Metal Gear Solid 2: Sons Of Liberty – na pultech v Brně

Na oficiální evropské stránce hry ještě stále běží odpočet do půlnoci osmého března a stejně tak stylové plakáty propagující MGS2 hlásají „08032002“, přesto je ale Metal Gear Solid 2: Sons Of Liberty (Solidní kovová výzbroj 2: Synové svobody – dále jen MGS2) již mezi námi a první šťastlivci jej touto dobou mají za sebou (pokud se nebudeme bavit o těch, kdo hráli americkou nebo pirátskou verzi). Jak je to možné? Nevím. Jak je možné, že Fortune není možné zastřelit žádnou střelnou zbraní? Na některé otázky prostě nemá smysl hledat odpověď, jsou věci mezi nebem a zemí – a právě nyní k nám z nebes sestoupilo božské dílo, které přiková všechny majitele PS2 k jejich miláčkům a z ostatních udělá „velmi dobré kamarády“ majitelů PS2. Vždyť kdo by nechtěl vidět největší akční opus, zrozený Hollywoodsko – Japonskou koprodukcí? Kdo by nechtěl znát závěr monumentální a nadčasové ságy, která se tak úspěšně snaží o podchycení věcí, které činí lidstvo lidstvem?

Jelikož Česká republika ještě stále není na takové úrovni videoherní gramotnosti (možná zde prostě není dostatečný kapitál nebo výše minimální mzdy), nesouvisí s uvedením MGS2 na náš trh žádná větší reklamní akce. Kdo viděl dokument o „Silent Hill Event“, fanouškovské akci s účastí autorů hry, která se odehrála ve Francii (dokument je součástí DVD Making Of Silent Hill 2), ten jistě lituje, že se u nás neodehraje alespoň nějaké to oficiální paintballové klání na nějaké větší lodi. My, skalní fanoušci MGS původem z Brna, jsme původně chtěli alespoň přitáhnout spacáky před obchod s počítačovými hrami, který očekával dodání MGS2, abychom navodili atmosféru nedočkavých front hráčů z Japonska, nicméně z tohoto záměru nakonec sešlo (těžko říct, zda by v našich podmínkách banda lidí ve spacáku na ulici před obchodem nebyla spíš antireklamou – naše společnost rozděluje podobné jevy na dvě skupiny – otravní bezdomovci a otravní vnucovači zboží nebo víry). Přesto se nás sešla pětice mladých, zoufale šťastných lidí, která čekala dobré půl hodiny (někteří i déle, kupodivu nejen mužského pohlaví) v mrazu před obchodem a s nucenými úsměvy na tvářích (nervózně si drásajíce dlaně nehty) se tvářila, že nejde o život. Atmosféra očekávání byla báječná a dokonale završila nervozitu a napjetí, stupňované po dva roky (MGS2 byl vyvíjen přes tři roky, ale opravdová mánie začala po uveřejnění prvního traileru v roce 2000). Očekávané auto však nakonec dorazilo bez nehody a vyvrhlo svůj vytoužený obsah – plakáty a reklamní krabice (pro Evropu s nádechem stříbrné barvy – včetně samotného obalu hry, což se jako barva kovu k MGS2 velice hodí), především však krabice klasické, papírové, které ukrývaly onen poklad. MGS2, v plastikovém obalu se dvěma DVD disky (hra a bonusy) a velmi zestručněným manuálem (oproti jeho USA verzi asi na desetinu). Manuál hry utrpěl hodně, nicméně chybějící stránky najdete z neznámého důvodu (snaha ušetřit, zřejmě) na druhém DVD disku. Jenže číst text z televizní obrazovky není to samé, jako z papíru v rukou.

Bonusový disk obsahuje kromě hlavního filmového dokumentu „MGS2: Making Of Hollywood Game“ trailery z prvního i druhého MGS (včetně dosud neuveřejněných záběrů – velmi zajímavé, pokud jste skutečný fanoušek), biografie nejdůležitějších tvůrců, artworky, nejlepší a nejúplnější článek o vzniku MGS2 z Internetu a další drobnosti. Samotný filmový dokument je stejně jako celý disk vytvořen stejnou francouzskou skupinou, jako tomu bylo u Silent Hillu 2 a tak jsou si tato dvě dílka velmi podobná. Jde o nápadité a zábavné nahlédnutí pod pokličku, kterému se podíváme na zoubek v samostatném článku. Nicméně je na místě důrazné varování: nedívejte se na tento dokument, dokud jste nedohráli (nebo neviděli někoho dohrát) MGS2 do konce! Prozrazení příběhu by vás velice mrzelo.

Samotná hra pak prošla slušným množstvím úprav při svém PALovém přerodu. Hned v úvodu mne velmi pobavilo originální nastavování obtížnosti (pomoci malého písemného testu) a pak jsem byl ohromen znatelným snížením problému s kolizí polygonů (jde o hodně diskutovaný problém, objevující se jak v hratelné ukázce, tak v NTSC verzi hry). Schválně jsem tahal mrtvoly vojáků na palubě tankeru po schodech nahoru a dolů, abych viděl, jak jim (ne)mizí končetiny v hmotě schodiště a mohu k tomu říct jen tolik, že rčení „kdo se směje naposledy, ten se směje nejlépe“ platí u MGS2 pro Evropu na sto procent. Užijte si ho!