Metal Gear Solid 2 – bouře zasáhla Evropu

Multiplayer: ne
Paměťová karta: minimálně 80 kB
Analogové ovládání: všechna tlačítka
Vibrace: ano
Výrobce: Konami
Vydavatel: Konami

„Budovat lepší budoucnost a udržovat minulost naživu jsou jedna a ta samá věc.“ - Hideo Kojima

I když světová válka pominula, ve světě stále zůstalo mnoho zbraní, nenávisti a lidí, kteří chtějí na obojím vydělávat. Hra Metal Gear Solid, která před několika lety vyšla pro konzoli Sony PlayStation a posléze i platformu PC, se zabývala příběhem skupiny lidí, kteří se rozhodli využít nejničivější zbraň na světě pro návrat zašlé slávy velkých vojáků. Synové Big Bosse (bývalý legendární vojevůdce, posléze terorista, bojující za „lepší“ svět, plný války a s ní spojené chrabrosti a cti) se zmocnili vojenské základny na ostrově Shadow Moses, která kromě oficiálně skladovaných atomových hlavic skrývala také neoficiálně konstruovaný „kráčející tank“ nazývaný Metal Gear Rex, jenž pro vládu USA sestrojily dva největší průmyslníci ve zbrojním odvětví. Příběh sledoval zdánlivě beznadějnou akci, zahrnující vyslání jednoho muže na základnu, aby zachránil prezidenty obou společností a znemožnil teroristům použití jaderné zbraně. V zásadě by se dalo říct, že šlo o příběh ve stylu Jamese Bonda, vyprávěný s vážností a záběrem, které připomínaly slavný akční film Skála. Kdo měl štěstí tento příběh prožít, ten si zamiloval hlavního hrdinu, válečného veterána s kódovým jménem Solid Snake, stejně jako jeho úhlavního nepřítele a bratra Liquida a jeho pravou ruku (ha ha) Revolvera Ocelota.

Nyní se k nám tito hrdinové vrátili, aby dokončili svůj příběh a myšlenku, kterou se autor hry pokoušel sdělit hráčům: co je vlastně opravdové dědictví nastávajících generací, čeho bychom si měli vážit a co zase nechat napospas dějinám (atomové zbraně). Ve druhém dílu, kterým se zde budeme zabývat, se příběh posouvá nejprve o dva a posléze o čtyři roky dále, aby sledoval dvě velké události. Tou první je transport nového modelu Metal Geara, vytvořeného americkým námořnictvem za účelem vrácení nadvlády do rukou USA (oni říkají „navrátit světu rovnováhu“). Po událostech v prvním díle totiž konstrukční plány MG Rexe nalezly svoji cestu na černý trh a tak se tyto stroje rozšířily po celém světě (uvažte, že dokáží odpalovat jaderné hlavice pomocí nového systému, který nelze zachytit radarem). Tanker, který nový stroj, nazvaný Metal Gear Ray (podle paprsku, který dokáže generovat za využití fůze vyžadující pouze obyčejnou vodu), je přepaden teroristy a stroj je ukraden. Při této události se opět setkají všechny tři zmíněné postavy z prvního dílu a otevírá se tak scéna pro hlavní část vyprávění, které se týká nové základny, nazvané Big Shell. Zde se uzavřou osudy všech hrdinů a hráč najde svoji nirvánu.

Příběh je vyprávěn v animacích využívajících engine hry (který je v současnosti zřejmě tím nejdokonalejším, co si hráč v Evropě může dopřát – stačí sledovat jeho rychlost, plynulost a všestrannost) a také rozporuplnými rozhovory za využití vysílačky, které sice využívají (většinou) brilantních dialogů, jenže ubírají scénám na údernosti a reálnosti. Nicméně zmíněných animací jsou zde celé hodiny (speciálně ke konci hry je jedna skutečně hodinová) a jde o nádhernou ukázku prolnutí filmu a hry (až uvidíte efekty z Matrixe a mnoha dalších oblíbených akčních filmů – třeba běh po vodě – dáte mi za pravdu). Bez jakékoliv nadsázky lze prohlásit, že příběh je tím největším pokladem, který vám MGS2 – stejně jako jeho předchůdce – může nabídnout. I když se ke konci stává silně nepřehledným a vyžaduje tak stoprocentní znalost angličtiny včetně vyššího IQ nebo alespoň citu, jde o gigantickou ságu o síle přátelství, zodpovědnosti lidí za svoji minulost i budoucnost a především o nesmyslnosti a ničivosti války.

