěchy, na které vývojáři ze studia SCE Cambridge následně navázali s druhým dílem ještě o dva roky později. Poté se ovšem po dnes již ikonickém titulu slehla zem.

Po skončení dvou dekád však nečekaně přichází remake původního dílu, a to v ten nejlepší možný termín – na Halloween. Je vůbec na herním trhu místo pro kompletní předělávky podobných her? A dokáže MediEvil v nové grafické podobě zabavit i v roce 2019?

100% remake

Nejprve je třeba zmínit, že se zde bavíme o ryzím remaku v pravém slova smyslu. Žádné remastery či podobné patlaniny, ale kompletní předělávka původního díla pro současnou generaci konzolí. Nebo budeme-li přesnější, současnou verzi konzole PS. MediEvil byl vždy spojován s konzolí od Sony, proto ani tentokrát není překvapením, že se opět jedná o exkluzivitu. Nutno dodat, že ostatním hráčům by podobný remake asi stejně nic moc neříkal. Je to totiž především nostalgie, která často stojí za chutí hráčů pouštět se do něčeho, co dohráli v minulosti.

Kostlivec Daniel Fortesque znovu povstal

Všichni tedy tušíme, co vlastně můžeme od podobné předělávky čekat. Vývojáři si kladli za cíl přepracovat hru tak věrně, jak jen to půjde. Pokud to tedy situace vyloženě nevyžadovala, vše zůstalo při starém. Tu nejvýraznější proměnu tak pochopitelně nalezneme již na první pohled. Jde o grafickou stránku hry, které víceméně koresponduje se současným standardem. V úvahu je třeba brát výraznou stylizaci, která je pro hru charakteristická. To však nemění nic na tom, že MediEvil vypadá suprově a stejně kouzelně, jako tomu bylo v roce 1998.

Nostalgie především

Hledat nějaké výraznější změny v ostatních aspektech hry je poněkud obtížný úkol. Zaprvé vlastně ani žádné nejsou, a navíc je to už opravdu hodně dlouhá doba.  Čeho si však můžeme povšimnout na první pohled, je zásadní proměna herních trendů.

Přináší s sebou novou grafiku a původní hratelnost

Chcete-li pochopit, jak se proměňují hráčské potřeby, zkuste si zahrát toto putování kostlivce Daniela Fortesque. To, v čem původní hra dominovala, se po více jak dvaceti letech proměnilo v největší slabiny. MediEvil možná byla ve své době pecka, díky snaze zachovat na kameni kámen ovšem v současnosti příliš nefunguje.

A tím se vlastně pomalu dostáváme k výčtu slabších stránek hry. Téměř všechny totiž vychází právě ze zachování původní hratelnosti. Rychle si tak lze uvědomit, jak se hraní posunulo. To, co jsme dříve vnímali jako standard či snad luxus, v dnešním kontextu působí zastarale a nekomfortně. Začít můžeme u ne zrovna záživného soubojového systému, respektive hratelnosti jako celku.

Bossové nejsou nepřemožitelní, ale dají někdy zabrat

Ta je zkrátka hodně zkoprnělá a ne zrovna dynamická. Nepotěší ani neohrabaná kamera, které je sice možná pro tehdejší tituly typická, v dnešním herním průmyslu však značně otravná záležitost. Hru navíc sráží řada nejrůznějších nedodělků či technických problémů. Titul je sice pohodlně hratelný, po technické stránce ovšem značně pokulhává.

Povědomá obtížnost

Trochu zpátečnická je například i samotná obtížnost hry, která sice není úplně hardcore, ale v některých pasážích se skutečně natrápíte. Zejména potom s přihlédnutím ke skutečnosti, že každá smrt posílá hráče na začátek konkrétního levelu. Ty nejsou nikterak dlouhé, přesto ale opakovat úroveň několikrát dokola není zrovna to, co by si dnešní hráč přál. Je to občas vážně nepříjemné, takhle se ale dříve hrálo.

Atmosféra hry však zůstala zachována výtečně

Zmínili jsme upgradovanou grafickou stránku, která v kombinaci s typickou stylizací, pro kterou se stal předlohou snímek Ukradené Vánoce Tima Burtona, vypadá kouzelně. Tou největší peckou je však kompletní česká lokalizace, včetně samotného dabingu, což není v dnešní době zrovna běžné. Přestože dialogů není úplně mnoho, jedná se o parádní bonus, zejména potom pro mladší hráče. Celkově však přepracovaný MediEvil nenabízí žádný oslnivý zážitek. Nostalgie především. A pakliže budeme nostalgicky vzpomínat i na tehdejší herní neduhy, bude titul skutečně intenzivním zážitkem.