Pokud jste někdy hráli libovolnou akční hru a ta vás bavila, pak zde budete v ráji. Herní princip staví na nutnosti probít se skrz nepřátelskou základnu, ale dosahuje vysoké pružnosti v rámci hratelnosti, kterou demonstruje jednoduchou odreagovávací zábavou na nejnižší obtížnosti a vysoce realistickou (možná vůbec nejrealističtější, alespoň v rámci konzolí) akcí „ze stínů“ na obtížnostech nejvyšších (celkem jich je šest a hodně se liší – chováním protivníků, rozmístěním předmětů a základními pravidly). Zábava zde pramení jednak ze zmíněného engine, který vážně potěší každé oko, pak také z realismu v provedení a chování lidí i zbraní (což je základní stavební kámen dobré akce), především však z neuvěřitelného smyslu pro detail (nepříteli je možné rozstřelit vysílačku, aby nemohl volat o pomoc, kostky ledu tají různě rychle podle jejich umístění, po přechodu z chladného prostředí do temného se zamlží obrazovka a stovky dalších, které by vydaly na samostatný článek). Díky souhře a dokonalosti všech těchto vlastností je hraní MGS2 návykovou činností. Poslední složkou atmosféry je bezprecedentní dabing (ještě nikdy v dějinách videoher nenamluvili herci tolik slov s takovým procítěním) a profesionální hudba od Hollywoodského skladatele Harryho Gregsona-Williamse (Skála, Armageddon, Shreck, Replacement killers – můj favorit). Hudba ke hře vyšla na dvou oddělených CD – Metal Gear Solid 2: Sons Of Liberty Original Soundtrack a MGS2: Other Side. Pokud snesete akční hudbu, jde o to nejmelodičtější a nejoriginálnější, co se dá mezi soundtracky k takovým hrám najít.

Pojďme se o MGS2 bavit za využití suchých faktů. Jde o akční hru, která se dokáže přizpůsobit různě starým a zkušeným hráčům, stejně tak žíznícím po pořádné akci jako po reálném simulátoru pronikání do nepřátelského území, ve kterém stráže reagují na zahlédnutí vašeho stínu nebo mokré stopy. Hra se snaží před hráče klást stále nové a originální úkoly (vyslechnout rozhovor protivníka směrovým mikrofonem – aniž by vám při chůzi zmizel z doslechu, přejít po úzkých lávkách nad zbořeništěm, proplížit se skrz místnost s nastoupenou armádou nepřítele – zde jsou kupříkladu k mání dvě cesty, jedna taktická a druhá ve stylu Tomb Raidera – tedy za využití prostorové orientace, nafotit správné záběry pro rozvědku, provést slabou dívku nebezpečným územím, nalézt cestu pod vodou v zatopeném komplexu a mnoho, mnoho dalšího). Není příliš dlouhá (prolog na tankeru, který dokonce vůbec neuvidíte, pokud zadáte, že jste nehráli první díl, má asi tak hodinu až tři čistého času a samotné hlavní dobrodružství na Big Shell je někde mezi deseti a dvaceti hodinami), jenže míra propracovanosti dosahuje takové výše, že i při desátém nebo dvacátém hraní budete nalézat nová místa, cesty, způsoby jako bojovat. Pokud nerozumíte anglicky, budete se muset promačkat skrz tuny textu a rozhovorů, pokud umíte částečně, budete silně zmatení a znechucení moralizováním autorů a jestliže umíte dokonale, pak vás bude pořádně bolet hlava. Tak nebo onak, MGS2 je technicky nádhernou podívanou, která se stejně dobře hraje a rozhodně přináší na svět příběh, který stojí za shlédnutí (prožití v lepším případě). Samotná hra byla proti zahraniční NTSC verzi pro USA a Japonsko upravena (propracovanější systém volby obtížnosti a především bonusy po dohrání, vylepšení v rámci grafiky – snížená kolize polygonů).

Světlé stránky hry

epický příběh, ve kterém je místo na city stejně jako na historická fakta nepopsatelný důraz na detail, zaručující nadprůměrnou znovuhratelnost technicky dokonalé ve všech ohledech

Temné stránky hry

příběh může zamotat hlavu každému, kdo byť jen mrkne v nesprávný okamžik rozhovory přes vysílačku odvážná fantazie autora snižuje věrohodnost a dopad některých pasáží

Rád bych vám doporučil jeden zajímavý film. Není příliš dlouhý, připraví vás asi tak o hodinu času, ale ukáže vám, jak vznikají ty největší trháky ve světě počítačových her. Film se jmenuje „Metal Gear Solid 2: Making Of Hollywood Videogame“ a na rozdíl od nedávno uveřejněného dokumentu o natáčení Final Fantasy Filmu zde bude po většinu času vaším průvodcem samotný otec celého projektu – Hideo Kojima, člověk, v jehož hlavě se Metal Gear zrodil a který jej napsal (původní scénář k MGS2 měl 800 stran a vůbec nic v něm nechybělo), režíroval a produkoval. Po originálním úvodu (Snake z vysílačky: „Otacone, oni se snaží lidem namluvit, že Metal Gear je jenom fikce!“ Hideo: „Tady je Hideo, ne Otacon. Zjistíme, co za tím vězí, i když… mám už vlastní představu.“) následuje úvodní film MGS2, okomentovaný panem Kojimou a vy náhle víte, že každá vteřina, každý detail filmových animací byly pečlivě plánovány se zásadním důrazem na emocionální dopad. Pak se dozvíte, že původní výrobní tým MGS2 měl patnáct lidí (nakonec jich bylo 70), že některé z klíčových akčních scén stejně jako plány budov vznikaly při hraní s legem a dětskými postavičkami, že krev na šatech jedné z hlavních postav během jisté scény byla předmětem největšího sporu tvůrčího týmu, že členové týmu museli denně vymyslet jeden nápad pro hru a mnoho z těchto se pak skutečně dostalo do hry, jež takto nabrala na hloubce a propracovanosti a mnoho dalšího. Spousta českých fanoušků mi posílá dotazy, proč je v pověstných upoutávkách na hru mnoho scén, které ve hře nenašli. I tohle dokument vysvětluje: z důvodu utajení byla nová postava v pozdějších pasážích hry v ukázkách nahrazena Solid Snakeem a některé další sekvence byly ze hry úplně vynechány (útěk před vodou, zaplavující tanker, byl údajně značně frustrující a nezábavný). Celkově je dokument velmi povedený a i když mohl vnést více světla do hlubokomyslného závěru hry, nechal tak alespoň prostor pro vysvětlující článek, který Doupě chystá pro své čtenáře na základě dohadů fanoušků na zahraničních serverech (což je způsob, jakým vznikl článek „Historie Silent Hillu“). Je mrzuté, že u nás neexistují půjčovny jako v USA, takže nemáte jinou možnost, než si MGS2 koupit, pokud se chcete oslavovaným příběhem nejfilmovější hry současnosti potěšit, nicméně podle mého soudu jde o dobře investované peníze. Pokud už máte doma PS2, pak jde přímo o jakousi samozřejmost.

Nebude. Alespoň zatím. I když se ještě před necelým rokem spekulovalo o speciální verzi MGSX pro Xbox, která měla obsahovat výtah z obou dílů MGS, projekt byl zrušen. Autoři hry si momentálně užívají zasloužené dovolené (která má trvat alespoň rok), poté se část týmu (bez Hideo Kojimi!) má vrátit k MGS ve třetím pokračování, zatímco zbytek se bude věnovat novému projektu. Přesto však při evropské premiéře MGS2 Kojima prohlásil, že v případě dostatečně vřelého zájmu by konverze MGS2 mohla vzniknout. Mohla. Možná někdy, ale určitě ne brzy. Tak, běžte si koupit PlayStation 2.

	Grafika: 10/10
	Zvuky: 10/10
	Hudba: 10/10
	Hratelnost: 10/10
Lepší než většina filmů v rámci žánru, lepší než většina her, lepší než jeho předchůdce. MGS2 si zaslouží váš zájem.
Celkové hodnocení: 10/10